Discopříběh

Předlistopadová klasika. Béčkový pokus o muzikál na pozadí kulis materialistického socialismu. Z hlediska estetické kvality asi nic moc, jako dobový materiál super! Ne nadarmo v tomto filmu slyšíme hudbu Michala Davida, kterou půlka národa nenávidí a druhá ji odmítá, protože se neslučuje s trendem té dané generace, která do styku s M. Davidem zrovna přijde... Ale - pusťte ji ožralým lidem na diskotéce a pozorujte, co se bude dít, pak se pobavíme o tom, jestli teda má jeho hudba nějaké kulturní kořeny nebo ne. Já říkám - je to v nás. Jsme děti socialismu. (04.06.2009)

Jeden z těch filmů, u nichž bych radši mlátil hlavou o hydrant....+ ta umělecky nejlevnější tuzemská hudba od načinčané chilské čuramedánské čuněčí čivavy Michala Davida. Nejmladší Hrušínský měl tentokrát špatnou ruku při výběru role....Jaroslav Soukup je v podstatě filmový fenomén. "...hledám něco, abych byl jen svůůůj..." to jsou mi problémy. (19.10.2008)

Asi už se taky pomalu vezu na vlně ostalgie, byť se rozhodně neřadím k těm co vzlykají na FB u obrázků z dob socialismu štkajíc jak bylo tenkrát skvěle. Michala Davida jsem nikdy cíleně neposlouchal, pokud to na člověka nechrlili z rádia či mnohých zábavných pořadů na ČST. Ale jeho hity samozřejmě znám. Můžete ho nazvat čímkoliv chcete, nemusíte ho mít rádi a myslet si o něm můžete také co chcete i o jeho jednoduché hudbě. Faktem je, že velká část dnešních čtyřicátníků v pohodě kdykoliv vyloví z hlavy pár jeho písniček, protože text  - sbírám céčka, nebo - pijeme kolu či nesmrtelná spartakiádní  - poupata prostě zaznamenal ve své době každý a rozhlas se už postaral o jejich řádné uložení jejich častým hraním. A tím, že to není symfonie B. Martinů, ale vše je jednoduché, snadno zapamatovatelné, tím to asi utkvělo tak pevně. Konečně, možná v tom je kus geniality M. Davida. Já ho nemusím, beru ho jako dobovou figuru stejně jako mistra K. Gotta, která šla cestou nejmenšího odporu s režimem. Ale to mnozí co chtěli dělat jen hudbu. Zkuste ale na nějaké párty Husákových dětí  kde se popíjí k půlnoci pustit pár dobových hitů M. Davida a uvidíte co bude dít. Ten přísun energie... Tak to prostě je.   Discopříběh tedy beru jako takový otisk doby. Byl jsem na tom tehdy v kině a když jsem šel ven, měl jsem písniček plnou hlavu. Příběh se mi líbil, vztah syna s otcem tam byl celkem pěkně znázorněn. Kdo má doma puberťáka, lecos pochopí byť už jsme v čase jinde. Některé procesy se zkrátka stále opakují a v rodinách se řeší stále stejné problémy bez ohledu na režim. Potměšil mi tu dost sednul a film přinesl národu i skvělou hlášku - do hlavy né.  Takže já si lepím  3  plakáty na zeď pokoje. * * * (14.01.2022)

Nechapu, co proti tomuhle filmu vsichni maj, podle me to je skvela zabava. I kdyz scenar neni nic moc a v podstate se tu toho moc nedeje a ani to neni nijak zvlast vtipny a pulka filmu je jen z peveckejch vystupu Hrusinskeho, je to fakt pohoda. Navic nektery pisnicky jsou docela chytlavy a herci fajn. Jednoznacne nejlepsi je Potmesil, ale i ostatni se dost snazi. Navic Soukup tu je jeste docela ve forme a v porovnani z nekterejma jeho kravinama je tohle skvost. Zkratka film, na kterej se da divat porad, takze pekny 4*. (31.07.2005)

Příšerná hrůznost, která by v jiné době zajistila autorům zpestření zbytku života v nějakém exotickém rekreačním zařízení. Dobová hříčka o trablech malého kominíčka, pyšné krásky, hloupé, leč dobré kadeřnice, a další řady svérázných figurek, především z řad dělného lidu. Vše je protkáno líbivými popěvky mistra Davida, superhvězdy disconevkusu, který zaplevelil českou hudbu svým "dílem" na dlouhá léta. Hnůj (30.08.2010)