Svatba upírů

Film o lásce člověka a upíra, jenž oslavuje cudnost a pasivitu. Ano, kdo by to byl řekl, že série "Twilight" bude mít precedens v podobě o patnáct let staršího českého filmu v režii člověka, jenž české kultuře dal Kamarády do deště, Discopříběhy a majora Meisnera? Svatba upírů je typický zástupce jedné linie posttotalitní kinematografie první poloviny devadesátých let. Zatímco během komunismu bylo zcela běžné, že česká popkultura (obzvláště pak hudební produkce) parazitovala na západních titulech po revoluci se najednou plagiátorské tendence vycházející z omezené domácí distribuce, potažmo z cenzury, obrátily do ambice točit české příspěvky zahraničních žánrů. V souladu s dobovou náladou se při tom tvůrci neomezovali na pouhé kopie, ale ve snaze být světoví a současně ukázat unikátnost českého prostředí přicházeli s okázale "českými" variacemi západních schémat. Protože horor v českém prostředí, přinejmenším pak jeho kinematografii neměl vyloženou tradici, vycházeli Soukup a spol. z Polanského komedie "Ples upírů", zřejmě coby prvního slovanského otisku v rámci hollywoodského žánru. Coby hrdě český projekt se "Svatba upírů" jednak okázale rozchází s upírským kánonem (na české upíry si s česnekem nepřijdete a s těmi krucifixy to také není až tak žhavé) a v souladu s dobovou rétorikou vyzdvihuje přednosti českého prostředí až s vehementností turistického průvodce. Praha je tak prezentována jako město alchymistů a golemů, ale jako největší její přednost stejně platí pivo. "Svatba upírů" současně zapadá do dobové tendence přeměny image totáčových hvězd pro novou dobu. Film tak měl evidentně skýtat průlom televizní celebritky a zpěvačky Ivety Bartošové do světa filmu coby představitelky romantických partů, zatímco pro Rudolfa Hrušínského nejml. měl smazat jeho image floutkovského teenagera a jeho statut idola dívčích pokojíčků umocnit partem roztomilého a citlivého romantického hrdiny. Ani pro jednoho z nich se nicméně tato změna neuchytila, a tak snímek představuje o to bizarnější úkaz v rámci jejich tvůrčí dráhy. (25.08.2013)

Jaroslava Soukupa nemusím, z jeho filmů se mi líbily akorát Pěsti ve tmě a podívat se ještě dokážu na některý jeho filmy s Vaculíkem, ale to je všechno. Takže vážně nechápu, jak se mi tenhle film mohl líbit mnohem víc, než Polanského Ples upírů, kterej úplně bezostyšně vykrádá? Příběh odsejpá, žánrová klišé jsou brána právě s tím lehkým nadhledem, který dává diváku tušit, že se autoři sice nijak příliš vážně neberou, ale že jenom sranda to taky není. Navíc se jim povedlo nesklouznout do záchodového ani vulgárního humoru. Bartošová sice není žádná super herečka, ale zase je v té době prostě roztomilá (a taky nadabovaná). A Viktor Preiss byl pro mě v té době archetypem upírského hraběte. Už jen kvůli němu se to musí vidět. Avšak i ostatní herci jsou nezapomenutelní, ale nejvíc mi v paměti utkvěl asi Vladimír Marek jako teplej upír Roman. Celkem se dá i atmosféra, která je na český horor hodně hutná a kulisy se mi taky líbily (oproti některým jiným to bude patrně tím, že jsem obyčejný divák a ne profík). A už jen hláška Jmenuji se Roman je podle mě dokonalá. (22.03.2006)

První půlka nic moc, kvůli té spoustě protahovaných milostných scén a navíc jsem měl obrovský problém s hereckým projevem Hrušínského nejmladšího, který mě tu dost iritoval, ale v druhé půlce jsem si na něj zvykl a stejně tak se to v téhle části filmu konečně pořádně rozjelo. A i když tu ty vtipné scény nefungují vždy nejlíp a většinou jsou podané dost suše (byť teda jezení stroužků česneku jako křupek nebo scény s neprobuditelným Nárožným stojí za to), i tak je to takový příjemný průměr, na který se mi nakonec dobře koukalo a který přišel i s několika zajímavými nápady. I když tu ale hodně dělá ta hororová zápletka, nutno uznat, protože to je zase něco, co se tu normálně netočí... 3* (27.08.2022)

Zdaleka nejlepší film tria Soukup - Hrušínský III. - Bartošová. Dodnes mi není příliš jasné, jak je možné, že tato parta dokázala natočit vkusnou ironickou variaci na klasické gothické upírské horory a přidat k nim ještě něco navíc. Praha v 18. století je vystižena skvěle, kostýmy a výprava jsou na úrovni, příběh má své kouzlo. Mládí doplňují výborní herci starší generace, sexy aristokrat Viktor Preiss, láskou mučený Oldřich Vízner nebo bonviván Petr Nárožný. A Vladimír Marek se stává těžkou konkurencí Šimonu Cabanovi. A nakonec vyšlo i to DVD. (29.05.2012)

Skvělá horrorová komedie. Petr Nárožný, ačkoli skoro nemá co hrát, zahrál svou roli skvěle. Ještě je třeba vyzdvihnout výkon Oldřicha Víznera, který předvádí opravdu koncert, herecký. Když to tak vezmu, celé herecké obsazení je výborné, až na hlavní role, ale mladý Hrušínský ani Bartošová neurazí. Výborně prostředí, dobře navozená atmosféra, vtip tam, kde bychom ho nečekali. Taková rozverná taškařice, což bychom u filmu o upírech věru nepředpokládali. Rozhodně dobrý film. (06.07.2010)