Krvavý příliv

V ranku ponorkových filmů se pravda nejedná o nic výjimečného, ale takový to spotřební řemeslo pro široký publikum Tony Scott uměl. Tady mohl profitovat z potencionálního střetu dvou silných charakterů, ale myslím si, že to napětí mezi Hackmanem a Washingtonem se dalo ještě víc vygradovat. Jeden je moc akční druhej zase moc opatrnej a zmatená posádka asi sama neví co si má myslet a tak vzpoura střídá vzpouru a do toho si budou muset dát ještě na férovku souboj s nepřátelskou ponorku. Jak říkám dalo se z toho vytěžit i víc, ale při příležitosti 94 narozenin Hackmana jsem si tenhle spektákl zopáknul a to původní přeci jenom asi trochu přísný hodnocení zaokrouhlím do toho pohodovýho nadprůměru. Takže tak časy se mění a i tenhle typ filmu si užiju víc než ty dnešní rádoby super blockbustery který celej svět oslavuje jenom já nechápu proč. Tohle je aspoň srozumitelná a neurážející typicky devadesátková záležitost.60% (24.02.2024)

"Na této lodi velím já a vy budete držet krok. A jestli ne, tak ten zvláštní pocit, kterej budete mít dole pod kyčlí, bude bota vašeho velitele." Kázeň musí být. Ale co když je jeden velitel moc aktivní a druhej moc opatrnej? No pak je tu vzpoura, to dá rozum. A já bych nechtěl být v uzavřeným prostoru pod vodní hladinou, kde by moje klasická nestrannost vzala za svý. Já prostě nechci být na straně kapitána Ramseye, ani kapitána Huntera a už vůbec nechci být v armádě. Tak co tu dělám? Já se, poslušně hlásím, bojím. A jsem napnutej, což je známka toho, že ten film funguje. (02.01.2022)

Když jsem v polovině 90. let viděl Krvavý příliv v kině,udělal na mě velmi slušný dojem a z něj vychází dnešní čtyři hvězdičky. Nejsem si ale jistý,jestli bych byl stejně spokojený při opětovném shlédnutí, koneckonců "ponorkových" filmů jsem od té doby viděl několik a v jejich konkurenci představuje tahle záležitost jen mírný nadprůměr. Hon na ponorku je, obávám se, lepší víc než jen rozdílem jedné třídy.Slušně natočený thriller se značně nepravděpodobnou zápletkou staví na hereckém umění D.Washingtona a zejména G. Hackmana.Celkový dojem 70%. (29.04.2007)

Studená válka už byla minulostí a bubák terorismu teprve budoucností, takže v 90. letech si scénáristi museli vymejšlet různý blbosti o tom, jak se nějaký vzbouřenci v Rusku dostanou k jadernejm zbraním a chystaj se rozpoutat termonukleární jatka. Ale tohle ve filmu neni zase tak moc důležitý. Je to takový drama, kde se spolu Denzel Washington a Gene Hackman dohadujou o tom, kdo má většího pinďoura. Je teda fakt, že zahraný je to celkem dobře (i když postavy jsou tak trochu plochý) a zejména ke konci je film docela napínavej, takže jsem to bez problémů dokoukal. Celkově film považuju pouze za průměr. (15.01.2012)

Je ukrutně nezáviděníhodnou prací zfilmovat „ponorkový“ thriller, kdy veškerá akce pramení z nervózního čekání na neviditelná torpéda blížící se mílovými kroky ke zdánlivě nedotknutelnému kolosu. Tony Scott nicméně převedl um vymáčknout adrenalin i ze záběru na růst mechorostu a tudíž si hravě poradil i s "ponorkou". Samozřejmě by nebylo tak dobrého filmu bez nepřetržitě hrajícího superakčního Zimmerova soundtracku, Tarantinových dialogů (-„Vy jste byl první na seznamu“, -„To jsem rád pane“, -„Nebyl moc dlouhej“), plného hereckého nasazení Hackmana, Washingtona i Mortensena a Gandolfiniho a množství proslovů o válce a politice. Není to film hluboký svou myšlenkou, ale spíš ponorem. Vyznačuje se výbornou gradací od pošťuchujících dialogů k přímé konfrontaci hlavní v hlaveň. Nedoporučil bych jej akčním maniakům, jedná se spíš o takový „akční film pro odrostlejší“, což tentokrát překvapivě znamená pravý opak slov „nuda k zbláznění“. Apendix: Film, po jehož zhlédnutí jsem o Scottovi definitivně přestal přemýšlet jako o režisérovi neinvenčních akčních béček. 80% (09.04.2006)