Blízká setkání třetího druhu

Spielberg prostě tyhle filmy točit umí. S naprostou bravurou umí točit například scény, kde se pohybují davy lidí. Díky jeho kameramanovi se v těchto záběrech nikdy neztratíte a vždy si v nich najdete jejich pointu. Spielberg také umí mistrně vkládat speciální efekty (zde mimochodem mistrovské). Nemyslím tím jen trikové záběry samotné, ale i záběry jež jim předchází. Umí si díváka připravit a pak mu je naservírovat tak, že se jejich účinek ještě mnohonásobně umocní. To je něco, co dnešní režiséří v éře digitálních efektů málokdy ovládají. Umí pracovat s dětskými herci. Skvěle zvládá to natočit jakkoliv nereálnou scénu tak pravidvě a dramaticky, že snad i ten největší odpůrce sci-fi musí podlehnout. Asi bych mohl pokračovat, třeba o absolutním souznění Spielberga a Johna Williamse, ale to bych se nedobral konce. Zkrátka zde Spielberg ukazuje co všechno umí a že je v tom lepší než většina ostatních a navíc v souvislosti se skvělým příběhem, který je mým osobním snem. (21.04.2010)

První polovina fantastická, druhá trochu rozbředlá, ale zakončená audiovizuálním eye-candy orgasmem. Scénář je chytrý a myšlenkově pronikavý a Steven přichází s tolika famózně inscenovanými momenty, které buď nádherně odkazují ke klasikám žánru (nejnápadněji k Vesmírné odysee), nebo tvoří inspirační podklad pro hromadu budoucích následovníků, že jestli někde a někdy, tak právě roku 1977 bych hledal znovuoživení a nakopnutí science fiction k nebeským výšinám kinematografické zábavy. Tempo sice chvílemi kolísá a ne úplně každý záběr má své neotřesitelné opodstatnění, ale je to prostě zatraceně vynalézavé a můžu zaručit, že takovouhle husinu byste při setkání s mimozemskými jevy nedostali možná ani v reálu (natož v jakémkoli jiném filmu). Pořád jeden ze zlatých hřebů žánru, který se hravě obejde bez jediného! výstřelu či slůvku o možném násilí. Instant classic. 85% (05.04.2012)

Táhlo se to jako sopel malýho cikána, ale kupodivu to fungovalo. Asi proto, že to bylo tehdy určité novum. Dnes by to byl existenciální provar na způsob Turínského poníka. Pamatuju si jen tři klíčové momenty. Ne, čtyři. 1. Světla nad Velkým Malíkovem. 2. Osoby modelující robertek ve tvaru skály. 3. Znělku, kterou se komunikovalo s emzáky. 4. Návrat unesených. A tohle vše na tom bylo to nejkrásnější. (18.05.2014)

Když jsem tenhle film viděl poprvé, z první poloviny jsem byl vyděšenej a druhou nějak nechápal. Bylo mi totiž asi sedm :). Pak jsem to viděl znova a říkám si - jo, takhle by to bylo lepší než ve Dni Nezávislosti a Aktech X, kde nám tvrdí, že Vládci Loutek nejsou nic jiného než zlí Vetřelci chystající se na Válku Světů a že už Jsou Mezi Námi :). Ale nemuselo to být tak roztahaný, i když Spielberg roztahanost rád, není liž pravda? (15.02.2003)

Jedno z klíčových děl žánru, které muselo být ve své době neuvěřitelnou peckou, mě dnes léta páně 2012 docela velkým obloukem minulo. Honba za kontaktem s mimozemšťany je sice plná „úžasných“ vizuálních efektů i zajímavých nápadů, ale to, že jsem ji viděl až nyní, bude zřejmě tím největším kamenem úrazu. Slušnou atmosféru nabízí jen sporadicky, hluchých míst naopak poměrně hodně. Přepálená délka z ní pak dělá na můj vkus až příliš neosobní (místy takovou až na Spielberga překvapivě nepříjemnou) záležitost. Ale jak říkám, pětatřicet let poté nemůžu čekat zázraky. PS: Spielberg se navíc opět ukázal jako oscarový smolař (osm nominací, pouze cena za kameru).. (30.03.2012)