Excalibur

FIlm o legendě, který se stal legendou a vdechl Artušovskému mýtu podobu, pod kterou si jej představuju. Na tom má podíl jak výprava a stylizace, tak hudba dvou velikánů, Wagnera a Orffa. Kromě toho akcentem NAPROSTO DOKONALÁ britská angličtina. Anachronická výprava (zbraně, zbroj) k tomu naprosto sedne, nejde o historický film, ale o legendu, jak ji vyprávěl Mallory. Takhle má velkolepá fantasy vypadat. (16.01.2007)

Excalibur má jedinou podstatnou vadu, ta ale dosahuje biblických rozměrů – herecké výkony. Ehm, "herecké výkony", jeden otřesnější než druhý. Podívejme se tedy s trochou nadhledu na tři mé oblíbence. Uther Pendragon – Smutná, tragikomická a hlavně naprosto zbytečná figurka, která přišla k Excaliburu jako slepý k houslím, a jejímž jediným opodstatněním bylo, že skrze ni intrikářský a chlípný Merlin zneužil spanilou Igraine. Ještě přitom ten zvrhlík myslel na jejího právě několika oštěpy probodávaného a v kaluži krve chroptícího manžela a přivodil si tak nejlepší orgasmus za celá staletí. Kam se na to hrabe po celém severu vyhlášené obcování s bájnou Dračící. Dokonáno jest. Chudák Uther, postižený od narození lehkou demencí a mohutnými tiky ve tváři, je zde zmítán z jednoho snu do druhého a končí stejně jako každý, kdo si něco začal s Merlinem – pod drnem. Lancelot – Příjemný veselý homosexuál. Ač byl jeho výkon možná otřesný, já v něm stále viděl naprosto neschopného, ale zasněného a až po uši – do samotného konce svých sil – zamilovaného malého chlapce, kterého jeho otec pravidelně před spánkem zneužíval. Svůj nahromaděný vztek vybíjel v soubojích, jejichž zvládnutí bylo to jediné, co v životě mohl dokázat. Moment, kdy vznešeně a s nebesky přiblblým výrazem stojí na schodech a sleduje, jak se „jeho nejlepší a milovaný přítel“ a „ta nejmilovanější bytost na světě“ odebírají do přilehlé komnaty vyzkoušet bytelnost nového lože, patří k nejlepším. Zkrátka – jeho roli jsem mu nemohl nevěřit. Artuš – Opravdu král. Merlin věděl, co dělá, když se jej zbavil. Bohužel náhoda a teplý golfský proud tomu chtěly, že se, namísto klidné smrti v lese, ještě jednou vrátil na scénu a zkazil, co se dalo. Zlomil a pak rovnou ztratil Excalibur (daroval ho nějaké děvce z jezera), vypil drahocenný artefakt, postavil zbytečný hrad – se stolem jako dnem láhve od absinthu, jemuž holdoval – na největším ostrovním nalezišti ropy… zkrátka byl po otci a namísto mozkové tkáně zdědil tuhý kořínek. Jediný užitečný skutek, který vykonal, bylo zabití svého syna – geny tak už navždy zůstanou v zemi. Neschopný s mečem, neschopný v posteli… Dokonce až tak, že mu jeho žena utekla s homosexuálem a on jí byl do konce života věrný. Navíc byl paranoidní a neschopný o čemkoliv rozhodovat, proto jej Merlin zneužíval jako loutku s ostrým klacíkem a ještě mu dával dávky LSD – jak jinak si vysvětlit ty debilní výrazy, které v průběhu celého filmu předvádí. ///// Dokonáno jest, kéž mi to Bůh odpustí. (11.04.2008)

Tohle se mi asi líbilo nejvíc ze všech těch zpracování legendy o králi Artušovi, kulatým stolu a Excaliburu. Jsou tam na tu dobu dobrý bitvy, kde se moc nešetří krví a občas je tam i nějaká ta useknutá ruka, ale je to v mezích normy a vypadá to i docela realisticky. Ve všech těch bitvádh je výborná hudba, ale jinak se ve filmu moc hudby nedočkáte, což je odcela škoda. Celej příběh je dobře propracovanej a má dobrou atmosféru, hlavně první polovina, pak je taková nudná pasáž, která mě moc neoslovila a spíš mě nudila, ale závěr už je zase zvládnutej skvěle a tim se celej dojem z filmu zlepší (23.04.2005)

Můj nejoblíbenější film všech dob. Dostal mě hned napoprvé a od té doby nevynechám žádné jeho vysílání v televizi. Nepříliš známí herci (až na pár výjimek) hrají naprosto úžasně. Celý film je dokonalá a jedinečná fantasy, král mezi filmy tohoto žánru. Legenda o králi Artušovi nebyla nikdy předtím ani potom natočena tak mistrovsky, řekl bych "artušovsky". Navíc je doprovázena skvělou hudbou. Doporučuji každému. DOPLNĚNO v ROCE 2007: Excalibur je sice skvělý film, ale přeci jen musí nakonec ustoupit z první pozice skutečné kvalitě. Sentiment, nesentiment, promiň Johne Boormane, snad promine i sám král Artuš, ale Excalibur klesá na 2.místo... (03.08.2002)

Málokdo ví, že se Boorman původně chystal na zfilmování Pána prstenů, což si na poslední chvíli rozmyslel a část kostýmů a brnění pro tolkienovskou adaptaci určené nakonec využil v Excalibrovi. Pro diváckou obec jedině dobře. Artušovskou legendu totiž nešlo zfilmovat lépe, než jak to učinil Boorman a do budoucna ho stěží někdo překoná. I díky použité hudbě, Wagnerem počínaje, Orffem konče, perfektní výpravě a celkově magické atmosféře. (11.05.2003)