A Time to Love and a Time to Die
Režie:
Douglas SirkScénář:
Orin JanningsKamera:
Russell MettyHudba:
Miklós RózsaHrají:
John Gavin, Liselotte Pulver, Jock Mahoney, Keenan Wynn, Erich Maria Remarque, Dieter Borsche, Barbara Rütting, Thayer David, Charles Regnier (více)Obsahy(2)
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
I na malé ploše (začátek filmu) se Sirkovi podařilo působivě zprostředkovat syrovost a bezútěšnost východní fronty (rok 1944), John Gavin je výborně obsazen do role slušného Němce (příslušníka wehrmachtu), ale proboha, když pro scénu dojíždějícího večírku u Ernestova bývalého spolužáka Bindinga angažoval režisér dvě krásné herečky (blondýnu a brunetu) a svlékl je do spodního prádla (černého a bílého), proč se pak věnoval jen blondýně a tu druhou nechal povalovat se mimo záběr na předložce ze lví kůže? Celá práce s kontrastem vyšla úplně vniveč. ()
Jeden z největších autorů protiválečné literatury si v tomto filmu dokonce i sám zahrál. A vůbec to nebyl průšvih. Tato adaptace věrně vystihuje základní myšlenku románové předlohy, která si klade otázku, jak těžké je být členem národa, který všichni nenávidí. Obstojný rozpočet umožnil nejen barevné zpracování, ale i několik scén, na nichž se vyřádila demoliční četa. Gavin v hlavní roli působí hodně sympaticky, takže až na poněkud křečovitý závěr není snímku co vytknout, ()
No Konecne Dagles Sirk /Tarnished Angels, Psane ve vetru/ bez Roka Hadsna. Pribeh o laske nemeckeho vojaka k zene, o rozbomardovanej krajine plnej ruin. Jo, jo viem kto bol Eryk Marija Remark - a ze najprv dal sladky zaciatok, pohodu, klud a harmoniu, aby potom bol drsny a rad lame iluzie o stasti a klude. Napokon, na tomto sa nesie aj spominany d film. A dovodom vysokeho hodnotenia je ze je to rezisersky na urovni a dialogovo tiez : 77 % ()
Žít (Leben) a milovat (Love) nelze zaměňovat, i když - pokud se zdaří - mají hodně společného. Douglas Sirk má k Remarqueovi daleko ne tolik v obrazech jako v myšlení. Láska za války nemohla být nikdy romantická. Ničivé události a strach z nich mohly přát pouze lásce opojné a náruživé, která se chce zachytit posledního stébla. A jak oddělit čas pro milování a umírání? ()
Mladý vojak nacistického Nemecka bojuje na ruskom fronte počas prichádzajúcej jari, ktorá odhaľuje mŕtvoly pod rúškom roztápajúceho sa snehu. Úsmev na tvári mu však vyčarí nečakané schválenie dvojtýždňovej dovolenky. Vracia sa teda domov, aby našiel vo svojej rodnej štvrti len sutiny, kvôli ktorým ani nerozozná miesto, kde pôvodne stál jeho dom. Nachádza však útechu v náručí mladej ženy, s ktorou si hľadá v čase medzi poplachmi a povinným skrývaním v suterénoch nejakú pohodlnú ruinu, kde by sa zmestili len oni dvaja, ich láska a fľaška chľastu. Erich Maria Remarque, ktorý si tu aj zahral, opisuje hľadanie lásky a smrti v 2. svetovej, na ktorú neboli hrdí ani niektorí nemeckí vojaci. Bohužiaľ asi len tí radoví. Ak vám tento komentár pripomína skôr obsah filmu, je to v poriadku. Príbeh je dosť silný, aby hovoril za seba. Keď navyše trochu poznáte autora predlohy, viete, že sa môžete tešiť aj na dokonale vyšperkovaný scenár. ()
Galerie (52)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (5)
- Erich Maria Remarque ve snímku ztvárnil svou jedinou filmovou roli, profesora Pohlmanna. (Fugas.cz)
- Režisér Douglas Sirk, který se narodil v Německu dánským rodičům, začal svou kariéru natáčením filmů pro německé Ufa Studios, ale během nacistického režimu ze své země uprchl. Když byl tento film natočen, Sirk nemohl používat studia Ufa, protože se nacházela v sovětském sektoru okupovaného Berlína. Proto se studiová práce prováděla v Central Cinema Company Studios ve Spandau. (sator)
- Sekvence ruské bitevní fronty byly natočeny v severním Bavorsku. Pro natáčení ve válkou zničeném Berlíně postavil štáb vchody, východy a schodiště v bombardovaných budovách a zpevnil budovy, kde se plánovalo natáčení. Oddělení speciálních efektů vyhodilo do povětří čtyři částečně zdemolované budovy v Berlíně pro scény bombardování. (sator)
Reklama