Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dlouho zakázaný snímek, natočený podle románu Evy Kantůrkové, se odvíjí ve dvou časových rovinách: jednak líčí vystěhování odbojného sedláka, jednak jeho pohřeb o několik let později ve vesnici, kam se nikdy nesměl vrátit - ani po smrti. Místní mocenská elita se smuteční slavnosti právem obává, průvod truchlících by se totiž snadno mohl změnit v mlčenlivý akt nesouhlasu. Režisér Zdenek Sirový, jenž baladicky laděný příběh rozložil do tří částí, postihl, jak údajný "socialismus s lidskou tváří" se s tím stalinským rozchází jen v otevřenosti represí, mocichtivost zůstává stejná. Drama bezmála dosahující rozměru antické tragédie přivádí na scénu odhodlanou ženu, vdovu po zesnulém, která urputně, bez ohledu na ustrašeného služebníka božího a navzdory místním funkcionářům, prosazuje honosnou poslední cestu. Tvůrci se přitom vyhýbají heroizaci svých hrdinů. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (128)

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Film je rozdělen na tři části. První je Chladilova smrt. Druhá je Odchod. A třetí Smuteční slavnost. 20 let si tenhle film poležel v trezoru a čekal na svoji premiéru. Proč ? Je zcela patrný z jeho obsahu. Ukazuje totiž jací byli komunisti zmrdi. Nejenže ničili lidem životy když ještě žili. Oni jim nedali pokoj ani po smrti. Film plnej tísnivé atmosféry, bezmoci a beznaděje. Tohle prostě nemůže nechat člověka chladným. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Demonstrativní ukázka moci státní i individuální, která ovšem není věčná. Věčného ho je zde jen pár věcí, takové ty boží mlýny, které platí i na budovatele, alespoň po stránce morální a lidské, historické paradoxy, které je po letech až úsměvné vidět a věčná i neměnná je taky lidská povaha a možnost přizpůsobit se, zvlášť, když si z toho můžu něco odnést. Věčná je pravda, která ze 14let udělá pár dní a i když je němá, dere se na povrch. ()

Reklama

Vitex 

všechny recenze uživatele

Film s velmi zajímavou atmosférou a dokonalým Josefem Somrem. Jeden z nejlepších českých filmů o 50. letech a postoji k nim v letech 60. ...běžnému diváku by ale mohl připadat trochu nudný. ***** / / 10. 3. 2015: Po deseti letech druhé podívání. Film se především formálně nevyrovná průměrným filmům nové vlny. Mnohem slabší odvar Žertu, ve všech směrech, kromě Somra. ()

hrona 

všechny recenze uživatele

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Klobouk dolu, před tvůrci, když si člověk uvědomí ve které době toto dílo bylo natočeno. Skvělá práce s kamerou, herecky perfektně ztvárněno - zoufalost a deprese číšící z každého záběru se přímo zarývá do mysli a nutí vydržet ž do konce se zatajeným dechem, kam až tato eskapáda dospěje. Velice by mě zajímali obličeje členů tehdejší schvalovací komise po shlédnutí celého filmu. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Tenhle film by se měl povině vysílat všem mladým, kteří by volili komunisty. Tahle syrová výpověď doby 50. let mluví za vše. Pro mě nejlepší trezorový film. Premiéru měl až 16.11.1989 na Filozofické fakultě v Praze. K filmu složil hudbu vynikající skladatel Jiří Kalach, která je tak pochmurná jako celej snímek. Matylda (Jaroslava Tichá) a Devera (Josef Somr) jsou perfektně obsazeni, stejně jako další herci i neherci. Neskutečná výpoveď tehdejší šílené doby. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (7)

  • Na konci filmu měl kostelník vyhánět komunistické papaláše z věže slovy: „Pánové, končíme!“ Tato replika byla ale příliš odvážná, proto ve filmu nakonec zazní: „Pánové, musím zamknout. (Cimr)
  • Natáčení probíhalo zčásti v Novém Rychnově v okrese Pelhřimov a také v samotném Pelhřimově. Točilo se od 10. února do 28. června 1969. (B!ker)
  • Film nebyl schválen do distribuce, premiéra byla až v roce 1990. První veřejné promítání se uskutečnilo 16. listopadu 1989 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. (ČSFD)

Reklama

Reklama