Blade Runner

Scifi kult pro opravdové fajnšmekry. Vzpomínám si, když jsem před lety byl na obnovené premiéře BR - Director´s Cut, seděli jsme v kině tři lidé. Vychutnat si tehdy obrazovou krásu BR na velkém plátně byl naprosto jiný zážitek, než oříznutý obraz na TV. Není to lehke pokoukání, není to popcornová zábava. Celý film se line v ambientní náladě, která se musí procítit. A pokud člověk vidí BR s perfektním zvukem, může si pořádně vychutnat mistrovský Vangelisův soundtrack a zachytit různé zvukové vychytávky v některých scénách, jako všelijaké šeptání čí ambientní zvuky, které dokreslují náladu filmu. Ridley Scott stvořil fascinující, temný futuristický svět a i kdyby poté už nenatočil nic jiného, tímhle dílem se zapsal mezi nesmrtelné tvůrce. (26.05.2002)

Je až na škodu, že si tolik uživatelů všímá pouze jednoho dialogu, který je natolik mimo mísu, že prostě musí nést něco filozofického a transcendentálního, a odmítají film vnímat jako celek. Vlastně je zvláštní, že zatímco na filozofii a přesahu Matrixu se shodnou masy diváků, tak Blade Runner osciluje mezi jednoduchou báchorkou a komplexní filozofickou statí. Tam, kde bratři Wachowští servírují filozofii v krabicích popcornu a filozofická moudra vtloukají do diváků těmi nejlacinějšími prostředky, tak Ridley Scott si postačí s pouhými náznaky a nekonečnou dvojsečností. Blade Runner má totiž dost daleko k typickým Fordovským hrdinům (na Hana Sola i Indyho rovnou zapomeňte), ale naopak se blíží k poetice Cronenberga či Lynche. Tady už vůbec nejde o noirovku či prosťoučký příběh, tenhle film vypráví o našem vztahu k Bohu a docela přesně vystihuje naši současnou společnost. V tom je Blade Runner neskutečně působivý a nepotřebuje k tomu ani neustálou hru světla a stínu či poctu niorovému filmu. Tohle je tak trochu jiné sci-fi. (13.09.2012)

„Všetky spomienky sa stratia v čase. Ako slzy. Dážď. Hodina smrti.“ BLADE RUNNER mi nikdy extra nesadol a tento naoko chladný sci-fi experiment sa mi nikdy nezapísal do srdiečka. A ak mám od Ridleyho Scotta vybrať kultové sci-fi, bez váhania vyberám VOTRELCA. Napriek tomu BLADE RUNNER má veľa do seba: dodnes (!!!) nezostarnutú víziu sveta budúcnosti, ktorá síce zaváňa klišé (lietajúce autá), ale napriek tomu nie je smiešna, ani trápna. Naopak, i vďaka slušným hercom (najmä Ford s Hauerom) dodnes kvalitne funguje. Tou skutočnou bombou je ale práve vizuálna stránka. Či skôr audiovizuálna, pretože i vďaka šialenej Vangelisovej hudbe, geniálnej výprave, fantastickým kostýmom a originálnym rekvizitám úchvatne hypnotická atmosféra nepripomína nič, čo by mohlo vzniknúť na planéte Zem. (25.11.2006)

Po právu je tento kousek Ridleyho Scotta jedním ze základních kamenů sci-fi žánru. Už dlouho jsem neviděla film s TAKOVOU atmosférou... *I've seen things you people wouldn't believe. Attack ships on fire off the shoulder of Orion. I watched C-beams glitter in the dark near the Tannhauser gate. All those moments will be lost in time...like tears in rain..Time to die.* (19.07.2008)

Nové zhlédnutí Blade Runnera bylo o kus uspokojivější. Pořád se ale nemůžu zbavit pocitu, že "hypnotické" scény až moc zaclání odvyprávění příběhu, který je zbytečně osekaný na to nejnutnější, aniž by ale byly pro mě absolutně vtahující. Jde o takový hybrid, který nakonec není o moc víc než hodně krásné obrázky. (13.12.2009)