Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
Tomu říkám poctivá, elitní, herecká sebranka:) Jedno z nejlepších hereckých seskupení, jaké jsem kdy v českých komediích mohla vidět. Komedie z prostředí, kde se chodí v uniformách, mají své kouzlo. Ztvárnění všech postav bylo nadmíru dokonalé, zvláště pak Vetchý, Donutil, Schmitzer a Landa, který je prostě pravý a nefalšovaný "voják". Mistrovských hlášek zde bylo požehnaně, takže já jsem moc ráda, že jsem konečně měla možnost zhlédnout toto dílo. ()
Švandrlíkovi "Černí baroni" jsou něco jako Haškův "Švejk", nechci se rozepisovat ale určité souvislosti a pár paralel se tam najít dají. Švandrlíka jsem měl rád, na knihu to mít pochopitelně nidky nemůže a vy co si myslíte že to takhle v padesátých letech u oddílů PTP jednotek chodilo, tak jste opravdu na velmi velkém omylu. Jedna hvězda za skvělého gumáckého Lanďáka, druhá za perfektní Donutilovu karikatůru a třetí za pár opravdu pamětihodných hlášek:-) ()
Voňavka, zopakujte to! - Hovno. Ti, kteří dobu o které Baroni pojednávají nezažili, s úsměvem tvrdí, že přesně takhle to tehdy opravdu vypadalo, ale pamětníci, kteří za Čepičky skutečně sloužili, říkají, že takový bordel a absurdistán na vojně rozhodně nepanoval. Já si myslím, že pravda bude někde uprostřed. Ať tak či onak, film se (i přes hořký konec - Pepa Dvořák) povedl mimořádně a v komediálním žánru patří dodnes k těm nejlepším z domácí, porevoluční produkce. ()
Černý barony už jsem viděl několikrát: když jsem byl malý a většinu jsem ve filmu ani nechápal, později jsem viděl jen nějaké útržky, protože mě to tehdá nechytlo a teprve až dnes můžu říci, že jsem viděl celé Černé barony. :-) K tomuto filmu už toho zaznělo od vás všech hodně, takže já si dovolím říci jen to, že mě tenhle film baví, ikdyž některé (ne)herce bych raději vymazal z filmu. Každopádně jakákoli sranda na účet komunistů je mi potěšením, avšak vyloženě nadšený na rozdíl od mého taťky nejsem. Ten tu dobu zažil a v celých Černých baronech si velmi libuje a s úsměvem říka: "Přesně takhle to bylo, takhle to chodilo. (smích)" ()
Když jsem poprvé na gymplu četl xeroxované Barony, X krát jsem se připochcal smíchy. Film už tak vtipný není, ale přesto jsou postavy trefené dobře, hlavní scény jsou zpracované věrně a celková atmosféra knihy zůstala. Určitě je to povedenější, než třeba Tankový prapor nebo adaptace Párala. Jedině ten plešoun hraje jak ze života, zupácký kokot je myslím jeho skutečná tvář ()
Galerie (5)
Zajímavosti (53)
- Černými barony byli příslušníci Pomocných technických praporů nazýváni jednak podle barvy výložek a jednak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. (Cheeker)
- Kefalín (Ondřej Vetchý) bol v reálnom živote sám autor knižnej predlohy a scenára Miloslav Švandrlík. Bol veľkým milovníkom kofoly a pravidelne dvakrát týždenne chodil do pražskej lahôdkárne nakupovať dve tašky tohto nápoja. Pre predavačky už bol známou postavou a pri jednom z nákupov si všimol, že keď vošiel do predajne, tak sa jedna predavačka naklonila k druhej a povedala jej "Podívej, ten kofolín už je tady zase." Z Kofolína sa v knihe stal Kefalín kvôli tomu, že autor nechcel robiť okatú reklamu tomuto nápoju. (Hnacik)
- Hrabě Zdeněk Sternberg, kterého hraje Václav Vydra nejml., o filmu řekl, že je v něm všechno vymyšlené a sám sebe v roli vůbec nepoznával. A taky podle něj nejsou pravdivé všechny ty srandičky a vylíčení lampasáků jako úplných blbců. (raininface)
Reklama