Ruffiano and Sweeteeth
Režie:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (více)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (510)
ááá, tak tady zřejmě jirka strach vykusoval mozky.... 74..sledovali sme vůbec stejnej film?? no panejo...tolik trapnejch scén, že to snad přebije i vinetůa pádlujícího na háčku..... přiznávám, občas se tam našla i slušná scéna, ale o to víc bylo třeba jinde zasypávat kočkolitem, takže sečteno a podtrženo čistá padesátka... a nezachrání to už ani čmaňův vydrýsek ()
„Mladej pane, aspoň, aspoň si dáme do nosu! Nedáme…dostaneme.“ Tato pohádka si hledala cestu k mému srdci o něco déle než jiné, ale definitivně jsem podlehl. Fungující humor, lehká satira, milé hrátky s jazykem, naprosto skvělá Uhlířova hudba (Pod dubem; Nám se stalo něco překrásného; Řízni, řízni; Lotr intelektuál; Mniši atd.) a jako v každé správné pohádce samozřejmě nechybí láska a nějaké to ponaučení, které tu však ani trochu neotravuje. Rovněž výborný byl casting, mým favoritem byl Pechův arciloupežník, jenž se na scéně sice zase tak moc dlouho neohřál, ale zdařile ho vystřídali jiní, včetně mladého páru (Strachovo ucho umí diváka pobavit samo o sobě) a příjemného bonusu v podobě hned několika epizodních roliček pro cimrmanology (a Svěráka alespoň jakožto vypravěče). A finále je opravdu hezké, samozřejmě i díky titulní písničce, která člověku hraje v hlavě ještě dlouho po zhlédnutí. Kvůli těm pár hlušším místům to vidím na slabší, ale přesto plný počet. „Takových peněz! Kde ste to jen sebral, dobrý muži?“ – „Kde se dalo, pantáto Převore, kde se dalo.“ ()
Moc hezká Svěrákovsky chytrá pohádka o princezně a chudém hošíkovi, kterak se do ní zamiloval a ke skromnosti přivedl. Příjemné herecké projevy s lidovou moudrostí a krásnými hláškami zde hrají prim. K tomu dodnes populární písničky, které baví i další generace. Pohádka, jejíž dokonalost prověřil čas. ()
Když jsem to teď po letech viděl znovu v telce, ověřil jsem si, že to je fakt vtipné (byť je to někdy humor poněkud trapný, jak je u Svěráka zvykem), obsazené dobrými herci, a ty písničky jsou taky fajn, byť bych si je tam dokázal odmyslet (nikdy jsem nebyl velký příznivec zpěvu v pohádkách). Každopádně o své místo u českých reprízovaných televizních Vánoc se to určitě bát nemusí, a až to časem ještě trochu zestárne a tvůrci pomřou nebo se odeberou do důchodu, bude to nejspíš už mít status kultovní klasiky. ()
Milá svěrákovina. Jen nevím, zda jsme si ji měli pouštět jako nedělní film se spolubratry v semináři... hoch totiž začne svou dráhu v konviktu mezi mnichy a skončí... (sem bych měl asi napsat slovo SPOILER, byť vyústění, jež bude následně zmíněno se dá u pohádek čekat)... v ženské náruči. Příznačné, leč nevýchovné :-). ()
Galerie (22)
Zajímavosti (22)
- Ve scéně procházky po tržišti je na plátně zobrazena postava malíře Henriho Rousseaua z jeho vlastního autoportrétu z roku 1890, který je k vidění v Národní galerii v Praze. Místo malířské palety však drží v ruce meloun. (mcleod)
- Při natáčení pohádky šel Vincek (Jiří Lábus) vedle koně a kůň mu šlápl na nohu tak nešťastně, že měl nakonec Jiří Lábus zlomený prst na noze. Večer hrál Jiří Lábus v divadle, ale před představením skončil v nemocnici, kde mu doktor doporučil, aby večer nehrál. Kvůli tomu bylo představení zrušeno. Když z jeviště oznamovali, že se nebude hrát, protože Lábusovi šlápl kůň na nohu, lidé se smáli, protože si mysleli, že jde o vtip. Jeden divák dokonce vykřikl: „Já jsem Lábuse viděl, v divadle už byl, to se asi nejspíš ožral.“ [Zdroj: Krajskelisty.cz] (Rollo_Tomasi)
- V pořadu Se Strachem nacafe (od r. 2022) Jiří Strach (Lotrando) přiznal, že byl v kostýmu nesvůj a inspiroval se Václavem Havlem, který byl v době prezidentování nesvůj v krátkých kalhotách a právě jeho pohyby napodoboval Jiří Strach. Později mu Václav Havel telefonoval, že se v tom poznal. (TomasSlach)
Související novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)
Reklama