To nic, drahá

Stepfordské paničky pro 21. století. Sexy natočené, se správnou Twilight Zone atmosférou (Wilde by si mohla s Peelem podat ruce, i když Nope bylo zajímavější) a solidním výkonem Pugh, ale vysvětlení záhady, žádná konkrétní scéna ani message filmu vás ze židle nenadzvednou - na tohle téma už existuje řada silnějších filmů (které nemůžu jmenovat, abych nespojleroval, ale znáte je). (24.09.2022)

Obstojná žánrovka so sympatickým castingom (trio Pugh/Styles/Pine vyzerajú ako hviezdy z dobového filmu) ale s deravým scenárom. Prvé dve tretiny a najmä dlhočizná expozícia majú minimum zaujímavých dialógov alebo scén a celý príbeh poháňajú deus-ex-machina zvraty (wtf bolo to lietadlo?). Nosný zvrat síce extra originalitu nepobral, ale nič svetoborné som ani nečakal, dobré remeslo to stále vie vynahradiť. A Olivia Wilde je dobrý remeselník (kamera, kostýmy, či podivná hudba), aj preto je tretí akt násobne zaujímavejší, až je škoda, že ten zvrat neprišiel skôr (možno v tretine, najneskôr polovici) a príbeh nepokračoval ďalej. (29.09.2022)

Olivia Wilde mě už před 3 lety nadchla svým režijním debutem Booksmart a mám ji rád i jako herečku, takže jsem se na její druhý film těšil, a hodně mě to bavilo, byť jsem si celou dobu říkal, že Stepfordské paničky už přece byly natočeny, tak proč vstupovat znovu do stejné řeky. Po této stránce jsem byl rád, že děj se nakonec od zmíněné klasiky ubírá jiným směrem a výsledné rozuzlení mi přišlo celkem fajn, přesto jsem se neubránil dojmu, že moc originality to nepobralo, a asi by mě to bavilo víc, kdyby Alice zjistila, že její manžel s dalšími muži v poušti testují jaderné zbraně, a všichni obyvatelé města kvůli tomu žijí vystaveni brutálním dávkám záření nebo tak něco - prostě držet to celé v těch 50. letech, ale budiž no. Každopádně na Florence Pugh se zde kouká velmi dobře, naopak Harry Styles mi byl krajně protivný a doufám, že už s ním nikdy žádný další film neuvidím (btw. nepochopil jsem povyk kolem scény s cunnilingem), a velmi mile mě tam překvapila Dita Von Teese v malé roličce, která se tam úžasně hodila. (05.11.2022)

Don't Worry Darling od Olivie Wilde je jedním slovem NÁDHERNÝ! Stepfordské paničky nové doby. Florence Pugh je neskutečně krásná. Padesátky, krásné šaty a dlouhé vlnité vlasy domácích paniček. Tohle bych si na chvíli nechala líbit. S radostí bych vysávala, žehlila (ale nevařila, to mě neba 😁), poslouchala gramofon, tančila, slunila se s drinkem v ruce u bazénu a četla si. Jo, to by šlo! PS: A ta kamera, co měl na starost Matthew Libatique a hudba Johna Powella... mňam! (06.09.2022)

Jako (kratší, proboha, kratší) epizoda seriálu Black Mirror by To nic, drahá mělo rozhodně větší sílu. Takhle jde o příliš dlouhou a vcelku snadno prokouknutelnou metaforu, kterou táhne úžasná Florence Pugh. Především díky ní, díky režii Olivie Wilde a díky krásně kýčovité výpravě ty dvě hodiny nakonec utečou docela svižně a ani tolik nevadí, že na konci nečeká bůhvíjak objevná pointa. (14.11.2022)