Storytelling

Podivná dvojice příběhů s černým nádechem se sice nese na nezávislé vlně, ale do nějaké silné výpovědi má pradaleko. První, minimálně bizardní, místy až trapná a podstatně kratší epizoda, vystihuje zahořklého černošského učitele, který po svém poníží svou studentku (Selma Blair). V druhé jsme svědky tápání neúspěšného dokumentaristy (Paul Giamatti), kterak se pouští do filmu o předměstské mládeži a očima teenagera nám přibližuje americkou rodinu (taťka John Goodman). No, Storytelling si neláme hlavu s kdečím a to není zrovna ideální řešení!! Slabé ***. (23.01.2008)

Druhý film, který jsem viděl od Todda Solondze, a tentokrát se to moc nevyvedlo. Film je složen ze dvou povídek - o děv*e a o ,,ideální" rodince - z čehož první je tak 25 minutová a druhá hodinová. První povídka se mi vcelku dost líbila na rozdíl od ostatních komentujících. Byla stručná, jasná, zajímavá, se sympatickými postavami a dobrým koncem - horší 4*. Druhá povídka byla o poznání horší. Námětem strašně nezajímavá a zdlouhavá. Postav tam bylo až moc, takže pozornost pořád přecházela od jedné postavy k druhé a nešlo si je moc oblíbit, zvlášť když naprostá většina z nich byla dost nesympatická. Byla to fakt nuda to sledovat hodinu, když se tam nic zajímavého za celou dobu neudálo a když hlavní postava byla strašná smažka s prázdným mozkem. Nechápu, že tohle mělo být hlavní povídkou filmu - horší 2*. Co bych na filmu jinak také pochválil je úvodní soundtrack a hlavní myšlenka filmu - různé metody vyprávění příběhu + jak to může skončit po jejich dovyprávění. Průměrově to vychází na horší 3*, film tak dobrý nebyl, tak snižuji na lepší 2*. Vyhodnocení: Fiction byla prostě lepší 😉! (30.05.2021)

Do teď stále nemohu pochopit, co se mi autoři filmu snažili sdělit...Už už jsem si pomalu říkal - to je ale paráda, skvělý syrový scénář, který nikomu nic nedaraju.. to jsem zvědav kam se to bude ubýrat..a...byl konec... Každopádně hodně nekonvenční, černo vtipný, ale podle mého názoru naprosto nedotažený film, který přestože má obrovský potenciál něco sdělit, ve výsledku vlastně nepoví téměř nic.. (30.07.2006)

„Mikey, existuje optimismus...a stupidita. A jsou si velmi blízko.“ Po těch 5 filmech, které jsem od režiséra viděl, se mi na jazyk okamžitě kradou slova „typický Solondz“. Tedy, to platí spíše pro druhou část filmu, poněvadž úvodní „Fiction“, krom dvojího velmi trefného hodnocení esejů, vlastně nic víc nenabídla. Za to „Non-fiction“ už se vezla na vlně Solondzových oblíbených témat a humoru (avšak i vážnějších chvilek) podstatně přibylo. Trochu mi vadila lehká vykrádačka Americké krásy (nebo snad odkaz?), ale i tohle zaváhání vynahradil do-vlastních-řad-střílející konec v podobě až mrazivého satirického pohlavku (a jízlivou definici dokumentaristiky režisér postihl už při prvním setkání Tobyho a Scoobyho: „Jste úchyl? – „Ne. Já jsem vlastně dokumentarista.“). Za mě to budou slabší 4*. „Tlak na to, abyste se dostali na univerzitu, je neuvěřitelný. Víte, nedávno dělali takovou studii na mládeži v Bosně během bombardování a zjistili, že stres, který tam mladí zažívali, byl menší než ten, který zažívají studenti amerických středních škol, když se snaží dostat na univerzitu.“ (15.08.2014)

Hmm, jsem na rozpacích, tenhle film je opravdu divný. První povídka trochu vypovídá o tom, že lidé často nejsou schopni uvěřit realitě, že ji dobrovolně zapřou, i když si tou realitou jsou (často na vlastní kůži) jistí. Druhá povídka je takovou svébytnou sondou do života obyčejné Americké rodiny. Stejně jako z Americké krásy (aniž bych to chtěl nějak srovnávat, ono to ani srovnat nejde, i když to konečné vyznění asi u obou filmů dopadá stejně) se mi z toho prostě chtělo zvracet. V tomhle případě bych se možná ani nijak nedivil, že se tam střílí ve školách. Otec, pro nějž je vysoká škola alfou a omegou (vynikající srovnání, že předvysokoškolskopřijímačkový stres amerických náctiletých je horší než byl stres jugoslávských dětí zažívajících válku a bombardování), matka fungující a chovající se jako naprogramovaný robot, mladší bratr, jehož jedinou starostí je jeho pověst na škole, mladší bratr, který si myslí, že se jejich služebná Consuela v podstatě fláká, protože posluhovat buržoazním maloměšťákům není žádná pravá práce (a když jí šel v noci probudit aby uklidila džus, který rozlil, v ten moment jsem ho chtěl prostě zabít), no a Scooby, klasickej free puboš, kterej tak trochu neví co chce ale ví co nechce. Jak už jsem psal, film je místy dost divný, místy provokativní (a to i prvoplánovitě), místy pravdivý, místy polemický.... Netroufám si objektivně posuzovat, původně jsem to chtěl nechat bez hodnocení, ale nakonec dám průměr s větším příklonem k plus než k mínus. (19.03.2009)