Discopříběh

Proč se na film podívat? Hrušínský (jinak těžký neherec, jeho geniální děda se obrací v hrobě) běží nahý přes Plzeňské náměstí. Kvalitní destilát z toho je to Plzeňské náměstí, ještě zastara. Zbytek je totální sračka o ničem, které kdyby byla natočená v roce 1952, tak jdou všichni zainteresovaní k PTPákům. Hrůza. 5% (za tu Plzeň) (08.07.2016)

Vím, že na určitou sortu populace účinkuje hudba i osoba Michala Davida jako dávidlo, chápu taky proč, ale taky vím, že jsou to mnohdy jen rádoby intelektuální pozéři. A beze studu se přiznám, že tenhle film, kterej jsem dosud viděl jen jednou v televizi ještě za ČSSR, a podruhý až nedávno kvůli přítelce (byla na něj zvědavá), mě hodně příjemně překvapil. Nejenom, že na české poměry je v něm minimum "úsměvnosti", "laskavé hřejivosti", nebo podobnýho humáče, naprostá většina jeho postav se navíc chová i mluví tak věrohodně a realisticky, až jsem čuměl. Jen ten Potměšil svýho nervního rtuťovitýho fotra dost přehrává, ale zase se mi líbilo, že je to takovej ten správnej panelákovej dělňas v tílku a trenkách a bral jsem to. Nejvíc mě ovšem udivilo, jak je děj filmu na dobu jeho vzniku absolutně apolitický. Ani slovo o socialismu, ani stopa po nějakém "nenápadném" ideologickém manipulování s divákem, naopak polovina děje jede ve stylu "západních" hudebních videoklipů, tehdejší mládež je zobrazena překvapivě nesocialisticky až rebelsky, mezi její hlavní zájmy patří vymetání hospod a diskoték, a čerta starýho jim záleží na socialismu a přátelství s SSSR, potažmo na škole nebo učňáku. Davidovy texty se sice nesou v takovém tom trochu otravném huráoptimistickém duchu, ten však nesouvisí s režimem, ale s věkem hlavních hrdinů. Je s podivem, že do toho soudruzi Soukupovi nekafrali, nechali ho něco takového natočit a ještě to poslali do kin i do televize. Jo a taky je to v dnešní době, kdy frčí sedmdesátkový a osmdesátkový retro, parádní kousek do mozaiky, ty záběry z plzeňských ulic byly senzační, škoda že se netočilo v Praze, to bych zavzpomínal ještě intenzivněji. (18.08.2022)

"Tak já ti jako blbec dělám bábovku a ty si zatím lítáš nahej po Plzni?" Svůj discopříběh jsem si nikdy neprožil a sledovat kominickou solvinu Jirku, kterak do kamery vyřvává hity i shity Michala Davida mě nikdy nebavilo. Hvězdu tomu dám za to, že je to odraz doby, která se sice nikdy nestala, ale přesto si ji dobře pamatuju. A druhou přihodím za naivní optimismus Davidových "vypalovaček", který mi v dnešním trápícím se světě trošku chybí. (25.10.2016)

Už v dobe svojho vzniku mi bol "Discopríbeh" cudzí. Ja ako (vtedy) tvrdý metalista som podobných trckov, o akých je tento snímok, nemohol ani len cítiť. A teraz po rokoch; S umiernenejším úsudkom som si dokonca povšimol i príšerné herecké výkony, kŕčovytý pokus o klipovú réžiu a primitívne songy Michala Davida. Takto vizerali filmy o mládeži v socialistickom Československu. Zbabrané sprostosti! * (18.02.2008)

Okamžitě mi sežeňte Oheň, Zemi, Vodu, Vzduch a Millu Jovovich - Zlo se zase vrátilo..! Máloco ve mně probouzí takové násilnické sklony, jako pohled na rachitického hejska Rudu H. nejml., jenž skrze svá ústa vypouští hlas a písně spartakiádního vraha hudebního vkusu. Jedna hvězda za kostýmy, které donutily zahanbeného Versaceho spálit všechny své dosavadní modely v hutní peci. (09.11.2009)