Svatba upírů

Film o lásce člověka a upíra, jenž oslavuje cudnost a pasivitu. Ano, kdo by to byl řekl, že série "Twilight" bude mít precedens v podobě o patnáct let staršího českého filmu v režii člověka, jenž české kultuře dal Kamarády do deště, Discopříběhy a majora Meisnera? Svatba upírů je typický zástupce jedné linie posttotalitní kinematografie první poloviny devadesátých let. Zatímco během komunismu bylo zcela běžné, že česká popkultura (obzvláště pak hudební produkce) parazitovala na západních titulech po revoluci se najednou plagiátorské tendence vycházející z omezené domácí distribuce, potažmo z cenzury, obrátily do ambice točit české příspěvky zahraničních žánrů. V souladu s dobovou náladou se při tom tvůrci neomezovali na pouhé kopie, ale ve snaze být světoví a současně ukázat unikátnost českého prostředí přicházeli s okázale "českými" variacemi západních schémat. Protože horor v českém prostředí, přinejmenším pak jeho kinematografii neměl vyloženou tradici, vycházeli Soukup a spol. z Polanského komedie "Ples upírů", zřejmě coby prvního slovanského otisku v rámci hollywoodského žánru. Coby hrdě český projekt se "Svatba upírů" jednak okázale rozchází s upírským kánonem (na české upíry si s česnekem nepřijdete a s těmi krucifixy to také není až tak žhavé) a v souladu s dobovou rétorikou vyzdvihuje přednosti českého prostředí až s vehementností turistického průvodce. Praha je tak prezentována jako město alchymistů a golemů, ale jako největší její přednost stejně platí pivo. "Svatba upírů" současně zapadá do dobové tendence přeměny image totáčových hvězd pro novou dobu. Film tak měl evidentně skýtat průlom televizní celebritky a zpěvačky Ivety Bartošové do světa filmu coby představitelky romantických partů, zatímco pro Rudolfa Hrušínského nejml. měl smazat jeho image floutkovského teenagera a jeho statut idola dívčích pokojíčků umocnit partem roztomilého a citlivého romantického hrdiny. Ani pro jednoho z nich se nicméně tato změna neuchytila, a tak snímek představuje o to bizarnější úkaz v rámci jejich tvůrčí dráhy. (25.08.2013)

Klidně mě ukamenujte,ale toto je jeden z nejlepších českých filmů jaké jsem viděl.Mistrovi hororů bych to sice nedaroval,ale i tak je to fajn.Teda tím myslím,že první polovina filmu je skvělá a má příjemnou atmosféru.Ale ta druhá je už trapná,najednou je z toho komedie a člověk neví co si o tom má myslet.Konec teda taky nic moc,ale jen za první půl hodinu,která měla tajemnou atmosféru dávám tři hvězdičky.Sice to dost kopíruje Drákulu,ale mě je to jedno.Za zázrak považuji že to natočili Češi a kdyby byl celý film jako první půl hodiny tak dám pět hvězdiček.Nechápu proč to museli natáčet jako komedii,toho je mi vážně líto.Mohl to být dobrý film. (22.08.2013)

Kdo by nechtěl krvavý biftek z Hrušínského, když ho vidí bulet s kapesníčkem v ruce? Na druhou stranu Preis, Nárožný, Táborský, Vízner, Pelzer, hřbitov, "dobrý pivo" nebo památka na Indii, vše na jedničku. Humorně-hororová atmosféra je parádní. Celkově oddychovka, která která není úplně hloupá - a to se počítá. (20.02.2007)

Vzhledem k tomu, že se na tehle film rád podívám i po letech a některé scény mne stále pobaví (česnek, ples) a i té Ivetce to tehdy slušelo, a taky vzpomenu, jak jsem jako mladičký novinář byl dvakrát na natáčení kvůlivá reportáži (a jednou se svou tehdejší slečnou), tak dávám čtyři hvězdičky. Popravdě mi to přijde i zábavnější než Polanského Ples upírů a Soukup dokázal využít lokality nejen pražské podobně jako v Romanetu. (31.03.2012)

Svatba upírů je jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. A to kvůli dvoum důvodům. Ten první je, že to je skvěle sladěnaá hororová komedie, u který se dá výborně pobavit a druhej důvod je, že film disponuje naprosto skvělým hereckým obsazením. Od naprsoto úchvatnýho Viktora Preisse až po posledníhou slouhu jsou všichni skvěle vybraný a skvěle to taky zahráli. Pro mě je to jeden z mála českých filmů na kterej se vždycky rád kouknu (05.03.2007)