Amistad

Nečakal som svoje nadšené - pozitívne - maximálne hodnotenie, ale Amistad - Stevena Spielberga ma zaujal z viacerých dôvodov... Jednak, sa mi vidí, že tento film, je málo diskutovaný, takmer zabudnutý, pričom má bravúrne herecké obsadenie ! Svojou témou ma NADCHOL, následne svojím spracovaním a prevedením, na to, že film trvá cca 2. hod, 30. minút, nie je nudný, má 3. dejstvá. Najprv - VZBURA OTROKOV na lodi AMISTAD, potom príchod do Ameriky, kde ich zatknú. Bude 2. krát súd, pokiaľ sa tento problém nevyrieši, ale zároveň niečo - nemenej dôležité spustí. Spielberg býva obklopený svojimi dlhoročnými - dvornými spolupracovníkmi, a je to poznať. Sledovať film - v originálnom znení, je PRIORITA č. 1 ! (28.11.2015)

Tenhle pokus o historický přepis skutečných událostí působí docela monumentálním dojmem, ale zase tak pevné základy při bližším ohledání nemá. Některé scény jsou natočeny skutečně působivě (i díky skvělé práci s kamerou), ale většina filmu je tak nějak plochá a nevýrazná, jako by Spielberg nemohl chytit tu správnou formu a nedokázal vdechnout svému dílu kouzlo, které předtím vdechl spoustě jiných filmů. (19.07.2002)

Čekal jsem "akademickou nudu", ale dostal jsem strhující příběh o boji za svobodu, který je na Spielberga netypicky surový a divácky ne příliš vlídný. Film staví především na příběhu a poselství a samotné charaktery nejsou až tak detailně vykreslené a často se střídají. Rozmáchlost je na tom opravdu vidět a dvou a půl hodinové délce se opravdu nelze divit. Jednoduše velké téma si zaslouží velký film a komu nevadí klasická míra patosu typická pro americké filmy o americké historii, nemůže být zklamán. O klasický Speilbergovský blockbuster se ale určitě nejedná. (22.01.2016)

73% Prijemny historicky velkofilm, ktery netlaci na pilu zbytecnym patosem. I zaverecny Hopkinsuv projev pusobi prirozene. Skutecnymi hvezdami filmu jsou ale Matthew McConaughey a Djimon Hounsou. Jen jsem se nemohl zbavit dojmu, ze puvodni verze mela 4 hodiny. Film je kekonci v nekterych scenach podivne pokracen a napr. postava, kterou hraje S. Skarsgard z deje najednou z niceho nic zmizi a uz se neobjevi...proc tento film v usa neuspel je celkem jasne. Americani neradi slysi, ze jejich reci o svobode, demokracii a rovnosti, sepsane v posvatne deklaraci, byly po staleti jen kecy, ktere naprosto ignorovaly lidi cerne pleti. (14.09.2009)

Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma (13.03.2016)