Soupeři

Ridley Scott v Soupeřích (podobně jako například v pozdějším Dobytí ráje) předvádí označení filmu jako „pohyblivých obrazů“ v zcela doslovné (a dech vyrážející) praxi. Od věcí nejdrobnějších v sytých zátiších, přes impresionisticky magické obrazy venkova, Ruskou zimu z které se vám zavrtává mráz až do morku kostí, přes nestálé hry stínů a nespočetných druhů světel. Pokud bychom pokračovali ve vypůjčování si pojmů z jednotlivých uměleckých disciplín, pak by se daly podmanivé obrazy brát jako „barva tónů“, zatímco o rytmizaci snímku se stará leitmotiv soubojů. Ty, ač je jich dostatek, nejsou zdaleka nudné a naopak, svojí rozmanitostí až zaráží. Ať se již bavíme o zbraních dle výběru, různorodém prostředí zápasů, či třeba nápaditě využitých střihových fíglů. Příznačným je v tomto ohledu například souboj, v kterém se poprvé zcela zřetelně láme Carradinova odvaha – jeho mysl se vrací ve strachu ke vzpomínkám, následně zpět k realitě, aby nakonec těkavě proplouvala mezi očekáváním vlastní, či soupeřovi smrti. Tyto obrazy se stupňují v četnosti i v rychlosti střídání, až divák nakonec neví, co je to skutečnost a co je jen představa - což posiluje nesnesitelné pnutí v otázce, co se vlastně stane/stalo. Však také hra s napětím prostupuje celý snímek – už od samotné premisy nepředvídatelné (a neustálé) hrozby od posedlého Keitela, přes podobně umanutý charakter Carradina, u něhož je úžasný paradox v tom, že čím více běží děj snímku, tím více musí člověk obdivovat jeho smysl pro čest a férovost. Čímž mu však na postavě záleží víc a víc, až do momentu, kdy si vlastně začne přát, aby zvolila v posledních soubojích raději ústup a zbabělost a tak eliminovala hrozbu smrti. Tím je divák zcela nepokrytě vmanipulován do těžkého morálního dilematu, před kterým hlavní postava neustále stojí a celý příběh tak získává velmi pikantní příchuť (no vida, začalo to u malířství a končí u kuchařství – ale řekněte, není umění vybrat a použít ve správném poměru ty skutečně vhodné ingredience? Člověk až nestačí žasnout, jak dokonale vyváženou pochoutku ukuchtil pro diváka v podstatě „začínající“ režisér). (01.03.2017)

Ridley Scott, totiž hlavní důvod se dívat, zůstal ve stínu mého zájmu, když se na scéně zjevili dva muži - Keith Carradine a Harvey Keitel, jejich výběr byl trefou do černého a i když jsem z jejich kočkování v takovém rauši nebyla, chtěla bych především Keitelově postavě posedlé likvidací svého soka vidět do hlavy. Co ale neodiskutovatelně přispělo k nejvyššímu hodnocení byla vizuální stránka, musím se opakovat po ostatních, ale kdo to neviděl, neuvěří. Kdekoli dáte stopku, máte obraz, nádherný obraz. Jenom to nebe - od bílé, přes šedou, fialovou, modrou, zlatou až po černou .... nemám slov, to se musí vidět. (19.11.2005)

Je dobré, ak si tunajšia televízia čas od času spomenie aj na začiatky slávnych filmových režisérov a neopakuje znova a znova stále tie isté, klasické filmy. Súperi sú debut viac než vydarený, stoja na originálnej ústrednej zápletke a Scottovi sa podarilo doňho dostať niekoľko filmových hviezd. Pre každého Scottovho fanúšika je tento film povinnosťou, už len z toho dôvodu, že je určite lepší, ako jeho najslabšie kúsky. (09.07.2012)

Na filmu je hodně patrné, že je to točeno podle literární povídky. Bohužel co může fungovat jako literární zkratka se u mě zcela míjí účinkem ve filmové podobě. Protože o postavách nevím nic a termín "jsou posedlí a čestní" se mi pořád říká, ale neukazuje, nemám dojem, že bych se koukala na film o slovy nepopsatelných lidských pocitech, ale spíš o dvou idiotech. Krajina krásná, mlha krásná, docela mě pobavila epizoda v Rusku, ale jinak nic. (29.05.2014)

Scottova prvotina mi naprosto utekla. Není to zrovna žánr, který bych vyhledával. Celé je to o dlouholetém souboji dvou důstojníků napoleonské armády, kteří staví svou čest nade vše a jsou ochotni pro to zemřít. Sledujeme postupně jejich život a jejich souboje na život a na smrt. Ani po letech je to nepřestává bavit a jednou už to prostě musí skončit. Konec mě trochu překvapil. Hlavní představitelé to hrají skvěle. "Přišli jsme se sem pozabíjet." (13.01.2021)