Blade Runner

„Všetky spomienky sa stratia v čase. Ako slzy. Dážď. Hodina smrti.“ BLADE RUNNER mi nikdy extra nesadol a tento naoko chladný sci-fi experiment sa mi nikdy nezapísal do srdiečka. A ak mám od Ridleyho Scotta vybrať kultové sci-fi, bez váhania vyberám VOTRELCA. Napriek tomu BLADE RUNNER má veľa do seba: dodnes (!!!) nezostarnutú víziu sveta budúcnosti, ktorá síce zaváňa klišé (lietajúce autá), ale napriek tomu nie je smiešna, ani trápna. Naopak, i vďaka slušným hercom (najmä Ford s Hauerom) dodnes kvalitne funguje. Tou skutočnou bombou je ale práve vizuálna stránka. Či skôr audiovizuálna, pretože i vďaka šialenej Vangelisovej hudbe, geniálnej výprave, fantastickým kostýmom a originálnym rekvizitám úchvatne hypnotická atmosféra nepripomína nič, čo by mohlo vzniknúť na planéte Zem. (25.11.2006)

Žánr filmové science-fiction ve své nejzralejší podobě. Scott dokázal spojit výtečnou trikovou stránku, kvalitní herce a hlavně charakteristicky intelektuální Dickův příběh do fascinující "noir" detektivky budoucnosti. Atmosféře náramně pomáhá Vangelisova hudba a také to, že spíše než akční rozvíjení zápletky film vyznává dialog a pomalý posun vpřed. Fikční svět kolem vás tak nabývá na plastičnosti a při dobré konstelaci vás pohltí a nadobro se otiskne v duši. A příběh o lidskosti/nelidskosti/umělosti nabývá na aktuálnosti, ne naopak. Zajímavé je i to, že film si diváky nezískal "sezónně", ale získává je napříč časem. Což je samozřejmě velká poklona jeho kvalitám. (27.01.2004)

"Žádný z Bohů biomechaniky na nebesích mi nepomůže." A mně zase nikdo nepomůže s pochopením legendy zvané Blade Runner. Už jsem se s Deckardem za těmi replikanty několikrát proběhl, snad jsem mu jich pár pomohl i zabít, ale pořád mi to připadá jako vizuálně zdařilá leč poměrně vláčná sci-fi. A já mám raději rychlý tempo podobný tomu, který při gymnastický bojový akrobacii vyvinula replikantka Pris. To byl pro mě určitě nejzábavnější moment filmu, ale taky mám rád výslech Rachael nebo dokonalýho naháče Roye v akci. Z toho plyne, že jsem možná taky replikant, takže raději opustím Zemi dřív, než mi nějakej zmatenej Deckard vystřelí čip z hlavy. (31.01.2018)

I po více než dvaceti letech stále mladá, svěží a novátorsky vyhlížející sci-fi, která neztratila nic ze své působivosti. Scottovo vizuální vidění, podpořené Vangelisovou hudbou, však plně přebíjí obsah, který je ve své podstatě až příliš jednoduchý a za filozofii bych jej rozhodně neoznačil, stejně tak jako nespatřuji moc oduševnělé romantiky ve vztahu Deckarda s Rachael – mnohem více na mě zapůsobil démonický Roy Batty jehož proslovy o zážitku ze žití ve strachu a slzách v dešti ve mně rezonovaly po zbytek filmu. Filmový kult pro fajnšmekry, pro mě nevšední zážitek po dvouleté odmlce, která propříště už tak dlouhá zřejmě nebude. (03.01.2007)

Já už asi vím, proč mi na první shlédnutí Blade Runner moc nesedl. Jedná se totiž o vizuální orgii bez špetky emocí. Harrison Ford, jak jindy předvádí divácky stoprocentně libivé postavy, tak tady o něm skoro ani nevíte. V jeho případě se jedná o diametrálně naprosto odlišnou roli, kterou si divák nemusí oblíbit, ale perfektně zapadá do té vizuálně precizně načrtnuté budoucnosti, která mě naprosto dokonale učarovala. (09.10.2017)