Top Gun

Jako kluka mě to neuhranulo, ale vlastně je to velmi přijemná záležitost. Všechny vztahy a postavy jsou pochopitelný, člověk se ponoří jak to poměřování pérek pilotů, tak do té vznikající romance. Film tahá nahoru i vizuál a hlavně velmi skvěle vybraná hudba, která funguje na 110%. Přijemné romantické drámo s prostředí nejlepších pilotů světa, které má sympatické obsazení a dobře vystavěný příběh. Cesta hlavní postavy Mavericka je sympatická. Jen škoda, že ty scény a boje stíháček nejsou, tak přehledné, možná je to i dobou, ale Lucas tohle dal líp už v roce 1977. Prostě kompetentní snímek u který by měl potěšit a neměl urazit. 7/10 (25.05.2022)

S tímhle filmem mám jeden základní problém. Je to romanťárna u které podle mě nefunguje základní chemie mezi dvěma postavami. Kelly McGilis podle mě zkrátka není dobrá volba pro Toma Cruise. Jinak film ve všem funguje dokonale. Skvělý osmdesátkoví naivní nádech, který miluju, společně se skvělou hudbou a přehlednou a nádhernou leteckou akcí. Všichni až na již zmíněnou Kelly McGilis jsou simpatičtí a se všemi jsem si zvládl udělat vztah. A co je na filmu nejlepší... Je prostě hrozně cool. Po dobu sledování jsem se vesměs jen culil, usmíval se a skvěle jsem se bavil. Záběry na letadla a na lidi v kombinézách jsou prostě k nezaplacení. (25.03.2019)

Klasika své doby, mladý Tom Cruise, jako neporazitelný stihač, hodně americké (zase mají amíci všechno nej:)), nic to nemění na tom, že to v té době frčelo a prostě se to líbílo. Díky filmu Top Gun se z "Aviator" brýlí, které byly původně vyráběné pro letce, stal velmi rozšířený módní doplněk, nejlepší vyrábí společnost Ray-Ban. Brýle, které nosí Tom Cruise v tomto filmu jsou od společnosti Ray Ban, dnes jsou už klasikou svého druhu. (22.06.2011)

Tak na tenhle film jsem byl docela zvedavej, nekolikrat jsem videl Žhavé výstřely, kde je sparodovanej a ted musim rict, ze ta parodie je lepsi. Herci jsou docela v klidu, akorat nic moc nehrajou a vetsinou se jen tak usmivaj. Pribeh je stokrat ohranej, frajirek co se mu neco posere, chce se na vse vysrat, ale nakonec ukaze velkej navrat a vsem to natre. I kdyz tu je docela dobra a chytlava hudba a je tu spousta vzdusnejch souboju (treninkovy nebo na zaver opravdovy), tak jsem se misty krapet nudil. Navic celej film je takovej docela naivni. Kamera tu je jeste narozdil od novejch Tonyho filmu normalni, ale mohla by bejt vic vynalezava, pohled z ocasu stihacky, na kokpit a z dalky, to je tak asi vse. Kdyby furt necvicili, ale bojovali tak jako v zaveru (i kdyz nechapu jak muze par migu nakopat tem "nejlepsim z nejlepsich"), tak bych dal mozna vyssi hodnoceni, ale takle jen slabsi 4*. (26.10.2005)

Jedinečnost Top Gunu spočívá mimo jiné v tom, že se skrze něj dá pochopit, proč Tony Scott tak často a rád používal teleobjektivy. Teleobjektivy tvoří jak známo podstatnou součást jeho režisérského rukopisu. Top Gun je toho dobrým příkladem, protože jsou tu použitý snad v 80% stopáže, ne-li víc. Důvod, proč tomu tak je, si můžeme ukázat na jednoduchém příkladu: představte si, že jste kameraman a někdo jako třeba Tony Scott po vás chce natočit letecké souboje. Jedno z klíčových rozhodnutí se týká toho, jak budete zabírat letadla. Buďto je můžete brát přes normální objektivy, aneb přes teleobjektivy. Normální objektivy, tzn. velký úhel záběru, způsobí, že letadlo se bude moct volně pohybovat od okraje záběru k okraji a bude působit dynamicky, zatímco okolní krajina statičtěji. Oproti tomu teleobjektivy, tzn. malý úhel záběru s extrémním přiblížením k předmětu, udělá z letadla statický prvek na pozadí dynamické a rozostřené krajiny. Toto druhé řešení má ovšem jednu dost nezanedbatelnou výhodu, protože piloti v kokpitu jsou obvykle snímání úplně stejně (kamera nalepená na pilota a dynamicky ubíhající krajina za ním), tudíž když se během soubojů přestřihává z letadla na pilota a vica versa, není v tom tak velký kontrast, jako kdyby se stříhalo z „velkého" pilota na „malé" letadlo brané normálními objektivy. Z hlediska střihu je řešení s teleobjektivy zkrátka lepší. Naopak když jede Tom Cruise na motorce, bere se to často spíš přes normální objektivy, protože žádné střihy na něho jako jezdce za řídítky neexistují, a cílem je naopak to, aby vynikla spíše okolní krajina, topící se čirou náhodu zrovna v tom nekýčovitějším kalifornském západu slunce. Top Gun tudíž chápu jak takovou esej na téma teleobjektivy, jejichž použití nemusí být navíc vůbec samoúčelný. Nejenže to je efektivní, protože teleobjektivy jakoby izolují předměty a odtrhávají je od okolí, což zde, kde letci během tréninku soupeří spíš sami se sebou než s nějakými dalšími piloty, má svůj pádný význam. Vedle toho je použití teleobjektivů i velmi efektní a dává to filmu zvláštní šmrnc. Nejznámějším příkladem této efektnosti je nejspíše scéna z Hitchcockova Psycha, ve které detektiv Arbogast padá ze schodů. Upřený pohled znehybnělé hlavy, snímaný na dynamicky se pohybujícím pozadí, v protikladu k tomu, co se děje ve „skutečnosti“, kde pozadí zůstává v klidu, zatímco hlava se pohybuje (podobně jako u pilotů v Top Gunu), konkuruje svou působivostí snad i slavné scéně ze sprchy. (24.02.2013)