Mumie

Indiana Jones bez toho, co máme na Indiana Jonesovi tak rádi. Na druhou stranu Sommers je jako režisér schopný, Brendan Fraser jako O´Connel se v téhle roli našel, Rachel Weisz je rozkošlá a Arnold Vasloo coby Imhotep je zajímavý záporák. Příběh jednoduchý, ale funkční - s tajemnem, vtipem i napětím. A hlavně Mumie funguje i při opakovaném zhlédnutí, i díky povedené hudbě a krásným lokacím. (20.02.2003)

Když se po letech diskutuje na téma ´´ nejlepší nástupce Indiana Jonese ´´, většinou dojde ke shodě na Mumii z roku 1999 od Stephena Sommerse. A to ne náhodou. Indiana Jones je možná jenom jeden (respektive čtyři, brzy pět) a srovnávat Indianu Jonese a Mumii není tak jednoznačné, minimálně duchovním nástupnictvím a faktem, že po téměř 25 letech se těchto nástupců vyrojilo ještě méně než šafránu je ovšem jasné, že by se na Mumii z roku 1999 nemělo zapomenout. I proto, že se na ní zub času prakticky nepodepsal, nepřišla tak o své kouzlo a spolu například s prvním Matrixem, Americkou krásou, Klubem rváčů, Šestým smyslem či Magnolii tvoří jeden z důvodů, proč je rok 1999 v rámci filmu tak zásadním pomníkem.   Mumie z roku 1999 z dnešního pohledu působí jako přesně ten ideální blockbuster v té nejčistší podobě, za které by byl dnes rád každý. Funguje v něm děs, napětí, dobrodružství, humor i romance. Stephen Sommers vzal Mumii a dávno po výkonech Borise Karloffa jí pojal tak ideálně svěže na sklonku mezi 20. a 21. stoletím.   Sommers měl tehdy velké štěstí na casting (Brendan Fraser svým podáním Ricka O´Connella automaticky stvořil nového oblíbeného akčního hrdinu) a i když nejspíš nikdy nebude vnímán jako fenomenální režisér, z Mumie tehdy vytěžil maximum. Výpravou v Egyptě, scénářem, který dokázal spousty prvků zpracovat do jednoho funkčního celku a natočil jednoduše bravurní akční blockbuster, ze kterého vyskakují velmi milé vzpomínky i po x zhlédnutích.   Poměrně epické měřítko se solidními vizuálními efekty, které se velmi drží i čtvrt století od vydání (na rozdíl od pokračování Mumie se vrací a legendárního Dwaynea Johnsona v roli Krále Škorpióna). Jednoduchou zápletku Sommers vykoupil tím, že ze své Mumie udělal jednu obří atrakci, která by dnešním blockbusterům mohla být čirou ukázkou, jak na to.   Stačí se zaposlouchat do famózního soundtracku Jerryho Goldsmitha, sledovat ty nádherný kamerový výjevy, sledovat herce, které si své role očividně užívají (i Arnold Vosloo byl na Imhotepa skvělá volba) a především skutečně sledovat, že to Sommers celé vede schopnou rukou, která má šarm, styl, funkční atmosféru v mnoha ohledech (v momentech, které mají být napínavé i čistě zábavné) a především skutečně schopnou ruku. Sommers se možná i díky svým následujícím filmům nezapíše do historie jako světoborný tvůrce, za svou kariéru ovšem dokázal, že má minimálně zajímavé tvůrčí nápady. Což je velmi přítomné i právě v jeho první Mumii.   Mumie není jedním z nejoblíbenějších dobrodružných filmů posledních 25 let pro nic za nic, Sommers v roce 1999 skutečně dokázal v jistém ohledu navázat na původní trilogii Indiana Jonese a dodat prostě skvělé dobrodružství, které šlape i po letech a funguje jako balíček mnoha různých emocí. Parádní vizuál, výrazný styl a především i po letech ukázka toho, jak natočit parádní dobrodružnou záležitost...... (25.03.2022)

Dvacátá léta byla zlatou érou nejrůznějších dobrodruhů a Egypt k jejich cestám přímo vybízel. Ve variaci na Indiana Jonese se dočkáme lidožravých brouků, party zombíků, faraonů a jedné velké lásky, která nerezaví. Ač je jeden z milenců mumifikovaný zaživa. Režisér a scénárista Stephen Sommers chce bavit a to je tím hlavním. Očividně měl nějaký filmařský záchvat, protože při vzpomínce na jeho mdlou Chobotnici nebo Van Helsinga je tohle divoká jízda plná cynické legrace a výtečně natočené akce. Spojil drsňáka ve službách cizinecké legie, toho času čekajícího na šibenici, roztržitou (a velmi půvabnou) odbornici na starý Egypt a jejího bratra, který se štítí jakékoliv námahy. A řadu slušných vedlejších postav. Ač v uzavřených katakombách lehce ztrácíme dech a pár scén se mohlo prostříhat, a dočkáme se i pár umělých popostrčení, pořád je to velká porce šťavnaté akce a digitálně lahůdkových triků. (11.06.2016)

Líbilo se mi to, a nejen kvůli Rachel Weisz. Brendan Fraser není jako parodie na Indyho vůbec špatný, efekty byly skvělé, výprava působivá, akce napínavá, skarabové odporní a Arnold Vosloo charismatický až na půdu (teda pokud zrovna měl lidskou podobu :)). Motiv tragické lásky má vždycky úspěch, vezměte si třeba příšerný Titanic;) Bez špetky úmyslu hanobit či shazovat říkám "žůžo dobrodrůžo" a dávám tomuhle akorát dlouhému zábavnému spektáklu 80%. (26.01.2003)

Beni:Hej, O'Connelle! Vypadá to, že všechny vaše koně mám já! Rick O'Connell: Hej, Beni! Ale vypadá to, že stojíš na špatný straně řeky! ..... Najkvalitnejšia dobrodružná jazda od Indyho Poslednej krížovej výpravy a tým je povedané všetko podstatné. Ako 12 ročný som na tom bol v kine a bavil som sa náramne dobre. Humor, akcia, efekty, napätie - všetko funguje ako má a neprestáva ma to baviť ani pri x-tom pozretí. (02.10.2011)