Vše o mé matce

(2x) Pedro Almodóvar se ani tentokráte nestává režisérem mého srdce, ale i díky inscenaci Městských divadel pražských se mi s oscarovým fenoménem Vše o mé matce vyrovnává poněkud lépe. Skutečně mi pomohlo vidět ve stejné roli Penélope Cruz i Evellyn Pacolákovou, protože jen touto cestou se v mých očích mohla stát Hermana Rosa skutečnou postavou a ne jen variací známé tváře. A takto bych mohla pokračovat, All About Eve lépe zpracovává například divadelní verze, ale transka Agrado je samozřejmě lepší ve filmu, protože to, co předvádí Vladimír Marek na divadle, to je katastrofa. Suma sumárum si ještě pár věcí z kolekce Almodóvar/Cruz zkusím, ale myslím, že máme dobojováno. Jeho svět existuje na zcela opačné straně kinematografie, než ve které existuji já. Aneb na papíře musel ten příběh vypadat náramně, všechny ty náhody, transky, průsečíky s uměním a drzé hlášky, ale ve výsledné podobě jsou to jen nepravděpodobné situace, filmové náhody a glycerinové slzy. (19.02.2015)

Totálně nudná sračka. Sonda do života lepší spodiny společnosti. Divák sleduje celou stopáž dialogy otravných kurev a jejich nehezké osudy, které samozřejmě nebyly jejich zásluhou. Prostě k ním byl život nemilosrdný. Bohužel kurvy zřejmě sdílely málo motivačních citátů, a tak se nedokázaly postavit na vlastní nohy a stát se úspěšnými, tudíž jen tiše trpěly. Otřesný film plný nudných a otravných neherců. Tohle je tedy těžce nadhodnocovaná píčovina. (09.08.2018)

Moje první setkání s Almodóvarem a po tomto filmu už vím, že zdaleka ne poslední. Velmi, velmi zajímavé drama, u kterého jsem se cítil dost zváštně. Herecké výkony (mimo jiné souhlasím s názorem, že zde vypadala Penélope téměř jako anděl), emoce/pocity, které ve mně snímek vyvolával a hudbu bych vyzvedl jako hlavní vztyčné body, na kterém dílo stojí. Mnoho diváků by mi oponovalo tím, že jsem úplně zapomněl na specifickou psychologii/charakteristiku postav (nezapomněl), ale tu já osobně (alespoň prozatím) nedokážu plně docenit a sám v sobě zhodnotit, jak moc se režisér "trefil", nebo ne (možná, že tento faktor dokáže lépe posoudit spíše právě ženské publikum). Dávám 4* a už se těším na další dílo tohoto zvláštního Španěla. (17.07.2010)

Almodóvar už ode mě v minulosti párkrát obdržel 4* a bylo by zajímavé tito tituly srovnat se snímkem Vše o mé matce, kde jsem začal Almodóvara a jeho filmový styl mít plné zuby. Filmařinu má nesporně v krvi, jenže co s tím, když jeho film obsahuje spoustu melodramatických zvratů jak z laciné latinoamerické telenovely. Je to teatrální a postavy a jejich jednání jak z jiné planety. Nejsem takový puritán, aby mi vadili transvestité, homosexuálové a prostitutky, jenže do Almodóvarova světa se jiné postavy pomalu ani nedostanou. Navíc to, jak buduje jejich vzájemné vazby, je hodně chtěné. Dvě ženy, které se navzájem nikdy neviděly, si při prvním setkání sdělují velmi intimní a velmi zásadní informace, které by člověk nejspíš rád uchoval v tajnosti a svěřil jen velmi blízkému a důvěryhodnému člověku. Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv je Almodóvar daleko kultivovanější v odhalování svých sexuálních libůstek než řekněme Passolini, už mě jeho touhy a celý svět unavuje a dám mu vale. Celkový dojem: 45 %. (24.01.2015)

Moje úplně první setkání s Almodóvarem mě velmi mile překvapilo. Má to styl, jemuž podobný se asi těžko najde u nějakého jiného režiséra. Silný a hodně dobře zpracovaný příběh s některými pro puritánštější publikum lehce šokujícími postavami (mimochodem velmi dobře zahranými), navíc pro španělštinu mám slabost (ale i bez této mojí slabosti jde o výborný film). (20.03.2004)