Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef DobešHrají:
Vlasta Burian, Věra Ferbasová, Raoul Schránil, Antonín Streit, Zita Kabátová, Jaroslav Marvan, Antonie Langrová, Antonín Strnad, Růžena Šlemrová (více)Obsahy(2)
Komedie o radostech a starostech venkovského papírníka.
Venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne najít si práci v papírnictví - třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života…
Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil - a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Král komiků si neodpustil jedno své parádní číslo - souboj s rozkládacím žehlicím prknem, což je variace na jeho slavný řecko-římský zápas se židlí. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil a Antonín Streit.
(oficiální text distributora)
Recenze (156)
No je to taková trochu naivní komedie, ale Burian to samozřejmě povznáší podstatně výš, hlavně v první polovině filmu. Pak už film mírně stagnuje. Každopádně mě příliš nelákají studiové filmy, navíc Burian rozhodně natočil lepší filmy a přiznám se, že jsem se zrovna nebavil nijak zvlášť. Výjimkou pak byl Burianův zápas se žehlícím prknem. Každopádně vidět Marvana nebo Františka Filipovského mladšího než Buriana hrajícího starého doktora stojí za to. ()
„Já a nemocnej?! Naposled jsem měl černej kašel, když mi byly 4 roky. A to eště nevím, jestli ten doktor nebyl barvoslepej!“ Kdepak Cyril Putička, ten má zdraví a sil na rozdávání…Zas jeden z těch smutných případů, kdy nemá Burian jediného schopného nahrávače. Marvanův Neškudla má jen pár scén a pak je to zase na jen na starém Putičkovi (a naopak trio jeho dětí je tak toporné, že jsem se pokaždé těšil až zmizí ze záběru). Jeho „čtverák a šprýmař“ se mu vcelku povedl, ale baví spíš konkrétními pasážemi, těch hlodů tolik nemá. Nejvíc jsem smál u Burianovy žehlící kreace (konečně už vím, jak správně žehlit!) a zásnub, kde se chudák ani pořádně nemůže napít. Jen mě pak překvapil vznik vztahu (jakkoliv to bylo celé hodně decentní), spojení Buriana s nejmenovanou herečkou kupodivu docela fungovalo. Akorát to trošku zapadne, když se film soustředí hlavně na myšlenku „odklizení“ rodičů (káravý sociální podtón) a až nechtěně úsměvného nadšení, píle ve věcech obchodních či vůbec práce. Celkově pouze slabší průměr. ()
Neříkám, že jde o nejlepší Burianův film, ale řadím jej mezi své nejoblíbenější. Přímo z něj sálá příjemná, bezstarostná atmosféra, což může být při pohledu na rok vzniku pro někoho mírně zarážející. Skutečností zůstává, že nacisté za okupace upřednostňovali podobně laděné komedie, které dávali lidem alespoň na chvíli zapomenout na krutou realitu, v níž žili. Burian, Věra Ferbasová a Raoul Schránil svou práci odvedli skvěle a příběh o naplnění "amerického snu v českém měřítku" laskavého papírníka Putičky řadím, přes paradoxní okolnosti vzniku, mezi klenoty českého filmu. ()
Škoda těch šroubovaných dialogů mezi Putičkovými dětmi, kde vyniká svým stabilně uňachňaným projevem Věra Ferbasová. Škoda, že Marvan nedostal víc prostoru; bylo by krásné, kdyby ho scénárista poslal na zásnuby Putičkovy dcery. Leč nestalo se. Ovšem jinak... Divákovi musí napadnout, jak krásně fungovali živnostníci i bez EET. ()
Nezdieľam všeobecné nadšenie nad málo známym filmom s Vlastom Burianom. Väčšinu Burianových filmov som komentoval prakticky rovnako - Burianove výstupy skvelé, všetko ostatné skôr trápne. Z výnimiek si spomínam na Revízora a teraz videné Zlaté dno. Zatiaľ čo Revízor má klasickú predlohu a Burian sa v ňom uplatnil aj v inej polohe, než vo svojich komických skečoch, Zlaté dno má narýchlo spichnutý scenár s naivným vyznením a plytkým obsahom. Je pochopiteľné, že ani štandardný výkon Vlastu Buriana nemohol zachrániť tento film pred mojim nepriaznivým hodnotením. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Zlaté dno vyznačuje přeryv několika skvělých hereckých kariér. Vlasta Burian dostal další filmovou roli až v roce 1950, Věra Ferbasová v roce 1957. Zita Kabátová si po krátké pauze zahrála ještě v jednom českém a dvou německých filmech (vše 1944), další role však přišla až 1969. Ač ve své „druhé kariéře“ ztvárnily obě dámy ještě řadu postav a Burian dokonce jednu ze svých nejlepších (Byl jednou jeden král, 1954), na výsluní se žádná z těchto prvořadých filmových hvězd už nevrátila. Antonín Streit, jenž ztvárnil jednoho z Burianových synů, po Zlatém dnu už nikdy ve filmu nehrál. (Adam Bernau)
- V čase 00:01:36 se objevuje pohled na obec, ve které Putička (Vlasta Burian) žije. Jedná se o Valašské Meziříčí. (sator)
- Pri rozhovore Cyril (Vlasta Burian) pýta doktora (František Filipovský), koľko má rokov. Ten mu odpovedá, že o 10 viac než on. V skutočnosti mal Burian v čase natáčania 51 rokov, kým Filipovský len 35. Filipovský bol ale maskovaný tak, aby vyzeral na viac než 60. (J.J.1972)
Reklama