Spy Game

"Technologie se pořád zdokonaluje, což je dobře. Ale většinou ti stejně postačí žvýkačka, kapesní nůž a úsměv." Je to tak dobrodružné být agentem a já jím přesto být nechci. Asi mi poněkud nevyhovuje, že bych měl nasazovat krk pro stát, který mě při prvním problému v poklidu odepíše. Pokud tedy nevstoupí do hry mentor agent Muir. Ten mě hodně bavil ve chvílích, kdy dělal blbce z vedení CIA, vypouštěl tajné informace do sdělovacích prostředků a prováděl tajné operace. Zkrátka jsem se brodil hromadou svinstva, ale nevadilo mi to, protože jsem měl vynikajícího průvodce. (26.09.2018)

Tohle je jednoduše nejlepší špionážní film. Skvělý příběh o lásce,česti,zásadách a obětování zkompilované do soudobého špionážního thrilleru. Bravůrní zápletka a souboj intelektu,který pokračuje od začátku do poslední minuty filmu. Strhující,skvěle napsaná,inteligentní a skvěle zahraná Hollywoodská nálož s vynikajícím Pittem a Redfordem. (12.01.2014)

Co v Nepříteli státu Tony Scott začal, tím vlastně dále pokračoval. Tentokráte si akorát místo vnitrostátní NSA vzal na mušku mezinárodní CIA. Takže zde máme agenty, převraty, Brada Pitta a hlavně luxusně lišáckého Roberta Redforda. Jsem upřímně moc rád, že se ti dva setkali před kamerou v nějakém filmu. Spy Game kromě toho dodal zajímavý příběh, upřímné přátelství dvou chlapů a skvělou hudbu. 75% (12.01.2024)

Kancelářské diskutérství za záchranu jednoho zamilovaného špióna a s ním spojené velké množství flashbacků odhalující mnohé z dřívějšího soužití a konání hlavních protagonistů je kupodivu dostatečně silný dějový skelet, který diváka bez potíží udrží v napětí po celou dvouhodinouvou stopáž. Zázrak? Ne, jen dobře vystavěný scénář, solidní herecké výkony a výtečná (toho času ještě audiovizuálně poměrně umírněná) režie Tonyho Scotta. (05.07.2008)

Přiléhavý název. Špiónské hry se zatajováním pravdivých a sdílením zavádějících informací hrají postavy mezi sebou i film s divákem. Pozornější vyhrává. Cokoli se dozvíme, sehraje dříve či později svou roli. Tři mise, které Muir ve flashbacích rekapituluje, zachycují vývoj komplikovaného vztahu obou mužů, kteří se k sobě mají jako otec k synovi, ale zároveň hájí neslučitelné světonázory. Náznaky, jak se Muir vůči Bishopovi na základě svých dřívějších rozhodnutí zachová, nás drží v nejistotě, nakolik se veterán CIA idealismem svého učně ve skutečnosti nakazil a zda jej v kritické situaci podpoří. Kromě nutnosti vyhodnocovat ve vícero časových rovinách velké množství informací a sledovat, jaký cíl která postava momentálně sleduje, jsme do hry zapojováni záměrně diskontinuitním střihem. Záběry na sebe vždy přímo nenavazují, něco mezi nimi chybí nebo přebývá, opakovaně dochází ke skokům v čase tam a zpět. Některé scény tak připomínají skládačku s rozhozenými dílky, které si sami musíme poskládat do souvislého obrazce. Spy Game je sice převážně interiérová konverzačka s brilantně napsanými dialogy, ale nebyl by to Tony Scott, kdyby nevytěžil každé příležitosti nakopnout vyprávění kromě dynamiky mezi postavami také nějakým audiovizuálním ozvláštněním. Tradičně střídá různé objektivy a barevné ladění jednotlivých sekvencí (každý z flashbacků má vlastní vizuální i hudební styl), občas použije expresivně vychýleného úhlu kamery a v jednu chvíli si neodpustí ani poctu Čelistem v podobě velmi podobného použití vertigo efektu. Přes rychlý střih a vizuální rozmanitost je Spy Game slastně kompaktní podívanou, na níž by se dramaturgové mohli učit, jak neztrácet čas s jinými než kompozičně motivovanými vyprávěcími prvky. A kromě toho jde o nádherně stylovou (byť ne poslední) Redfordovu rozlučku s rolemi mužů, kteří i ve světě s rozostřenými hranicemi mezi dobrem a zlem bezpečně vědí, co je správné. 90% Zajímavé komentáře: Gemini, Pohrobek, zputnik, Hal_Moore (09.01.2009)