Šestý smysl

Rok 1999 bol jedným z najsilnejších rokov americkej kinematografie nielen po stránke komerčnej („nové“ HVIEZDNE VOJNY), ale i umeleckej (TRAJA KRÁLI). Tiež horor dostal po tínedžerských vyvražďovačkách nový smer a ŠIESTY ZMYSEL režiséra a scenáristu Shyamalana ukázal (so ZÁHADOU BLAIR WITCH), že horor môže skutočne desiť a mraziť. Bruce Willis sa predstavuje ako detský psychiater, ktorý sa potrebuje vykúpiť z hriechov minulosti a nadväzuje vzťah s tichým chlapcom, ktorý vidí mŕtvych. Čaká ho však šokujúce prekvapenie. Bolo by ale kruté tvrdiť, že takmer dokonalý ŠIESTY ZMYSEL neponúka nič viac, než "len" kultový finálny twist. Je tu predsa ešte skvelý pokojný výkon bývalého akčného veterána Willisa, strhujúci výkon Haleyho Joela Osmenta (syn Forresta Gumpa!) a nádherná Olivia Williams ako „zakliata panna v strašidelnom zámku“. Sebavedomá réžia, zrelé scény, výborné dialógy („Kam chodia colníci cikať?“), hrôzostrašné stretnutia s duchmi. Škoda niekoľkých hysterických scén s nesympatickou Toni Collette a na asi 20. raz už to nie je taká šupa a pecka, ako na prvé razy. Ale nemôžem dať menej, ako 100%, pretože keď to u nás v mrazivom januári 2000 išlo do kín, bol som na tom niekoľkokrát a nevedel som sa toho nabažiť. No od Shyamalana mám najradšej predsa len skôr Znamenia, než Šiesty zmysel, tie mi prídu vyzretejšie. Plusom ale určite je vynikajúco tiesnivá kamera, pochmúrna atmosféra a temná výprava. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/499/ Kino Považan 2000 (2x) (24.10.2004)

Opravdu se divím, že ta atmosféra z filmu nedostala Oscara. Musím se přiznat, že na poprvé mě film dostal hlavně svou pointou, ale na podruhé jsem si film užil daleko více, vlastně mě ta pointa přišla totálně nedůležitá, klidně mohla být jiná a nebo nemusela být žádná a já bych si to stejně užil. Velmi rychle jsem začal totiž pociťovat, osamocenost Bruce Willise a nepříjemný úděl malého Coleho. Úzkost v kombinaci se strachem obsadili celou mou mysl a po skončení filmu jsem šel do koupelny v nerozsvíceném bytě, skutečně velmi nejistým krokem. (19.06.2008)

A já si vždycky myslel, že ten bordel v kuchyni a pozotvírané šuplíky mají na svědomí děcka.. Duchařina z vyšších sfér, při které vám mráz na zádech odtančí lední revue, krevní oběh oznámí stávkovou pohotovost a osobní manikérka se poběží přihlásit na úřad práce. Scénář v podobě vybroušeného diamantu, přirozený talent Haley Joel Osment a zajímavý Willis v netradičně komorní roli vás na poprvé ohromí a až na druhé zhlédnutí si vychutnáte všechny ty drobné nuance proč. Shyamalan si Šestým smyslem nasadil tak vysoko laťku, že ji dalšími filmovými pokusy buď sráží (Znamení), podskočí (Vyvolený, Vesnice) a nebo úplně mine doskočiště a rozplácne se na tartan (Stalo se).. (01.09.2008)

Jsem jeden z mála, kteří film viděli, aniž by znali pointu, ale bohužel jsem věděl, že tam nějaká bude. Píši bohužel a přitom bych měl děkovat, právě očekávání toho co šokujícího se nakonec má stát bylo důvodem toho, že jsem televizi nevypnul a dychtivě jsem očekával, co si na nás Shyamalan připravil. Věru musím přiznat, že něco takového jsem opravdu ani trochu nečekal, škoda jen, že je to tím, že režisér nedá divákovi příležitost něco podobného si tipnout. Na druhou stranu jsem se ale od diváků snímku doslechl, že Shyamalan naopak pomalu naznačuje to co se má stát, takže pokud uvidím film po druhé, budu mít už jasno a rozhodně jeho práci dokáži ocenit. Nestalo se tak, stále jsem totiž sledovat jeden a ten samý přímočarý příběh bez špetky napětí a nějakých vydařenějších lekaček, příběh se mi znovu zdál až moc protahovaný zbytečnými scénami a viděl jsem i několik pasáží, které jsou opravdu natočeny mizerně (nebo spíše z nich režisér nevytěžil vše co mohl). Nebál jsem se, což je nejspíš zapříčiněno tím, že jsem na hororech odchován, přesto mi však neunikla dobrá režijní snaha o mrazivou atmosféru, co snahu, ona se ta atmosféra dokonce podařila, ale bohužel již brzy po vygradování povoluje a pak úplně zmizí jen proto, aby ji režisér musel za okamžik znovu navodit. Divák se tak může cítit jako na horské dráze, kdy má nepříjemný pocit, když jede do kopce, není mu zrovna nejlépe když obrovskou rychlostí sjíždí na malou rovinku, kde si oddechne, ale poté znovu míří vzhůru. Bohužel film není atrakce, takže podobné stavění atmosféry je opravdu spíše otravné než aby snímku pomohlo diváka pořádně udržet napjatého až do samého konce. Už jsem se tu zmínil o přímočarém ději, což je právě ta nejslabší část filmu. Z celkového pohledu to vypadá, jako když autor vymyslel pointu, ke které poté dodal chatrný děj obohacený o pár samostatně - a mnohém lépe - ukončených vedlejších linek. Shyamalan si celé snažení usnadnil ještě větou "Vidíme jen to, co vidět chceme.", na což už správně upozornil uživatel Matty. Právě díky ní nemůžeme režiséra napadnout za řadu nesmyslností, které by se nám jinak k napadání samy podbízely. Stručně a jasně řečeno film Šestý smysl mě absolutně ničím nezaujal, nenašel jsem žádnou silnou stránku, přesto ho však musím ohodnotit tak jak jsem učinil, protože je mi jasné, že vypadá přesně tak jak vypadat má, režisérova vize mi však připadá nezajímavá a dát filmu maximum jen za konec mi připadá hloupé. Zároveň se Shyamalan nedopouští ani nijak zásadních filmařských chyb a herci také hrají dobře. (25.02.2006)

Po první projekci v den premiéry, bez předchozích informací vskutku silný i naprosto nezapomenutelný zážitek. Paradoxně od zbytku Shyamalanovy tvorby je to však pouze na dvě podívání. Pak to již není ono. Šestému smyslu chybí to, co obsahuje třeba Vyvolený, který každou další projekcí odhaluje nové a nové vrstvy. Herci v čele s Osmentem jsou naprosto přesvědčiví a pět básně na Nightovu režii ani nemá smysl. Ta je perfektní v každém ohledu. Stejně jako atmosféra. Každopádně prvotní projekce je nezapomenutelný zážitek, ne že ne (dnes již ne, když "to" každý zná i když to neviděl); a tak hodnocení nemůže být jiné než maximální. (20.11.2003)