Una vita difficile
A Difficult Life
Režie:
Dino RisiScénář:
Rodolfo SonegoKamera:
Leonida BarboniHudba:
Carlo SavinaHrají:
Alberto Sordi, Lea Massari, Franco Fabrizi, Lina Volonghi, Antonio Centa, Loredana Nusciak, Daniele Vargas, Vittorio Gassman, Alessandro Blasetti (více)Obsahy(1)
Dnes už klasický film, který ale se svým dramatickým rázem vymykal z – do té doby – čistě komediálně laděné tvorby jak Dina Risiho, tak Alberta Sordiho. Sordi zde hraje novináře Silvia Magnozziho, jehož vysoké morální ideály narážejí na realitu jeho vlastního života i poválečné italské společnosti jako celku. Děj začíná v roce 1943, kdy se musí Silvio skrývat před německou armádou a v klíčových okamžicích nedokáže zaujmout pevný postoj ani vůči odboji, ani vůči své dívce. Později se jeho představy o profesionální cti dostávají do konfliktu s politickou praxí a sociální situací v zemi. Silvio musí volit mezi ohebným kariérismem zaručujícím vysoký životní standard a osobní etikou, přinášející ovšem společensky neatraktivní postavení. (NFA)
(více)Recenze (17)
Veľmi pekný romantický film z obdobia druhej svetovej vojny v Taliansku. Vzťah novinára Silvia a Eleny si počas filmu prejde zložitými peripetiami, podfarbenými talianskym sentimentom a náročným obdobím vývoja talianskej spoločnosti, keď sú obaja hlavní hrdinovia postavení pred niekoľko vážnych morálnych otázok. Produkcia je prostá ale našťastie to kompenzujú vynikajúce herecké výkony Alberta Sordiho a Lei Massari. ()
V této starší černobílé tvorbě Dina Risiho není ještě ani stopy po oné zvláštně mysteriózní atmosféře, která se mi na většině jeho pozdějších filmů (např. Přízrak lásky), co jsem zatím od něj viděl, tolik líbila. První minuty mě také naladily na cosi jiného, mnohem dramatičtějšího, než co se z Těžkého života vyklubalo, až mě proměna napínavého válečného filmu na místy vlažnější romantický příběh nejdřív zklamala, ale nakonec jsem zažil příjemné překvapení z filmu, o kterém jsem předem skoro nic netušil a který mě i přes nějaké to potenciálně slabší místo postupně hodně chytil a bavil až do konce. S nenucenou humornou nadsázkou nám Risi odvyprávěl příběh všedního života i nevšedních trampot jednoho člověka poznamenaného v každou chvíli malými i velkými okamžiky světa okolo, podbarvil ho navrch skvělou dobovou muzikou a Alberto Sordi v nejlepší formě přispěl tradičně skvělým výkonem, spolehlivě excelující v charakterní i komické rovině. Ve výsledku je to navíc zajímavé i jako trochu skromnější předchůdce všech Forrestů Gumpů, Doživotních rent, Spolužáků a dalších filmů s hrdiny, kteří proplouvají řádkou politických, rodinných i osobních událostí napříč několika dekádami 20. století. [80%] ()
Název přesně vystihuje obsah tohoto filmu, průřez těžkého života v poválečné Itálii. Překvapily mě i popové fláky z válečné a poválečné doby, které dotvářejí scény (aquarela de brasil na pláži, only you při vracení se k ženě,...), nějak jsem si to představoval umělečtější, ale zklamán nejsem:) I přes svou černobílost je nadčasový a krásně srozumitelný. ()
... aneb Jak chudý k ještě větší nouzi přišel :-) Sice mě odradily poslední viděné filmy Sordiho (Vysoká karetní hra, Ve službách mafie, Il diavolo a hlavně Můj syn Nero), ale po shlédnutí povídkové komedie Do postele vždy a ochotně mě zajímalo, co zajímavého mohl Dino Risi natočit o 20 let dříve. A nelitoval jsem. V podstatě jde o velmi zdařilý mix neorealistického dramatu, černé komedie a milostného příběhu, a to s permanentně aktuální problematikou. Navíc v kostce zachycující italské dějiny ve 40. a 50. letech minulého století. O to více mě překvapilo, že některé zachycené jevy jsou aktuální po více než 60 letech i u nás. U řady scén jsem se musel smát nahlas (např. večeře v domě přívrženců monarchie) a snímek tímto pasuji za svůj dosud nejlepší film se Sordim. O to více mě teď zajímá jeho dosud nejlépe hodnocený (a u nás dosud málo známý) snímek Měšťáček. Hlavní ženskou představitelku Leu Massari jsem předtím (ne)zaregistroval ve Strachu nad městem a Sedmém terči, Franca Fabrizio (Silviův přítel) v Piti piti pa a v Úctyhodných lidech. ()
Ťažký život je o jednom typicky talianskom vzťahu, búrlivom, ukričanom, ťažko sa rodiacom a ťažko sa končiacom. Ale nie to nám chce film povedať. Síce trochu jednoduchým spôsobom, ale pravdivo a úprimne o tom, že sa nepatrí spreneveriť ideálom a zásadám a pred ťažkým životom si vybrať ľahšiu cestu v blahobyte. Film zahŕňa veľké časové obdobie a tak si spolu s dvojicou Silvia a Eleny prechádzame politickými zmenami Talianska, ktoré neveľmi poznáme, od monarchie k republike, od kráľa po vládu milionárov. A to vtedy milión lír ešte niečo znamenal. Na film sa príjemne pozerá, stále sa niečo deje, ani sekunda nie je nevyužitá, čo mám rád. ()
Galerie (51)
Zajímavosti (8)
- Natáčení probíhalo částečně na jezeře Como v Lennu (Tremezzina) a mezi Liernou a Varenou. Slavná scéna plivání na auta, ačkoli je ve filmu uvedeno, že se odehrává ve Viareggiu, byla ve skutečnosti natočena 8. září 1961 na pobřežní promenádě v Ronchi, před restaurací „Oliviero“ v Marina di Massa. (classic)
- Noční klub, byl ve skutečnosti noční klub Oliviero a nacházel se na Lungomare di Levante v oblasti Ronchi, poblíž Marina Di Massa. V roce 1978 jej zdevastoval požár a od té doby již nebyl znovu otevřen. (sator)
- Atentát, který byl letmo zmíněn, se týkal Palmiro Michele Nicola Togliattiho. Byl to italský politik a vůdce italské komunistické strany od roku 1927 až do své smrti. V roce 1930 se stal občanem Sovětského svazu a později měl město v této zemi pojmenované po něm – Tolyatti. (sator)
Reklama