Vetřelec

Vetřelec je jedním ze zásadních děl žánru sci-fi, který znamenal definitivní emancipaci sci-fi jako plnohodnotného žánru, který může spadat do áčkové kategorie a soutěžit o nejvyšší mety na filmových festivalech. Dokončil tak proces, který nastartoval Kubrick se svým snímkem 2001: Vesmírná odysea. Zároveň rehabilitoval motiv vesmírných "potvor", který byl zprofanovaný lacinými béčkovými snímky předchozích desetiletí. Režisér přistoupil k tématu s maximální vážností a pracoval jednak velmi pečlivě se scénářem, jednak si zvolil výtečného spolupracovníka v podobě do té doby nepříliš známého výtvarníka H. R. Gigera. Právě po výtvarné stránce jde o mimořádně podařený snímek, který používá širokou škálu barev k navození ponuré atmosféry. Mimozemská loď působí neobyčejně zvláštně. Prostředí opotřebované kosmické lodi plné nejrůznějších zvuků vydávaných technikou vytváří zvláštní napětí, které diváka neopouští až do posledních okamžiků. Pomalu se stupňující napětí střídají šokující "lekačky". Vetřelec působí originálním dojmem a vzbuzuje skutečný strach. Herci přistupovali k filmu se zřejmou skepsí, považovali ho za jeden z běžných laciných žánrových filmů a byli příjemně překvapeni výsledkem. Film katapultoval Sigourney Weaver mezi hvězdnou hereckou elitu a zaručil jí do budoucna velmi zajímavé honoráře. Ripleyová se stala její životní rolí a spousta fanoušků si ji s důstojnicí hvězdné lodi jednoduše ztotožnila. Pamatuji si na zoufalou snahu tehdejší omladiny dostat se na filmové představení do kina. Na film byl obrovský nával a navíc přístupný až od určitého věku. I s odstupem doby, byť dnes technicky už dávno není na špičce, má Vetřelec velmi působivou, plně funkční atmosféru. Celkový dojem: 100 %. (18.04.2008)

Na astronautské hody na palubě nákladní lodi Nostromo se dostaví i ocasatý hybrid, vychutná si Kaneovu snídani a pak se v jedné z nejsilnějších scén vůbec provrtá na svět. Nepotřebuje plenky, ani mateřské mléko, protože roste doslova před očima a potravu si záhy obstará sám. Je to dokonalý organismus! Monstrum H. G. Gigera budí strach nejen u posádky, ale i u diváků. Potemnělé chodby, zákoutí, či průlezy Nostroma přináší infarktové scény. Výkřiky hrůzy skvěle rezonují s hrobovým tichem vesmírných dálav. Výsledek?? Nejpůsobivější sci-fi horor který ani po tolika letech neztratil vůbec nic ze svého mrazivého kouzla a kyselinového odéru. Ellen Ripleyová se navždy stala nebojácnou hrdinkou a její jméno zakořenilo jako jedno z nejznámějších. 11 miliónů dolarů(rozpočet)/105 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/41,5 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (15.04.2006)

VETŘELEC mě v klíčovém věku minul (o to víc jsem si ale tehdy oblíbil druhý díl) a dnes už mě na něm primárně neděsí titulní, NEJLÉPE VYMYŠLENÉ A NADESIGNOVANÉ MONSTRUM VŠECH DOB, ale SPOJLER nenápadný Ash s bílou kapkou stékající mu po spánku, bizarně se pokoušející zabít Ripleyovou časopisem. KONEC SPOJLERU Nutno říct, že to není zrovna nejdiváčtější film - pomalu plynoucí děj, málo dialogů, které navíc tvoří do značné míry jen organizační a technická hantýrka, a hlavně se opravdu dlouho profiluje hlavní postava. Ale moment překvapení a realistický přístup plus výprava, triky, masky, hudba a ATMOSFÉRA tohohle moderního gotického hororu z něj dělají žánrovou klasiku a lahůdku, která nestárne. (25.05.2009)

S otázkou "byl vidět?" na rtech jsme otravovali ty, co už TO měli za sebou, a podle jejich skelných pohledů a pokleslých brad jsme si my, co jsme v zápětí usedali před plátno, mohli i odpovědět. Jestli nakonec ON bude vidět nebo ne, přestalo být brzy podstatné, protože celý film pro mě představoval jednu koncentrovanou hrůzu a když jsem za pár let viděla Mr. Beana v epizodě, kde sleduje horor, tak totéž jsem byla já na Vetřelci. Nestačily mi před oči deštník a dvě ruce, další bych potřebovala do uší, abych neslyšela ty strašné zvuky. Přesto jsem ten film viděla ještě mockrát a mockrát ještě uvidím, přitahuje mě jak můru světlo. (04.12.2005)