Reklama

Reklama

Kronika žhavého léta

Československo, 1972, 168 min

Předloha:

Václav Řezáč (kniha)

Scénář:

Jiří Sequens st.

Kamera:

Václav Hanuš

Hrají:

Petr Haničinec, Renáta Doleželová, Miloš Willig, Vilém Besser, Slávka Budínová, Martin Růžek, Alena Vránová, Rudolf Jelínek, Josef Vinklář, Josef Bláha (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

Master19 

všechny recenze uživatele

Doplnění hlavičky: film trvá minimálně 170 minut a krom zmiňovaných zde hrají i např. Bohuš Záhorský, Míla Myslíková, Otto Lackovič, Václav Lohniský, Josef Bláha, Květa Fialová, Martin Růžek... a hlavně Josef Vinklář (toho nejzlobivějšího pána). Není vůbec pochyb o co jde. Každý charakter má jasné kontury a je hned čitelný podle okřídleného "šaty dělají člověka". Takže když hrabivý feudál v rukavičkách diskutuje se soudruhem v umolousaném saku a povolené kravatě je úplně jasné, kdo je tu pro lidi a kdo ne. V podstatě se jedná o souvislé hromadění špíny na všechny, kteří brání rozorání mezí a znárodnění fabriky. Film poté vrcholí projevem "právě jsem se vrátil z hradu...", po němž zavládne všeobecné (až na vyjímky) nadšení ze světlých zítřků. Jde o ohavnou vymývárnu, na kterou je dobré se podívat jen z historických důvodů. Mrazí z víceméně nenápadné propagandy. Některé scény jsou pak opravdu strašné - např. přestřelka esenbáka s živly ala Rambo, nebo dialog živnostníka automechanika s partajníkem: "- Půjdu do Prahy a zařídím si tam dílnu, tam uživím i pět - šest lidí..."; "- Nebo spíš oni tebe, že?" ()

ViktorD 

všechny recenze uživatele

Souhlasím cele s PatoPem... Za sebe jen dodávám, že film je bezesporu prodchnut bolševickou propagandou, vždyť literární předloha Václava Řezáče Bitva (1954) byla vrcholem sorely, takže není divu, že schematičnost postav obráží i filmové zpracování. Přesto však jsem s to film sledovat jako pouhý příběh, u nějž od ideologie odhlížím. Shovívavost mého úsudku nepochybně umocňuje niterně ohromující hudba Zdeňka Lišky... ()

Reklama

pipapa 

všechny recenze uživatele

Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět  nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení "diva" si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Tak nevím, jestli jsem se omylem nedívala na jiný film, nežli někteří kolegové. Já viděla velmi dobré drama z těsně poválečné doby, oni komunistickou agitku. Jeden čestný komunista v podání Haničince měl protipól ve slizkém komunistickém parchantovi v podání Vinkláře. Zkrátka Sequens zachytil lidi poctivé i darebáky. Většina herců podala výborné výkony, za výjimky lze označit jako vždy trapně svazácky rozjásanou a vlezle milou Renátu Doleželovou. Jejím partnerem ve zbroji herecké šmíry se jako obvykle stal Miloš Willig. Pro milovníky absurdního humoru může být přitažlivý jeho tréning na etudu umírání v majoru Zemanovi. Ale jinak filmu nemůžu nic vytknout, ani stopáž, která skutečně nevypadá k divákovi milosrdně, leč film i při ní nenudí. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,V každém z nás je něco, co na nás ten druhý nesnáší." ... Tomuhle filmu jsem se dlouho vyhýbal, i kvůli dlouhé stopáži (bezmála 3 hodiny), mé dojmy po zhlédnutí jsou však silné. Režisér Sequens opět nezklamal, stejně jako celá plejáda vynikajících herců na čele s Petrem Haničincem, Martinem Růžkem, Josefem Vinklářem a Alenou Vránovou. Hodně nedoceněný a neprávem opomíjený film velkého formátu, jedinečný nejen svým rozsahem, ale i tématem a po herecké a výpravní stránce. Film má velmi podobnou atmosférou jako některé díly z 30 případů majora Zemana a navzdory roku a přinesl pro mě dosti zajímavý pohled na poválečnou dobu v Československu. Navíc velké překvapení, že ač se jedná o hodně politický film, je natočen velice zajímavě a všímá si osudy celé plejády postav i na pozadí jiných tehdejších problémů (z oblasti hospodářství, ekologie, mediciny i každodenního života). Hodně smutných momentů vyváží pár vtipných scén, už teď na mě působí jako nezapomenutelná myslivecká šaráda s Vinklářem a Růžkem, půlnoční kontrola vozidla s opilci v lese nebo záchvaty smíchu Aleny Vránové. 90% ... Škoda tak mizerné kvality obrazu na CS-filmu, uvítal bych vydání na DVD nebo alespoň odvysílání s vyčistěnou kvalitou obrazu. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (3)

  • Film vznikl k příležitosti 25. výročí Vítězného února. (Xell)
  • Film bol natáčaný v Kadani, Dolnej Smržovke, Vysokom Chlumci a na zámku v Krči. (dyfur)
  • Točilo se také na Měděnci, Horní Halži a Mýtince v Krušnohoří. (Frontie)

Reklama

Reklama