Mumie se vrací

Příběh se odehrává deset let od událostí z prvního dílu. Manželé O´Connellyovi se znovu vydali do Egypta a vzali sebou i synka Alexe. Podaří se jim nalézt náramek boha Anubia, jemuž před více než 3000 lety před Kristem zaprodal svoji duši, výměnou za záchranu života, král Škorpion. Druhé pokračování si v ničem nezadá s prvním dílem. Je možná trochu přeplácané řadou motivů, ale spád, nápaditost, napětí a humor mu rozhodně nechybí. (08.02.2009)

80% - Druhá mumie byla, jak už to u dvojek bývá, mnohem rozmáchlejší. Na scénu přišel nový záporák, vrátil se ten starý, střetávaly se obrovské armády... Ale hlavně se vrátili Rick a Evelyn, jeden z nejlepších filmových párů všech dob. Z Eve najivky se ve dvojce stala Eve bojovnice, což bylo ještě víc sexy... Holt něco se mi tu líbilo víc, něco tu bylo horší něž v jedničce. Efekty, hlavně král Škorpion, se moc nepovedly, zato atmosféra mumií byla zachována měrou vrchovatou... (10.05.2007)

Solidní starověké dobrodružství, které je velice podobně koncipované, jako první díl. Spousta akce, rychlé tempo a solidní herci. Přesto je však druhý díl na můj vkus ještě více přeplácaný, přeefektovaný a vyhypovaný než jednička. Zde mi to už začínalo vcelku dost vadit. Tvůrcům se však nedá upřít nápaditost a slušná režijní zdatnost. Tentokrát mě vcelku potěšil i Vosloo, kterého mám stále zafixovaného jako drsňáka z Hard Target. Konec se škorpiónem už byl vyloženě hloupý, avšak vzhledem k prakticky nulovým ambicím filmu se to vydržet dá. Pobavit se a odhodit. Takové je základní moto. (19.06.2006)

Pokračování jak má být – dvojka se mi líbí snad ještě více než jednička. Stephen Sommers nasadil ďábelské tempo (nebyl čas ani na úvodní titulky), jedna nabitá akční scéna střídá druhou – chvílemi by se dalo mluvit i o jisté přeplácanosti, ale to mně opravdu nevadí. Tentokrát je větší důraz na akci a humor, co se týče hororových scén, ubral režisér nohu z plynu – vždyť má jít o rodinný film – proto se tu vyskytuje i osmiletý syn Alex hlavních hrdinů. Co se jeho týče, jde o příjemné překvapení – bál jsem se otravného přehrávání a la Kevin, co je sám doma, ale malý Freddie Boath si zachovává dětskou přirozenost a jeho přidrzlé hlášky jsou skutečně vtipné. Jerryho Goldsmithe vystřídal Alan Silvestri a jde o další příjemné překvapení. Hudba je ještě monumentálnější a zajímavější než skvělá Jerryho práce v jedničce. (20.08.2003)

Námět i obsah a scénář šustí papírem žáků poškoláků. V momentech, v nichž si divák jižjiž téměř zvykne na to, že tu jsou alespoň některé příznaky místy zvládaného filmového řemesla, je knokautován násilně nakopnutým dějovým zvratem, který MUMII propůjčuje ráz hodně nastavované a čím dál bezchutnější kaše. Říká se, že pršet nemusí; stačí, když kape. Ale co si počít, když se jazyk lepí na patro a v nedohlednu je i ta efemérní občasná kapička nápadu, záblesku, vtipu, vytržení z pouště stále bezbřežejší nudy? (13.02.2009)