Memorîzu
Memories
Scénář:
Satoši KonHrají:
Kóiči Jamadera, Šigeru Čiba, Šózó Iizuka, Akio Ócuka, Ken'iči Ogata, Čikao Ócuka, Osamu Saka, Masato Hirano, Kózó Šioja, Takaši Nagasako, Naoki Makišima (více)Obsahy(1)
Roku 1995 natočili 3 japonští režiséři 3 krátké povídkové filmy. První, hororově střižená MAGNETICKÁ RŮŽE vypráví o skupině astronautů, kteří přistanou na podivném vesmírném útvaru, který žije svým vlastním životem. Druhá, komediálně laděná SMRADLAVÁ BOMBA vypráví o muži, který po konzumaci nebezpečného léku začne vydávat nesnesitelný zápach a armáda se ho proto rozhodne zlikvidovat. Poslední, silně výtvarně stylizovaná povídka MĚSTO KANÓNŮ, silně odkazuje k Orwelovu 1984. Popisuje jeden den v utopickém totalitním státě (městě) jehož existence má jediný smysl - vystřelení z kanónu. (Skejpr)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Tři scifi filmy. První je spíše takový melancholický horror o tom, jak si operní pěvkyně vyvolává své vzpomínky a vyruší ji při tom skupinka kosmonautů (naprosto fascinující, technicky i obsahově, díval jsem se na to snad desetkrát - stojí za to vidět, už proto, že japonštinu s ruským přízvukem v podání pana Iwanowu jen tak neuslyšíte), druhý o tajném vládním experimentu a člověku, který smrdí tolik, že zabije celé široké okolí a třetí jako kratičká bezpříběhová vize dokonale militarisovaného státu (spíš než 1984 mi připomínalo Gilliamův Brazil, i stylem humoru). Magnetická růže je nezapomenutelná, patří k vůbec tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl... Ostatní jsou spíše ubohé, ale na Magnetickou růži asi nezapomenu hodně dlouho ... Rozhodně stojí za to vidět. ()
Přiznám se, že jsem od Studia 4°C čekal trochu víc, hlavně poté, co jsem si od nich něco přečetl. Nevím, jestli "Memories" je zrovna film, který se až tak klasické japonské animaci nevymyká, ale přišel mi celkem standardní, i když pravda, styl vyprávění rozhodně není tak přímočarý. Některé scény jsou opravdu výborné a je vidět, kolik se toho v jedné scéně může dít. Asi jsem prostě jen čekal něco moc výjimečného. ()
Pro mě Magnetická růže byla něco vynikajícího, za to *****, Smradlavá bomba byla oddychovka, tak za ****, zde byl spíše dán důraz na zábavnost a poslední město kanónů mě nijak neoslovilo svojí animací, ale za ten hlubší význam tomu dávám ***. Celkově mě Magnetická růže oslovila natolik, abych tomu dal takovéto hodnocení. ()
Neupírám první povídce, odehrávající se ve vesmíru, podmanivou atmosféru, ale vzhledem k tématu bych uvítala víc temnější a klidně i strašidelnější vyznění, odlehčená druhá povídka o notně hloupém muži, co je po pozření experimentálního léku smrtící hrozbou pro ostatní lidi, mě i přes ten černý humor příliš nebavila a tak zdaleka nejvíc mě, jak svou originalitou, tak i po animační stránce, zaujal poslední příběh totalitního města, kde jediným smyslem existence obyvatel je střelba z děl proti neznámému nepříteli. ()
Galerie (7)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (1)
- Hudba k povídce Magentická růže byla nahrávána s Českým filharmonickým orchestrem v Praze. (balone)
MAGNETICKÁ RŮŽE - Ze všech povídek mi tahle přišla jednoznačně nejlepší. Už od začátku mě fascinovala naprosto úžasnou hudbou a dost silnou atmosféru, která se pak stále víc a víc stupňovalo. Zhruba v prostředku to na pár minut sice v poutavosti trochu upadlo, ale pak se to zase hned zvedlo. Má to zajímavý příběh se spoustou zajímavých, atmosférických scén, to tajemno v tom je taky perfektní a většinu času jsem byl skutečně nadšen. Navíc z toho vyplynula jedna zajímavá (ačkoli nijak objevná) myšlenka. A úžasně to vypadá i po stránce animace a vizuálu. Jenom škoda pár nedotažeností a ne zrovna domyšleného konce... Nebo jsem ho možná jen plně nepochopil. (4*) SMRADLAVÁ BOMBA - Bál jsem se, že to bude plné fekálního humoru, ale naštěstí opak byl pravdou. Je to celkem zajímavý příběh muže, který si na chřipku vezme podivné, neotestované prášky, které z něj udělají smrtící zbraň, jelikož jeho smrad zabíjí každého kdo se k němu přiblíží a on nemá možnost jakkoli svůj osud zvrátit. Pak je tu teda ještě druhá věc, že ten muž je docela dement a vůbec mu ani trochu nedojde, co se s ním vlastně stalo. To se ale dá překousnout, když je to komediálně laděné, horší je jiná věc - neustále to lavíruje mezi komedií, tragédií (dokonce i s přesahem). Tudíž ani pořádné netuším jak to brát a hodnotit. Ten přesah, co se tam v určité části tvoří, z toho bohužel nakonec nijak nevyplyne a celkem mě to mrzí, protože kdyby z toho skutečně vzešlo, že SPOILER se ten jeho pach dá nějak kontrolovat a utlumovat a že ho řídí svými emocemi KONEC SPOILERU, dalo by se s tím víc pracovat. A navíc by z toho mohla vzejít zajímavá pointa, i víc myšlenek by z toho mohlo vyplynout, záleží jen, jak by to Okamura (Tensai, ne Tomio) dokázal ukočírovat. Takhle je to celkem nevyužité, ale pobaví to, nějaké napětí v tom taky je (i když to trvá krapet déle než by mělo) - je to celkem dobrý. (3,5*) MĚSTO KANÓNŮ - Strašně mě šokovala ta animace. Je to japonské, člověk čeká anime a ono ne. Tohle bych tipoval spíš na Francii a chvílemi jsem měl i dojem, že to není japonské, jen to je do japonštiny nadabované - ale ne, skutečně to je japonské. Kromě originální (na Japonsko) animace to má i docela slušnou atmosféru, která sice není úplně podmanivá, ale zaujmout dokáže a svůj svět aspoň dobře načrtne. Na tom vlastně celá tahle povídka stojí, protože nějakou hlubší myšlenku to nemá, děj taky ne, jen to chce ukázat další z verzí možného totalitního světa, ve kterém se žije jen pro to, aby se vystřelovalo z kanónů neznámo kam. Je to zajímavé, má to dostatečnou stopáž, ale stejně by se to na ni dalo víc rozvést... (3,5*) CELKOVÉ HODNOCENÍ - Celkem příjemné překvapení, tenhle typ neakčních anime mi docela sedí a navíc se na scénáři nejspíš všech povídek podílel můj oblíbenec Satoši Kon, takže jsem do toho vkládal velké naděje. A ačkoli každá povídka má své mínusy, celkově mi tahle antologie sedla a líbila se mi. Každá ta povídka je úplně jiná, ale všechny jsou sci-fi a všechny mají něco do sebe. Celkově to vidím na slabé 4* () (méně) (více)