Jurský park

Nikdy nezapomenu na tu zhruba 300 m dlouhou frontu (bez přehánění) na lístky (v Českých Budějovicích), která se táhla od kina po hlavní třídě. Ani na ty obrázky dinosaurů z bulletinu (speciálně vytištěným pro diváky Spielbergova megatrháku), které ještě více dráždily zvědavost a umocňovaly touhu ten "technický zázrak" vidět. Byla to svým způsobem společenská událost a každý chtěl být u toho. Jedno se určitě rozhodně ´Jurskému parku´, o kterém legendární loutkový animatronik Stan Winston s nadhledem prohlásil, že ho "připravil o zaměstnání", nedá upřít - nepřehlédnutelný zápis do historie kinematografie. Nebyl sice prvním, ve kterém se objevila první CGI postava (ten primát drží oživlá okenní mozaika rytíře z Levinsonova ´Young Sherlock Holmes´), ale byl první, kdo se odvážil zobrazit zcela realistické pohyby živé bytosti. A povedlo se nadmíru. Jenže když se seškrábe ta "slupka" přelomových triků a prvotního úžasu, zůstane v mých očích jenom zcela průměrný dobrodružný příběh, který na rozdíl od jiných Spielbergových kasaštyků (E.T., Indy Jones atd. nikdy nezestárnou) nebaví s takovou lehkostí. Já pociťoval zklamání dokonce i v době premiéry, které umocnila vysoká očekávání a příšerně zahuhlaný dabing. Mojí srdcovkou se ´Jurský park´bohužel nestal a nezměnilo se to ani s opakovaným shlédnutím po mnoha letech. (23.10.2007)

Nadčasová klasika, které je jak skvostnou adaptací knihy, tak vynikajícím filmem. Velkofilm, který staví hlavně na výstavbě scén, postav a témat. Díky tomu je to jak správně vzrušující, napínavý, tak i chytrý, zajímavý a srdceryvný. Spielbergova režie nejde cítit pouze ze záběrování, kompozice záběrů a scén a z práce s kamerou. Člověk to cítí i v každém promyšleném záběru s efekty, ať už jde o scén s revolučním CGI nebo praktickými animatroniky. Avšak hlavně to jde cítit v jednotlivých výkonech postav. Od dětí, přes vědce až po Hammonda a jeho zaměstnance to čiří Spielbergem, který těmto postavám vdechl společně s herci život a díky tomu může člověk prožívat tento příběh o něco více. No a bez hudby Johna Williamse by ten film také nebyl stejným. Prostě perfektní sešlost mistrů svých oborů, který nadělili nestárnoucí podívanou, plnou ikonických záběrů, momentů, postav a scén. (19.02.2023)

Life finds a way. Neopeření velociraptoři, co umějí šáhnout za správnou kliku, T-Rex jako šestitunová Deus ex machina a Spielberg hýřící v duchu svých tradic nápady, infantilitou a schopností natočit rodinný biják se vším všudy. Když se ozvaly Williamsovy tóny, oči dvojice Neill - Dern řekly důlkům: „Au revoir“ a sakra živý Barney se vztyčil při okusování listí na zadní, měl jsem tehdy i teď slzy na krajíčku a to nejen proto, že do té doby v oboru nevídané se stalo ohromující skutečností.. Nicméně o něco temnější verzí Crichtonova oživeného světa jury, kdy by děti nebyly hlavním marketingovým terčem, ale potravou, bych také nepohrdl.. (12.06.2012)

No já nevím, Jurský Park se mi zdá hodně přeceněný. Dneska jsem se rozhodl podívat se na něj znovu a doufal, že změním názor, to se však bohužel nestalo. Samotnému snímku sice nic nezazlívám, myslím si, že se jedná o velice dobře zpracovaný dobrodružný film s pár opravdu povedenými scénami, ale mám pocit, že mu něco chybí. Celé to začne tradičně na archeologickém nalezišti kam přilétne milionář Hammond a nabídne dvěma vědcům nabídku, která se prostě neodmítá. Tady ještě všechno funguje, jenže pak se to trochu zvrtne. Nesdílím se Spielbergem jeho smysl pro humor, tedy je nesmysl to napsat takhle, ale jisté jeho prvky se mi prostě nezamlouvají. Podívejme se třeba na toho, kdo to všechno zaviní. Postava zloducha je vykreslena jako zoufalý muž, kterým bychom měli pohrdat. Na tom není nic špatného, jen mi vadilo, že zde musí mít záporák ještě tu trapnou humornou pozici. Jedná se tak o tlouštíka, který provádí legrační věci a všichni bychom se měli smát. Také jsem nebyl spokojen s jistými podivnostmi, které jsem se nakonec rozhodl nijak nerozpatlávat, neboť přece jen nejsem hnidopich, který by se zaobíral zbytečnými detaily a šťoural se v těch nejmenších maličkostech. Co bych však vytknul ze všeho nejvíce je samotná délka. Pozor, nemyslím si, že by byl film zdlouhavý a potřeboval pokrátit, právě naopak, troufám si tvrdit, že delší verze by byla tou pravou volbou. Zejména konec filmu totiž působí příliš useknutým dojmem, zdá se jakoby nám nebylo ještě vše řečeno, tady jsem byl opravdu hodně nespokojen. Celkově se spíše než o horor jedná právě o dobrodružný snímek, v němž se jistá skupina snaží ubránit vlivům místa ve kterém se nachází. Tak funguje Jurský park skvěle, perfektní hudební doprovod, zajímavé efekty a především práce s napětím. Přesto mi celý film připadal moc plochý, vlastně ať se tam dělo cokoli, měl jsem pocit, že se nic vážného nestalo, až na jednu jednou scénku, kterou osobně považuji za vrchol. Možná to bude někomu připadat trochu trapné, ale nejvíce se mi líbilo přelézání elektrického plotu, které bych také jako jediné označil za opravdu napínavé. Tahle scéna měla skvělý spád a všechno tu fungovalo. Otázka je, proč tomu tak nebylo u celého filmu? Sám nevím co důvodem selhání. První polovina je věnována zejména k seznámení s prostředím a postavami, druhá je pak zejména o zachraňování života. Na této zažité koncepci rozhodně nic špatného není a ona tím faktorem být nemůže. Můj názor je takový, že se jedná jen o zbytečné okecávání ničeho, stejně si je většina diváku již od samotného začátku připravena na to co se stane. Fakt je ten, že po letech Jurský park ztratil své kouzlo, na které celý stojí. Sám pak filmu dávám 70%, protože se jedná jen o trochu nadprůměrný film s dobrou hudbou a přestárlými efekty. (31.05.2006)

Tohle je jeden z filmových milníků mého dětství. Tady byl dán prvotní impulz k tomu, abych se o filmy začal detailněji (jako malý) více zajímat. Spielbergova adaptace Crichtonova románu JURSkÝ PARK totiž přišla jako blesk z čistého nebe do doby, kdy dinosauři byli celý můj život. V té době to pro mě bylo stručně řečeno "mind-blending" ;) . V prvé řadě digitání triky a hned v té druhé výborná režie a skvělé herecké výkony z JURSKÉHO PARKU dělají i po třinácti letech úchvatnou podívanou. Hlavně Sam Neill se tady perfektně předevedl. Pak samozřejmě Tyranosaurus a nesmím ještě zapomenout na Sama Jacksona a jeho "Pana Arnolda". Ještě jedno jméno musím zmínit. John Williams. (17.07.2006)