Vítr v kapse

Mladí a neklidní. Tací jsou Ondřej a Cyril - čerstvě dostudovaní středoškoláci, kteří si myslí, že složením maturity skončily povinnosti a konečně mohou začít uskutečňovat své velké plány. Cyril chce navštívit své příbuzné v Paříži a Ondřej by rád pracoval na zaoceánské lodi. Zatím ale oba tvrdě zařezávají v místní fabrice. Ale i zde dokážou, že jsou sehraná dvojka ... Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík - asi nejznámější dvojka konce dvacátého století. Kdo by neznal jejich Kamaráda do deště a nebo právě Vítr v kapse (i když Vítr je jen slabý odvar Kamaráda do deště). Když se to vezme kolem a dokola, tak je to film bez nějakého děje, zaměřujíce se pouze na kousky, kterými oba vyvádějí své kolegy z míry. Kdybych film hodnotil před dvaceti lety, tak se budu rozmýšlet mezi jednou a dvěma hvězdičkami (= film o ničem), ale dneska v něm vidím náhled na onu dobu pozdního socialismu.... (21.05.2009)

„Přivezli mančestr.“ Vyšli zo školy, majú veľké plány... ale skončili vo fabrike na poobednej. Tvrdia, že dočasne. Ale to tvrdili aj ich otcovia. Oni dvaja budú ale iní. Alebo nebudú? Výborné dialógy a rozkošné vtipy/postavy spôsobili, že som sa uchechtával každých päť minút („Někdy jindy.“ – „Jak jindy, kdy jindy?“ – „No proste jindy no.“). Plus ma zaskočil zvrat ku koncu, ako vystrihnutý zo života. "Jak to děláš s holkama?" - "Normálně, ne?" (30.07.2010)

Ač bych se neodvážil říci, že to je nějaké vrcholné dílo, dávám za 4* hned z několika důvodů. Prvním z nich je samozřejmě trocha té nostalgie. Ještě si tu dobu trochu pamatuju. Jako v jejich dílně to vypadalo u nás na základce, když jsme měli praktické práce - stejné nadšenecké transparenty a plakáty plné entuziasmu, stejnej přístup a i v ty pracovní soboty jsme museli chodit do školy. Dalším důvodem je to, že postupem času se z tohoto filmu stala nechtěná (sebe)parodie - ten časovej odstup udělal svý a já se u toho filmu dost často nasmál. Až mě překvapuje, jak ten film sám o sobě zesměšňuje tu dobu (ač to evidentně nebylo prvotně v plánu, tehda se to bralo normálně a je až neuvěřitelný, že si ta parodičnost a rejpavost prošla) ve které vznikl. Dneska to je mnohem větší komedie než tehdy. Třetím důvodem - je-li vůbec možné srovnávat tehdejší a dnešní filmy o mládeži, než na všechny ty povrchní, vnitřně vyprázdněné (a často sexistické) snowboarďáky, rafťáky, gymply atd., to se radši podívám na tohle. A v neposlední řadě, ač dvojku Vaculík - Tofi nějak zvlášť nemusím, tohle je asi jejich nejlepší film. (17.05.2009)

Socialistická filmová tvorba pro tehdejší mládež v jednom z nejlepších zpracování. Vítr v kapse není přehnaně tendenční a libí se mi i z pohledu "dokumentárního", kdy vcelku pravdivě vypovídá o tehdejší době. Přitom se neuchyluje ani k přílišné oslavě komunismu ani k velké rebelii. Navíc ústřední dvojka funguje více než dobře. Jinak je to vcelku slušný příběh v ucházejícím zpracování, který si zaslouží tři hvězdy. (04.09.2017)

Zatím co za velkou louží se omladina pod taktovkou Francise Forda Coppoly rekrutovala do pouličních gangů, u nás vlhly dospívajícím pionýrkám kalhotky při pohledu na štěněcí kukuč Lukáše Vaculíka, kterak sundajíc montérky jde za doprovodu tónů Michala Davida bojovat o dívčí srdce s Marcelem Vašinkou....no nic, takhle to prostě bylo. Vlastně je to docela sranda. Hrdinové plakátů holčičích pokojíčků Tofi s Vaculíkem vůbec neumějí hrát (Vaculík se to nakonec nikdy nenaučil a Tofi to nakonec nikdy nepotřeboval), příběh takový, aby nedráždil soudruha....nakonec to držej takový ty lidový postavičky jako ta Augusty nebo Vochoče. Je to úsměvné, ale patří to ke koloritu doby........a svým zvráceným způsobem jde o kult. (08.12.2015)