Amistad

AMISTAD je žel nejhorším Spielbergovým ambicióznim počinem, což ale stále znamená, že jde o velmi dobré, místy dokonce výborné žánrové dílo (soudní drama). Více v recenzi při příležitosti uvedení BD edice na český trh. (16.06.2014)

„Verte mi, keby som pokladal za potrebné komentovať všetky tie vaše táraniny, urobil by som tak už pred hodinami.“ Mne sa to páčilo, ale je pravdou, že raz za život to stačí. Amistad síce vyzerá ako film robený na objednávku (amerického) ministerstva školstva na hodiny dejepisu, aby učitelia žiakom občas mohli pustiť nejaký film. Je ale i strhujúci (topenie tovaru, Quincyho prejav, bombardovanie pevnosti, ktorá neexistovala a teraz neexistuje už naozaj), po technickej stránke (kamera, výprava, hudba) nadpriemerný a treba povedať, že tiež svojím spôsobom veľmi zábavný a to predovšetkým vďaka niektorým postavám. Z nich vyzdvihnem prekvapivo hlavne bokombradami, hustými brčkavými vlasmi a cylindrom obdarovaného Matthewa McConaugheya (po Kedy zabiť znova v úlohe právnika) a skvelého Anthonyho Hopkinsa. Aj keď uznávam, že čítanie Biblie je už trocha priveľa. No napríklad je veľmi šikovne vyriešená jazyková bariéra, niečo ako vo Vikingoch, akurát lepšie. (01.10.2006)

Čekal jsem "akademickou nudu", ale dostal jsem strhující příběh o boji za svobodu, který je na Spielberga netypicky surový a divácky ne příliš vlídný. Film staví především na příběhu a poselství a samotné charaktery nejsou až tak detailně vykreslené a často se střídají. Rozmáchlost je na tom opravdu vidět a dvou a půl hodinové délce se opravdu nelze divit. Jednoduše velké téma si zaslouží velký film a komu nevadí klasická míra patosu typická pro americké filmy o americké historii, nemůže být zklamán. O klasický Speilbergovský blockbuster se ale určitě nejedná. (22.01.2016)

Nedokážeme se domluvit, protože máme jiné jazyky. Nechceme se domluvit, protože ti druzí jsou podřadný druh. Nemáme společnou řeč, kulturu, zvyky = jsme nepřátelé. ____ Banální a pravdivou skutečnost zobrazil Spielberg v úvodních scénách hmatatelně, když proti sobě postavil domorodé Afričany a španělské obchodníky s otroky. Tyhle dvě skupiny shodu nenajdou a ani najít nemohou. Dovolají se unesení černoši práva na vyslyšení aspoň v Americe? Soudní drama – oblíbený americký žánr – přináší scény krutých flashbacků z cesty otrokářkou lodí (některé z obrazů nejde pustit z hlavy lehce). ____ Spielberg samozřejmě vlastním lidem fandí, takže se v Americe najde hrstka statečných, která brání zoufalé i vzdorující otroky. Méně prostoru už věnuje, jak Afričané prožívají cizí zemi. Jak se asi museli lidé z vesnic cítit v městském vězení, jak mohli pochopit právní systém a politické lavírování jiného kontinentu? ____ Film si neodpustil některá klišé, jako je například etické prozření právníka, který se do soudního sporu pustil nejdřív jen kvůli honoráři. Mohl vynechat vedlejší motivy (záběry na dětskou španělskou královnu) a tím posílit hlavní dějovou linku. ____ To jsou jen drobné výhrady k jinak emocionálně třeskutému dodatku k ne zas tak vzdálené historii. SHRNUTÍ: Dobrý konec ještě neznamená, že vše skončilo dobře. (31.10.2018)

Spielbergův tříhodinový historický apel na svědomí Američana kvůli afroamerickému otrokářství. Je to pravdivá, vůbec ne pěkná podívaná, a i přes to, že tady to dobře skončilo, tak jsem při sledování nevypustil z hlavy jednu věc. I přes to, co museli ti chudáci vytrpět při unášení od rodin a následném otroctví, dneska jsou jejich potomci vlastně šťastlivci, protože když se podíváte, co se děje v Africe, tak by měli dnes velkou pravděpodobnost, že jsou buď zavraždění, nebo vraždí, nebo umírají na AIDS. Tímhle nechci celou tuhle "černou" historickou epochu zlehčovat, už vůbec se jí zastávat, ale někdy může být i něco zlé pro něco dobré. Kdo má zájem o tématiku, tak směle do toho, ostatním bude stačit trocha představivosti, aby ušetřili 150 minut. 69% (03.02.2014)