Temný stín nad L.A.

3,5 hvězdy, ale přikláním se k vyššímu hodnocení, protože jsem se bavil. Film v nás nezanechá zážitek na celý život, ale dokáže pohltit a z děje na nás nevyskakují klišé a patos bubáci. Je to vcelku zdařilá, tedy dobrá akční práce. Kurtu Russelovi tato role (vlastně tyto role) náramně sedí a tak se v nás při sledování (a to je to zajímavé) mísí pocity, zda-li mu máme fandit či nikoliv, protože on to není vůbec jednoznačně pozitivní hrdina, ale také né vyloženě negativní. Tak jak je to? A to si musí každý posoudit sám :) Každopádně víme, že vybíjení klínu klínem nikam nevede :) (17.11.2011)

Takový klasický policajtský film, kterých se už dneska moc netočí - o poldech z ulice, kteří bojují proti zločinu jak se dá, i když to znamená porušovat zákon. Je v tom všechno, co by se dalo čekat - protřelý mazák vs. začínající bažant, alkoholismus, rozpadající se manželství. Ale hlavně díky Kurtu Russelovi, který na to pořád s přehledem má je to slušná podívaná. A posledních 30 minut (akce v ghettu uprostřed řádění negrů a závěrečný výstup při udělování hodností) je vynikajících. (05.03.2010)

Obvyklý případ zkorumpovaných policistů na pozadí incidentu s Rodneym Kingem. Film, který ničím nepřekvapí a pracuje přesně podle zavedených žánrových schémat, ale je potřeba mu přiznat tempo a solidní herce, díky čemuž je trošku delší stopáž snadněji stravitelná. Možná bych hodnotil i výš, nebýt závěru a tradičnímu americkému proslovu před davy. 60% (03.06.2014)

Rok po oscarovom 'Training Day' prichádza scenárista David Ayer s ďalším filmom o prehnilom a skorumpovanom policajnom svete. Nie každý je schopný napísať každý rok jednu oscarovú pecku, nie každý je ju schopný zrežírovať. Takže buď je Shelton až taký priemerný rutinér, že pokazil čo sa dalo, alebo Ayer jednoducho len vyžmýkal svoj predchádzajúci počin, trošku obmenil príbeh a myslel si, že z toho bude trhák. Nepodarilo sa, ale zas až taký vývar to nebol. Nápad je dobrý, akurát zbytočne dlhá cesta k samotnému záveru ma dosť odrádzala. Zostrihanie tak o 15minút by vynieslo filmu možno nie oscarovú nomináciu, ale určite štvrtú hviezdu odo mňa. Herci sa snažia, výber hudby poteší a napätie a vyostrené scény patria k tomu lepšiemu v podobnom type filmov. Záver je veľmi dobre zvládnutý. 70%. (22.11.2009)

Sheltonova notně přitvrzená variace (odpověď) na (Super)prohnilé C. Zidi(ho)? Možná. Spíše však další přírůstek do rozšiřující se nekompromisní sbírky D.Ayera aneb L.A.- „město andělů“? Bývávalo! Buďto to vzdali nebo na ně jednoduše (v pekle) nezbylo místo. Jak vidno, nejen Francie (pařížský Montmartre), ale i Amerika resp. L.A. je „oblíbenou to turistickou destinací“ pro bující korupci a organizovaný zločin ve státní sféře. Po pravdě, ono kde se mu nedaří. Nemusíme chodit daleko, že Praho! Balancování na hraně zákona je nebezpečné, nelze ho oddalovat do nekonečna, přičemž stačí jednou překročit mez a není cesty zpět. Max tak s havrany a bez fanfár. Jeden dávno ztratil ideály (pokud nějaké kdy měl), stejně jako se (kdovíkde, kdovíkdy) vytratila původní ušlechtilá myšlenka a žebříček morálních hodnot. Z ústředního motta „pomáchat, chránit, sloužit“ zbylo resp. bylo přebyto jediným, „mlčet“ aneb nehledáme (skutečné) pachatele, ale pachatele odpovídající jejich profilu. I přes celkem nekompromisní vyznění snímku, byť závěr dává jistou naději a ukazuje světélko na konci tunelu (někdo to nazývá klišé), je divák svědkem celé řady odlehčených momentů, to zejména díky „věčně žíznivému“ K. Russellovi (Sgt. Eldon Perry), kterému tento typ rolí od nepaměti sedne jak dětská prdelka na nočník (byť osobně dávám o něco málo přednost variaci, pracovně nazvanou, „věčně žíznivý šachový velmistr“).Zdatně mu sekunduje „obdivovatel historických památek-belgických Brugg“ B. Gleeson coby jeho zkorumpovaný šéf Jack Van Meter. Daleko za nimi povlává bezkrevný S. Speedman, který to uhrává „na plichtu“ s jediným „něco jako výrazem“ coby det. Bobby Keough, kterého Perry provází (rychlo)kursem zvaným škola života. Vítaným zpestřením jsou i střípky z osobního života všech hlavních hráčů, zabraňující jisté černobílosti postav resp. usnadňující (divákovi) lépe pochopit jejich chování. P.S. byť dokážu i pochopit důvody, které Ayera vedly k smířlivějšímu konci (tj., „návratu andělů do L.A. byť s notně ohořelými křídly“), osobně se taky řadím mezi ty, kteří by přímočařejší (cyničtější) alternativní závěr uvítali. 75% (21.05.2013)