Tichá noc, krvavá noc

Jsem překvapen, jak vysoké hodnocení si zde Tichá noc, krvavá noc ještě drží. Já tenhle hororový snímek vidím jako dosti (pod)průměrnou podívanou. Děj je z dnešního pohledu vcelku nezajímavý a realizace je dost levná a nikterak originální. Dialogy jsou totálně o ničem a dlouhé nic neříkající scény nudí dostatečně na to, abych nedal víc než dvě hvězdy. A to je ode mě ještě dost velkorysé. Jediná zajímavá věc na tomhle filmu je vedlejší role klasického Johna Carradina, který se ale stejně na scéně moc neobjeví. Za finále by scénárista zasloužil facku. Vážně nic moc, čekal jsem to lepší. (30.01.2012)

Je tu pár nejasností, či vznikol najprv BLACK CHRISTMAS alebo Tichá noc, krvavá noc. Ale aj bez slasherového prvenstva si tento filmík zaslúži vašu pozornosť. Je lepší (menej nudný) ako Čierne Vianoce a má pár magických scén. Scenár je jeden veľký guláš (postavy pobehujú sem a tam), ale ide tu (aj) o maniaka, ktorý utečie zo sanatória a rozhodne sa vrátiť domov (:-)). Svojim spôsobom okúzľujúci začiatok subžánru vyvražďovačky... (12.11.2014)

Jůůůů. Nucený ´´dar´´ od známé, před mnoha lety, páč ho dostala na jakémsi SF conu a až štítivě mi ho pak dala. Haha. Hloupá ženská. Tak jsem si to vzal (vyhoditi to přec mohu vždycky, no ne?) a nahodil, a i když se nejedná zrovna o vrcholné dílo, jest silně atmospherické. A zrovna na vánoce to fakt stojí za to. Jo a ty tajemné telefonáty jsou asi vrcholem fimu. Holt, neznámý film ještě nutně neznamená, k ničemu. Asi tak. Special quest star...Patrick O´Neal z Cohenovy Nádivky aka Pěny aka The Stuff. Též důrazně, doporučuji! Pobude si zde sice tak dlouho, jako semeno na klitorisu vnadné děvky, ale je tady. A to se počítá. I když zhyne dosti drsným způsobem. Dobře mu tak. Měl chrnět v motelu i s tou babou. (09.12.2020)

Já mám prostě tyhle staré slashery rád. Pár postav, malé městečko, skvělá kamera (pohled očima vraha byl jistě inspirací pro budoucí Halloween), pěkná práce sekerou, banda magorů připomínajících sedláky u Chlumce nebo vzbouřené Chody a parádní hudba (Gershon Kingsley). Hudební doprovod je mnohem strašidelnější u starších snímků, kde stačí temné tóny basy, než u řady novodobých. Sníh, noc, hřbitov a rýč v akci. Jednou z nejhezčích scén je asi vydloubnutí oka napůl rozbitou skleničkou (ne sice tak hezké jako u Andaluského psa, ale roztomilé). Mizerná kvalita obrazu je zčásti vyvážena obstojným dabingem. (02.09.2015)

Ztrácí se stopy skrze chlad střepů sněhových, pulzující horkost krve, chladnou těla co žila ještě prve, ticho protíná zlověstný smích. Byl už pokročilý večer, vyhladovělý žaludek zaplňovala asijská polévka, jejíž složení mě v danou chvíli znepokojovalo víc, než kdejaký horor a v přehrávači se pomalu roztáčela Silent Night, Bloody Night. Pohnutá historie starého sídla umocněná podivínskostí malého města a zašlými charaktery jeho obyvatel, uprchlý maniak, ponuré počasí a pomalu se snášející noc. Toť náležité ingredience, které přetavil Theodore Gershuny do (dnes už nanejvýš oldschoolově) atmosférického hororu syceného konstantní porcí napětí při vší poutavosti klasických časů strašidelného řemesla. Vše je podpořeno skličujícím, démonicky prostým hudebním doprovodem Gershona Kingsleyho a mile podivínskou roličkou hororového klasika Johna Carradinea. Navíc vše ještě koření lehce avantgardní, groteskně bizardní pohledy do minulosti, které příjemně doplňují slušně napsaný příběh (vyvedený v celkem překvapivou pointu). Ten však (pro mě) přeci jen poněkud otupovaly nepřístupné, chladné charaktery jednotlivých postav, trochu unylý začátek a přiznejme si, že v případě téhle nahrávky se na její obrazové kvalitě zub času značně podepsal. Rozhodně jí však neubral nic ze znepokojivého, nitro škádlícího kouzla, svébytné temné osobitosti a upřímné strašidelnosti. Trochu neprávem pozapomenutý kousek. [7/10] (31.10.2008)