Ulice strachu – 2. část: 1978

Zatímco první část Netflixovského filmového eventu 'Fear street' byl atraktivním mixem slasheru a mysteriózní duchařiny, tak část druhá je nefalšovanou lidskou zabijačkou a čistokrevnou ódou žánru slasher, gore filmů, a hororového kultu Stephena Kinga. Krom toho, že 'Fear street 1978' expanduje tajemnou čarodějnickou mytologii městečka Shadyside, je oproti první části formálně vytříbenější a o několik levelů brutálnější - snímek se totiž nebojí vyobrazení explicitního násilí, jmenovitě vraždění dětí - takže rating R má zde svý unikátní opodstatnění.... Co se týká příběhu, neobvykle pečlivě budovaná expozice nás seznámí s charismatickou Saddie Sink - známou jako Max z hitovky 'Stranger Things' - v roli Ziggy (což byla perfektní volba) a její sestry Cindy hranou Emily Rudd, které jsou v podstatě klíčovým středobodem celého filmu. Děj se sice opět nevyhne klasickým žánrovým klišé, scenáristickým banalitám a předvídatelnosti – odehraje se však během pár hodin, díky čemuž má neskutečně hektický tempo a napínavý spád, který je perfektně doplněn dobovým sedmdesátkovým soundtrackem a až epochálním hudebním doprovodem, který mistrovsky využívá chorály a orchestrální muziku, čímž brilantně zintenzivňuje již tak hrůzu nahánějící divácký napětí. Posléze má pak sám divák takový srágorský schýzy, že se bojí byť si alespoň zajít na záchod, aniž by si nepomyslel, že na něj zpoza rohu vylítne zfanatizovaný Tommy se svou dřevorubnickou sekerou.... Samozřejmě, má to svý neduhy, ale upřímně: koho to sere? 'Fear street 1978' je tak ve výsledku skvělým tribute subžánru slasher, vzrušující retro podívanou a zábavnou žánrovou retro jednohubkou, která perfektně vybudovala velmi temné zázemí pro závěrečný akt. Jen je nutno dodat, že tahle jednohubka určitě není vhodná pro slabý žaludky. Kolektivní konzumace výhodou, strach z cesty na hajzl zaručen 💀 (13.07.2021)

Mnohem povedenější než jednička. Zatímco v prvním Fear Street je Maya ze Stranger Things, tak ve dvojce to vede Sadie Sink. Přesuneme se pár let do minulosti a to rovnou do dětského tábora Nightwing. Pokud první film měl připomenout Vřískota, tak druhý jasně Pátek Třináctého. Netrvá dlouho a tábor se změní v jatka. Ani podruhé se nešetří krví a gore. Nic ale tak brutálního jako kráječ chleba z jedničky. Atmosféra je vážně vynikající a já se pořád musel ohlížet doma přes rameno. Fear Street vytváří naprosto děsivé a nepříjemné pocity. A to po celý film. Provázanost s celou trilogií samozřejmě nechybí a v trojce se vrátíme až o několik století dozadu. Jak to vlastně s tou čarodějnicí bylo? Parádní tvůrčí nápad jak přivést jeden z opomíjených a zapomenutých žánrů zpět na výslunní. Výborný prostředek téhle velmi očekávané slasher trilogie. PS: Jakmile zazní Carry on my wayward son, tak se moje srdíčko tetelí. (88 %) (22.08.2021)

O stupeň lepšie ako prvý diel. Oveľa lepšie napísané postavy (ale nepochopil som tú pózu v podobe tajomna, že ktorá sestra zomrie), Sadie Sink je parádna, bol by z toho výborný slasher, keby to nebola stredná časť jedného príbehu. Viac času mohlo byť venované postavám, tie sú ale z pohľadu trojdielnej ságy ukradnuté, lebo prežijú len dve. (12.07.2021)

Upřímně? Ještě lepší než jednička. Opět to klame místem, kde se děj odehrává. A tím, že doslova některé scény jsou jako opsané z Pátku třináctého. Ale jaký horor tohle nemůže říct o něčem, co už bylo před ním, že. Jenže tady se ponoříme víc do té věci s čarodějnicí. A že se už s ní snažil něco dělat. Jenom mě překvapilo, že na tom campu byl i pan šerif a nějak jsem nechápala zpětně jeho chování v prvním díle. Tam mě napadlo, že musí něco vědět, ale ne až takhle...důvěrně. Sice to bylo pro starší publikum a sekeru v záběru do hlavy dostaly jenom dospělý, ale i tak jsem byla ráda, že děti se lišily mimo kameru. A jasně, hned jak vzal do ruky sekeru, každému je jasný, že to nemůže skočit dobře. Ale jako fajn, hodně dobrý. Každý, kdo mě zná, ví, že za dvě hodiny prostě jména nepochytim. Ale "Max" byla úžasná. Začínám tu herečku mít stále raději :) **** Docela příjemné pokračování, které se mi líbilo víc jak první díl. Tedy až na ten konec. A co se v něm stalo v tom obchoďáku. To byl v až moc fantasy prvek na závěr :D (16.07.2021)

Od trilogie Fear Street jsem očekával trojici různorodých filmů, které slasher subžánr zpracují rozličnými způsoby určenými dobou svého zasazení. Rok 1994 se měl nést ve stylu Vřískotu a zábavného devadesátkového pomrkávání na fanoušky, 1978 mohla být renesance kempového slasheru po vzoru The Burning nebo Pátku třináctého, a rok 1666 jsem si představoval jako drsný dobový horor, jehož atmosféra by mohla připomínat třeba The VVitch. No, vím, byla to naivní představa. V celkovém pohledu je Fear Street nakonec taková typická nenáročná netflixárna, žánrovka přizpůsobená moderní době a mladému publiku, kdy styl jednotlivých dílů se mezi sebou v podstatě nijak moc neliší. Omílá to furt dokola to samé, postavy se chovají stejně, má to stejný styl odlehčení. Ve výsledku promarněná příležitost přinést něco fakt speciálního, ale za to obětování tří večerů to asi i tak stojí. 1978 > 1666 > 1994. Podle mne nejsilnější díl, ale své mouchy má (opravdu zbytečně dlouhý rozjezd, odkládané "maskování" zabijáka). (24.07.2021)