Nezanechat stopy

No nebolo nám v tom komunizme "krásne"? A napriek tomu niektorí ešte stále smútia za touto dobou, kde sa človek spravodlivosti a slušnosti tak ľahko nedomohol... Čo sa týka celkového príbehu, tak uznávam, že Grzegorz a Jurek sa nemuseli správať ako takí anarchistickí bohémovia, ale to čo nasledovalo potom - to bola totálna ohavnosť, ktorá rozbehla kolotoč totalitných praktík v plnej nahote. Sám proti všetkým - aj tak by sa dal zhrnúť boj Jureka proti celej mašinérii, ktorá si ho podala - a nielen jeho, ale aj jeho rodinu a všetko čo sa ho týka. Smutné, že sa takéto veci diali - no ešte smutnejšie je, že niekomu je za takýmto režimom ľúto :( R.I.P. Grzegorz Przemyk (08.06.2022)

Čiré komunistické zlo smíchané se zrůdnými charaktery lidí, zpracované v tomto vysoce kvalitním snímku. Funguje tu naprosto vše, herecké výkony, atmosféra, scénář, režie… Hluboký zážitek, který by měl být všem těm Konečným, Smelovým a podobným sviním servírovaný povinně, a k tomu aspoň několik ran holí přes záda... (13.07.2024)

Retrodrama, které se divákovi snaží vsugerovat, že tohle bylo možné jen před čtyřiceti lety. Je vlastně s podivem, kolik práce měl všehoschopný systém s umlčením jediného nepohodlného svědka. Jasně, když otec spolupracuje s tajnou policií proti svému synovi, je špatně úplně všechno, ale třeba v Rusku, Bělorusku, Číně... je to stále denní realita. Skoro se tomu nedá nic vytknout, jen tu není cokoliv nového, co bychom nečekali. (Proč to koprodukovala ČT? Už neví co s penězi? Proč radši nenatáčí české filmy?) (11.05.2022)

Matuszyński má za sebou famózny debut v podobe počinu: "Ostatnia rodzina". Toto je jeho druhý pokus a opätovne ide o extrémne silný námet, v ktorom poukazuje na zverstvá páchané režimom proti ľuďom, ktorí sa previnili či už názorom, alebo výzorom. V komentároch už bolo polemiky vyjadrenej viac než dosť, a tak len dodám, že sa teším na tretí snímok od Matuszyńského, a to: "Minghun". (15.03.2024)

Silný téma, ale je to podaný dost nezáživnym stylem. Film je zdlouhavej a ten hlavní hrdina Jurek Serepecki (nebo jak se jmenoval), mi nebyl ani nijak sympatickej. Vlastně mi přišel daleko zajímavější osud toho saniťáka, na kterýho to chtěli všechno hodit. Možná by bylo lepší film natočit z jeho pohledu. Zajímavý pro mě bylo zjištění, že v roce 1983 v Polsku bylo možný provozovat např. soukromý kadeřnictví. Taky jsem byl překvapenej, že si tam Poláci poslouchali nejnovější hity od U2, Yazoo nebo Vangelise. (04.07.2024)