Jánošík
Režie:
Paľo BielikScénář:
Paľo BielikKamera:
Vladimír JešinaHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
František Kuchta, Ctibor Filčík, Dušan Blaškovič, Ondriš Jariabek, Martin Ťapák, Jozef Kroner, Samuel Adamčík, Andrej Bagar, Viliam Záborský (více)Obsahy(1)
V první části velkorysé historické fresky režiséra Paľa Bielika jsme prožili s malým Jánošíkem dětství a dobu kněžských studií. Zatímco v rodné vesnici řádily epidemie a panská zvůle, dozvěděli jsme se o smrti děda, kterého Jánošík velmi miloval, a malého bratra. Také o zvůli hraběcího syna Aurelia, který chtěl zhanobit Jánošíkovu kamarádku z dětství Terezu a o revoltě Jánošíkova otce, která měla za následek zapálení rodné chalupy panskými dráby, v jejíchž plamenech uhořela Jánošíkova matka. Nakonec svou smrt nalezl i Jánošíkův otec, krutě umučený v hraběcí temnici. Jánošík, který se vrátil ze studií a nenašel doma nikoho, pohřbil zuboženého otce a přísahal pomstu. Poté, co zapálil několik hraběcích majetků, odešel do hor, kde stráví zbytek života. Jeho zbojnická družina se utěšeně rozrůstá a Jánošík se stává postrachem i nadějí... Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962–63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Paľa Bielika – původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený tvůrce žádnému z herců, ale mladému lékaři Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný realistický nádech. Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova "lágera") a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografie. Ačkoliv by se na počátku šedesátých let nabízel ideologický výklad lidového hrdiny, Bielikovi se podařilo natočit prostý příběh o mladíkovi vzdorné povahy a silných morálních zásad, který našel odvahu změřit nerovné síly s ozbrojenou mocí. O muži, který naučil lidi, sužované bídou a sadistickou tyranií, doufat v pozemskou spravedlnost. Když byl roku 1713 popraven, bylo mu 25 let, přesto už toho stačil tolik, že se stal věčnou legendou. (Česká televize)
(více)Recenze (105)
Pokud si ještě pamatuji, tak kino- a TV-kopie tohoto filmu měly docela slušnou kvalitu, ale to co nám nabídli "digitální experti" na dvd, to je opravdu otřes, jak obrazem, tak i zvukem. Plazma si s dvd-obrazem ještě jakžtakž poradila, ale modernější LCD to nebere. Obraz rozmazaný a jakoby za rýhovaným sklem a k tomu často tak huhńavý a kolísavý zvuk, že je ztěží rozumět, co dotyčný říká. Škoda!...Totálně mě okouzlil ve své komicko-dramatické roli František Dibarbora, naprosto dokonalý. V této roli jsem si ho doslova zamilovala! ()
Hned na začátku prvního dílu mě zaujalo, jak klouček chytá orla skalního (Aquila chrysaetos). To jsem v dětství nikdy nezkoušel. Ale raději nebudu rozvádět, co všechno jsem chytal, protože bych skončil u toho, že pamatuji doby, kdy v potocích žili raci a kdy byl přástevník medvědí nebo okáč bojínkový běžný motýl. Dnes tu pro změnu máme klíněnku jírovcovou, časy se mění. Ale ať se mění jak chtějí, mentalita vrchnosti zůstává pořád víceméně stejná jako v době, v níž se odehrává děj filmu: páni umějí akorát tak odírat a buzerovat lid. Proto i dnes působí postava Jánošíka tolik sympaticky. Moc pěkný a působivý film, jehož myšlenkové poselství nestárne. Jako kontrapunkt připojuji pár veršů ze sbírky Federalizační poezie (?) od Karla Kryla. Cituji zpaměti, takže možná ne zcela přesně: „Zahučely lesy / Jánošíku, kde jsi? / V posteli já ležím / kritizuji režim.“ ()
"Na holiach ohně horia...." Jako malého mě ten film hodně dostávala a když jsem to teď viděl po letech, tak jsem se opět bavil. Vynikající výprava, perfektní kostýmy a nezapomenutelná skluzavka a když k tomu přidám toho nejjánošíkovitějšího Jánošíka ve Filčíkově podání, tak mi z toho vychází čtyři hvězdičky plus jedna nostalgická. :D ()
Jurko jánošík alebo slovenská paralela Chesusa CHrista. Dobrodinec, ktorý bohatým bral a chudobným dával a dával tiež aj Terazke. Paľo Bielik preniesol asi najmegalomanskejšiu verziu života a smrti slovenského národného hrdinu a práve vďaka tomu že si Jánošíka sám zahral v predrevolučnom roku 1935 mu umožnilo vniesť do tejto látky určitý druh novátorstva. Jeho dialógy balansujú medzi humorom a tragédiou a celkovo je príbeh zasadený do pútavého prostredia. Každý z dielov sa môže pochváliť pamätnými scénami - prvý - chytanie orla, výučba, oheň v stodole, prestrelka v krčme, súboj so Surovcom. druhá - formovanie družiny, zbojnícke nájazdy, pasca, finále. Andrašovanová hudba je pompézna a dodáva tomuto filmu historický status. Krásne zakompované fujary, Ješinová kamera je zase na druhú stranu v niektoých scénach, pútavá a chlapík vie natočiť akčnú scénu ale na druhú scénu v niektorých záberoch si drží od hrdinov odstup a tým vytvára pocit ťažkopádnosti a miestami až nudnosti. Scenár okrem skvelých myšlienok sa bohužiaľ neobyšiel bez prešľapov, zvolania, afekt a hyperbolizácia scén pri ktorých nikto nehyperbolizuje. Naozaj ak zastrelíte 12 ročného chlapa do chrbta určite sa neotočí a nezvolá " Prečo ste oklamali" a potom ešte minútu sa zvíja v kŕčoch kým mu konečne napadne že má padnúť na zem. Práve tieto scény ktoré sa snažia vypovedať o bolesti a utrpení slovom a nie gestom narúšajú takmer dokonalú dejovú kompozíciu tohoto diela. Jedná sa o pamätný film na ktorý by sme mali byť všetci hrdí ale nemôžem sa zbaviť podobnosti s bibliou a hlavne Chesusom Christom. inak solídne 4* P.S Filčík, Króner a Kuchta sú jednoducho dokonalý. ()
Mundus vult decipi. Film o najväčšom slovenskom zbojníkovi nie je historizujúcim pohľadom. Je Jánošíkokm, ako ho ľudia poznajú a chcú poznať aj naďalej. Je úplne ľahostajné aká bola pravda. Paľo Bielik sa vydal cestou ľudovej legendy a urobil dobre. Je lepšie mať dvojmetrového Jánošíka, než nejakého zákrpka. S Kuchtom mu stávka na neherca vyšla. Ostatní sa snažili, ale bolo to také provinčné, opozerané a niekde to už riadne zaškrípalo. Dosť ma pobúrili tie stavby, o ktorých som čítal, že sa filmári ani nenamáhali ich odprataním z Vrátnej doliny. Pokusy o slovenský Hollywood považujem vždy za šliapnutie vedľa. Tento Jánošík je ozajstnou klasikou. Každý by ho mal vidieť, ani jeden by ho nemal považovať za jeden z najlepších slovenských filmov. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (33)
- František Kuchta (Jánošík) obstál v konkurze, na ktorom sa o rolu Jánošíka uchádzalo viac ako 60 adeptov. (Raccoon.city)
- Paľo Bielik písal scenár k filmu desať rokov, jeho nakrútenie s niekoľkotisícovým komparzom trvalo takmer rok a v kinách a amfiteátroch si ho pozrelo 5 miliónov divákov. (Raccoon.city)
Reklama