Dům milosrdných sester

Tak vraždí ta utopená baba, nebo ne? A je vůbec utopená? Ve skrze průměrný slasher, co nenadchne, ani neurazí. Prostě klasická osmdesátka s pěkným prostředím rozlehlého domu, slušnou kamerou, dobovou muzikou a spoustou dívek. Ty se ovšem neodhalují tak moc, jak bývalo v podobných filmech 80.let běžné. Také gore je spíše v náznacích, což by snad nevadilo, kdyby alespoň atmosféra mrazila od začátku až do konce. V jisté chvíli jsem si vzpomněl na zábavnějšího Kašpárka zabijáka... Na jedno podívání dostačující. (30.09.2014)

Nepříliš dobrý horor. Dialogy občas šustí papírem a většina holek neumí moc hrát. Když se pak rozjede finální večírek, je film občas vtipný... ale spíš ne záměrně. Dá se na to koukat, ale i v rámci starších hororů průměr. Trochu strašidelné to začne být až v posledních minutách. (5/10) (17.04.2022)

Americký snímek „Dům milosrdných sester“ je příjemným zástupcem osmdesátkového slasheru. Nepřináší mu výrazně nic nového, ale divákovi na druhou stranu dává přesně to, co očekává. Jako kdyby se v 80. letech ještě natáčely slashery, které bavily, jako kdyby tomu doba přála. Dnes by podobný slasher prostě nefungoval. Zajímavé kouzlo amerických osmdesátek. (26.11.2019)

Poctivý a milý americký slasher zo študentského prostredia, točiaci sa okolo siedmych krásnych študentiek, ktorým neustále šliape na päty a buzeruje ich pani domáca, Dorothy Slaterová (vo vyhrotených situáciách nazývaná ako kurva), ktorá si už svoje povoľné študentské časy dávno odbila a teraz chce mať vo svojom požehnanom veku už konečne pokoj. Dievčatá si v dome plnom disciplíny museli niekedy pripadať ako na vojne, čo im na pohode a vzájomných dobrých vzťahoch moc nepridalo. Akumulovaná nenávisť jedného dňa vyvrcholila krutým žartíkom, ktorý sa dievčatám vymkol z pod kontroly. Počas nasledujúcej noci (maturitný večierok) totiž niekto začne vraždiť bezbranných oslavujúcich.......... Názov “I Know What You Did Last Night“ by mohol byť kľudne jeden z alternatívnych ku The House on Sorority Row. Aj napriek tomu, že nie je problém prísť na to, kto že sa to ujal pozície slashera či niektoré nedotiahnuté veci v príbehu (príkladom žiadne stopy po úkladných vraždách apod.), nemôžem nedať iné hodnotenie ako 5*. Spomínané skutočnosti mi vôbec nevadili, keďže Mark Rosman uchopil svoju režijnú úlohu pevne do rúk a priniesol mi tak rozmanitý zážitok hodný pozornosti. Prakticky hneď od úplného začiatku, ktorý mi mimochodom pripomenul klasiku Romana Polanského - Rosemary's Baby, film vtiahne diváka silnou atmosférou, ktorá je ruku v ruke doprevádzaná obstojnými hereckými výkonmi, vcelku vierohodným študentským chovaním, až do samotného finále. Čo je tak trocha zaujímavé a netradičné je práve ústredná postava vraha mladých slečien, zahalená do tajomna viac ako je vo všeobecnosti zvykom. Navyše svoj špecifický kostým či vražednú zbraň si zvolí až priamo na mieste činu, totálna improvizácia za chodu. Celkovo, aby som to teda zhrnul, sa jedná o výborný slasher, časom ktorého sila vyvrcholila medzi fanúšikmi až k označeniu KULT, ktorý vďaka svojej rozmanitosti a spôsobu natočenia v žiadnom prípade nenudí. Treba mať na neho ale asi náladu, ako na všetko ostatné. Bez výhrad. (30.03.2009)

Nadprůměrný 80's slasher ze studentského prostředí. Roztáčí se krvavý příběh pomstychtivého žertu, který ač neměl, skončí katastrofou. Měla to být satisfakce sedmy pohledných studentek za věčné buzerování paní domácí, která jim nedopřeje ani kousku studentských radovánek. V domě, kde vládne řád a disciplína tak přetéká napětí, které vyvrcholí nechtěnou vraždou, jejíž svědky nebyly pouze ony, jak předpokládaly, ale i někdo třetí. Již úvodní scéna naznačí, že toto krvavé divadlo bude pro studentky tvrdou zkouškou. A je to právě šponování divákovi trpělivosti, komplexnost a za nehty zalézající úzkost pumpující od prvních minut, která činí z The House on Sorority Row nezapomenutelný zážitek. Pakliže přejdu k samotnému aktu vražd, tak ani po této stránce není co vytknout, ale nějaké výrazné gore nečekejte. Vrah je zahalen temnotou a na jeho zviditelnění si počkáme do posledních minut, přičemž jako vražednou zbraň využívá poměrně kuriózní hůl s ostrým rohem. Vypíchl bych dvě scény. První ve sklepení a druhou se šášulou v krabičce, protože taková atmosféra se jen tak nevidí. Finálová scéna je už jen třešničkou na dortu. (08.11.2009)