Reklama

Reklama

Komedie o radostech a starostech venkovského papírníka.  Venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne najít si práci v papírnictví - třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života…
Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil - a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Král komiků si neodpustil jedno své parádní číslo - souboj s rozkládacím žehlicím prknem, což je variace na jeho slavný řecko-římský zápas se židlí. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil a Antonín Streit. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (157)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Tenhle film by se možná hodil Baťovi coby výukové video pro prodavače, ale rozhodně se nehodí k pobavení obyčejného diváka. Burianovi a zvláště pak Ferbasové vážnější poloha vůbec nesedla, jejich dia- či monology tahají za uši. Ále tak možná ten film tak hrozný není, chyba třeba bude ve mě. Na svojí obranu musím říct, že když se člověk vrátí otrávený z práce a jeho životním snem je nepracovat, jen se válet, začne si měřit krevní tlak, aby zjistil, jak se ta nenáviděná dřina podepisuje na jeho zdraví a k tomu si pustí televizi, kde na csfilmu Burian lamentuje, že bude dál makat, že do důchodu ne a nepůjde, protože by nevěděl, co dělat a ukousal se nudou, tak si potom i za normálních i nenormálních okolností zcela flegmatický člověk musí kupovat tlakoměr nový, protože jeho tlak dosáhl hodnot nevídaných a neočekávaných ani výrobcem onoho přístroje. Nehledě na to, že si musí zajít na ušní, protože ta nafukovací guma, co se při měření dává na paži, se při bouchnutí nechová zrovna nejtišeji. No a dál... jak vidím, spousta komentátorů tu vypocuje moudro, že jako "řemeslo má zlaté dno". To je možná pravda, ale odkdy je obchod řemeslem? Si pletete pojmy né? Naopak, řemeslem by se dalo nazvat to, co dělaly ty zkrachovalé Burianovy děti, když stavěly baráky. Ovšem vzhledem k tomu, že neuspěly, je poučení z filmu to, že řemeslo má dno pěkně bahnité, lepší je zabývat se něčím tak neproduktivním a zbytečným, jako je obchod. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tak tohle dílko se slabým scénářem Vlastovi vůbec nesedlo. Nějak rychle zestárnul, a přitom to bylo pár let po jeho veleúspěšných komedií. Tohle byl spíš výchovný film podle hesla, že každý se může vyšvihnout, pokud není líný, a žádný neúspěch by neměl vést k tomu, aby člověk vzdal další kariéru a růst. Bla bla bla... Ve filmu se objevilo ještě pár milých herců 30. let - paní Blažková, Ptáková, Šlemrová, což bylo určité pozitivum. Ale to bylo také vše. ()

Reklama

CaptainNor 

všechny recenze uživatele

Spousta komentářů věnuje hodně prostoru úvahám, nakolik je film Zlaté dno komedií nebo spíš vážnou komedií atd. Já nic takového nehodlám řešit, protože jsem naopak velmi rád, že Vlasta Burian vylezl z ulity až příliš předimenzovaných komických rolí, které mi splývají v jednu figuru a jednu pitvořící grimasu - pochopitelně při vší nesmírné úctě k jeho mistrovství. Záblesk laskavosti a dobroty ve filmu Byl jednou jeden král při rozhovoru s babičkou, zde propuká v plné míře a prosvětluje Burianovu tvář i hlas v jeden velký koncert lidskosti, že nemám chuť ani pomyšlení přemýšlet a naivitě příběhu. A je vůbec naivní? Proč by nemohla krásná majitelka obchodu Zita Kabátová vzplanout k tak milému a moudrému člověku? A proč by nemohl při daných schopnostech a píli vzkvétat obchod v tak funkční ekonomice, jaká byla v oné době, byť i v krátkém čase? Pro polistopadové vlády (bohužel i ty pravicové) by měl být film fackou za likvidaci středního stavu a scéna opuštění, která mi nesmírně dojímá - poučením pro všechny.. ()

zolo23 

všechny recenze uživatele

Čím som starší, tým viac prichádzam na chuť starým dobrým českým filmom. Samozrejme ,alebo väčšinou tým kde hlavnú úlohu stvárnil Vlasta Burian. Zlaté dno nepatrí medzi tie najznámejšie Burianove filmy, ale mňa si získal najmä svojim jednoduchým a prostým príbehom.A stará pravda na záver...Každý rodič by sa mal v živote o svoje deti postarať nech sú akékoľvek. ()

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Jeden z posledních, ne-li poslední z vynikajících filmů nezapomenutelného Vlasty Buriana. V roli papírníka Putičky však Burian poměrně zklidnil svůj výstup a přes několik málo scén (např. vyprávění "pánské" anekdoty :)) se jednalo o vážněji myšlenou roli zkušeného profíka v papírnictví. Samozřejmě jsem se musel smát, jak se děcka hrnula do papírnictví kouzelné Zity Kabátové už několik málo minut poté, co Vlasta udal první dáreček, ale všechno to celkově působí sakra pozitivně a člověk si prostě užívá tu nepopsatelně krásnou příběhovou atmosféru. Za mě osobně jeden z nejlepších filmů Vlasty Buriana. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (7)

  • V čase 00:01:36 se objevuje pohled na obec, ve které Putička (Vlasta Burian) žije. Jedná se o Valašské Meziříčí. (sator)
  • Ve filmu jde několikrát zahlédnout pohybující se stín, např. v 6. min. (scéna před obchodem) a pak ještě v čase 18:04 a 18:50. (Duoscop)

Reklama

Reklama