Režie:
Bryan SingerScénář:
David HayterKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
Michael KamenHrají:
Hugh Jackman, Patrick Stewart, Ian McKellen, Famke Janssen, James Marsden, Halle Berry, Anna Paquin, Ray Park, Rebecca Romijn, Bruce Davison, Shawn Roberts (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V nedaleké budoucnosti se rodí děti se speciálním X-faktorem, který jim dává nadpřirozenou sílu - ničivý laserový pohled, schopnost přesouvat předměty nebo ovládat počasí. Pro obyčejné lidi je těžké mutanty akceptovat, aniž by se jich báli. Profesor Xavier (Patrick Stewart), celosvětově uznávaný telepat - mutant, proto zřídí speciální školu a jeho záměrem je naučit mutanty zacházet se svými schopnostmi tak, aby z nich lidé neměli strach. Ne všichni mutanti jsou však ochotni přizpůsobit se, neboť nevěří, že by spolu lidé a mutanti mohli žít. Skupina X-men teď musí před těmito tvory lidstvo ochránit, protože jejich šéf, podlý Magneto (Ian McKellen), má s budoucností planety Země velice zákeřné úmysly! (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (875)
X-Meni nikdy nepatřili mezi mé největší komiksové favority. První díl mě ve své době zase tolik nechytil a já si k němu pomalu hledám cestu. Akce je prakticky nezbytné minimum. Charismatický Magneto, v podávní skvělého Iana McKellena, nedostává prostor, který by si jeho postava zasloužila. Takže celý díl místy připomíná jen takový úvod a představovačku hrstky postav. 75% ()
Překvapivě výtečné komixové sci-fi, které funguje nejen jako triková a akční zálěžitost, ale též na rovině postav a příběhu. Gambit profesora Xaviera (Patrick Stewart) a Magneta (Ian McKellen) je vskutku elektrizující a rozhodně se nejedná o tradiční souboj dobra se zlem v čisté formě. Napětí do jinak trochu obnošené zápletky dodává právě zážitky z koncentračního tábora poznamenaný Magneto, z jehož pohledu vyhlíží konflikt mutantů a lidí jako možné opakování událostí druhé světové války. Samozřejmě se nehrabe příliš do hloubky, zůstává, jak už to v Hollywoodu chodí, pouze u názvuků etiky, ale víc by ani X-meni nesnesli. Zejména díky výtečným hercům a slušným trikům patří tenhle snímek k nejlepším komixovým adaptacím, které kdy byly k vidění. A to už vůbec nemluvím o otevřeném potenciálu pro další díly... ()
Velice věrná adaptace předlohy s krásnými comixovými prototypy, úžasně zahraná a trikově zvládnutá. Singer rozložil značně svědomitě 104 minut mezi akci a povídací pasáže přesně podle správného kompresního poměru a nadělil svým hrdinům jasně definovaný rejstřík schopností, díky němuž přesně víte, co můžete od postav čekat. Na množství charakterů a relativně krátkou délku mají navíc všichni ostře vykreslené povahové kontury a nadžánrové divácké přiblížení. Pro mě určitě dosud nejlepší comixový přepis. Uvidíme jak dopadne dvojka... ()
Rozhodne odporúčam na pozretie. Film má nápad, dej je situovaný do exkluzívneho prostredia, technika je na prvom mieste a ľudské osudy sú v rukách niekoľkých vyvolených. Veľmi pekná sci-fi porcia. Hlavne na začiatku by od toho človek nič také nečakal, ale potom, čo sa Logan dozvie, čo sa mu mohlo stať, celý kolotoč sa roztáča. Tento film je svižný, plných logických dialógov. Skvele natočená sci-fi podľa komiksu, kde proti sebe bojujú dobrí a zlí mutanti, ktorí veľmi ľudskú rasu neuznávajú. ()
Galerie (130)
Zajímavosti (101)
- Namaskovat Mystique (Rebecca Romijn) trvalo celému týmu maskérů v součtu asi 8 hodin. (TaNya_)
- Wolverineovy (Hugh Jackman) psí známky byly standardní známky vyráběné kanadskou armádou. (HellFire)
- Z mutantů byl jako první obsazen Patrick Stewart (Charles Xavier). (fannah)
Rok 2000 byl zásadní nejen kvůli faktu, že započalo nové milénium. Ještě před premiérou Spider-Mana Sama Raimiho totiž spíše tu pravou komiksovou horečku započali již v roce 2000 právě původní X-Meni v režii Bryana Singera. A to i přes to, že měli daleko k typickým komiksovým filmům současné doby. Od režiséra Obvyklých podezřelých a Nadaného žáka se ostatně nedalo čekat, že by natočil film pouze o souboji dobráků proti zloduchům. Přesto zůstávají původní X-Meni i po více než dvou dekádách v srdcích fanoušků a pro jakékoliv možné nástupce dokázali v roce 2000 nastavit laťku velmi vysoko. V roce 2000 vznikl velmi uvědomělý sci-fi film, který skutečně nesázel jen na boj proti zla. Xenofobie vůči mutantům, snaha i o záchranu těch, kteří mutanty nenávidí a především ústřední záporák, jehož motivace jsou do jisté míry pochopitelné. Už úvodní mrazivou scénou v koncentračním táboře se Singer dokázal dostat postavám pod kůži. Singer ostatně sám konfrontace mezi Profesorem X a Magnetem přirovnal k Martinu Lutheru Kingovi a Malcolmovi X. Oba bojovníci za práva afroameričanů, kteří ovšem používali radikálně odlišné prostředky. Už to naznačovalo, že jsou první X-Meni ambiciózní podívanou, která sice pořád musí plnit podmínky blockbusteru, přesto ovšem pořád tak trochu jinak. Velkolepostí jsou první X-Meni snadno překonatelní, z rozumných důvodů se ostatně Singer a spol. tehdy vykašlali na komiksové kostýmy X-Menů. Fanoušci tak možná budou nadále brečet, že nikdy Hugha Jackmana neuvidí v ikonickém Wolverinově žlutém kostýmu, nutno ovšem dodat, že sázka na klasické černé kombinézy byla v tomto případě spíše k prospěchu věci. Úsměvné kostýmy by k Singerově pojetí látky totiž prakticky nepasovali, dost možná by navíc mohli výsledný dojem z téhle zásadní komiksové adaptace obměnit. Stěžejní ovšem bylo, že je Singer schopný muž na svém místě. Ve velkém počtu postav tak dokázal Singer prakticky každé postavě dodat chvíli slávy, skvěle pracovat s příběhy stěžejních charakterů (Wolverine, Rogue, Profesor X, Magneto) a především dokázal z herců samotných vytěžit maximum. Hugh Jackman, Patrick Stewart i Ian McKellen jsou ostatně dodnes bráni jako ikoničtí představitelé, po kterých to bude mít jakákoliv náhrada těžká. Jackman jakoby se pro roli Wolverina narodil, už tehdy herečtí veteráni Stewart i McKellen poté dokázali prodat komplikovaný vztah Charlese Xaviera a Erica Lehnsherra. Především i onu nečernobílost pohledu, kdy by se dalo v jisté formě říct, že oba králové na šachovém poli by vlastně do jisté míry chtěli to samé. Jen jeden mnohem radikálnějším a nebezpečnějším způsobem. I díky délce 104 minut jsou první X-Meni tempově velmi zběsilí, přesto se vše stěžejní za tak krátkou dobu zvládne odvyprávět. Nejde přitom o to, že by konfrontace na nádraží či na Soše svobody nebyli super, zajímavější je ovšem v průběhu u prvních X-Menů především řešení toho, jaké to vlastně je žít s mutantím genem a především právě to, jak není automaticky povinné dívat se na Magnetovo Bratrstvo mutantů jako černobíle zlé figury. V roce 2000 tak rozhodně nevznikla bezduchá komiksová adaptace, Singer se naopak po svých předchozích projektech projevil jako ta nejlepší možná volba. V rukách Roberta Rodrigueze či Paula W. S. Andersona by rozhodně vznikli zcela odlišné filmy, především ovšem nejspíš o poznání méně intelektuální filmy. Vizuálně možná první X-Meni vyloženě nedokázali vyrazit dech, soudtrack Michaela Kamena byl přesto solidní a vizuální efekty především na tehdejší poměry byli solidní. A především nedokázali po více než 20 letech brutálně zestárnout. Šlo ovšem především o start série, která se do roku 2019 (rok, kdy studio Fox koupilo studio Disney a X-Meni se tak mohli vrátit domů k Marvel Studios) dočkala celkem 12 navázání a i díky tomu za sebou filmová série X-Men zanechala nesmazatelnou stopu, která bude v jistých formách žít i nadále. Už v roce 2000 bylo zadělané na velké věci. A v roce 2003 se X-Men 2 dokázal Singer překonat už úvodní scénou s Nightcrawlerem v Bílém domě. Ale to je povídání zase na někdy jindy..... () (méně) (více)