Jurský park

Po takřka čtvrt století od posledního zhlédnutí na videu o to víc žasnu, jak strašně dobře film funguje i stranou nostalgie, obzvlášť pak při projekci na velkém plátně s 250 dalšími nadšeně reagujícími lidmi. Spielberg vytvořil důmyslný, ale přitom minimálně okázalý meta film, když vyprávění o zábavním parku pojal jako blockbusterový filmový ekvivalent zábavního parku - od počátečních příslibů a fascinace přes zklamání i cringe až po nefalšovaný úžas a fyzicky intenzivní horskou dráhu. Při tom nás vezme nejen na vyznačené cesty pro návštěvníky a do obchodu se suvenýry, ale protáhne nás do technického zázemí i dovnitř výběhů, kde čeká ryzí nekašírované, ale také nebezpečné dobrodružství. Podobně sebereflexině (ale při tom bez nutnosti svou důmyslnost cpát lidem do ksichtu jako něco čeho si mají všímat a cenit) přistupuje k speciálním efektům a k tehdy probíhající revoluci během produkce tohoto filmu, kdy počítačově vytvořené obrazy vytlačovaly animatronické loutky a optická šálení. Díky tomu také první "Jurský park" má dokonalou dramaturgickou výstavbu, která pečlivě hněte divácká očekávání a připravuje půdu pro jednotlivé moneyshoty. Jejich genialita pak spočívá především v jejich rámování okolními záběry, díky kterým (nejen v porovnání s dnešním užitím) si vlastně film vystačí s překvapivě skromným počtem počítačově do/vytvořených záběrů. (15.04.2023)

Life finds a way. Neopeření velociraptoři, co umějí šáhnout za správnou kliku, T-Rex jako šestitunová Deus ex machina a Spielberg hýřící v duchu svých tradic nápady, infantilitou a schopností natočit rodinný biják se vším všudy. Když se ozvaly Williamsovy tóny, oči dvojice Neill - Dern řekly důlkům: „Au revoir“ a sakra živý Barney se vztyčil při okusování listí na zadní, měl jsem tehdy i teď slzy na krajíčku a to nejen proto, že do té doby v oboru nevídané se stalo ohromující skutečností.. Nicméně o něco temnější verzí Crichtonova oživeného světa jury, kdy by děti nebyly hlavním marketingovým terčem, ale potravou, bych také nepohrdl.. (12.06.2012)

Tohle je jeden z filmových milníků mého dětství. Tady byl dán prvotní impulz k tomu, abych se o filmy začal detailněji (jako malý) více zajímat. Spielbergova adaptace Crichtonova románu JURSkÝ PARK totiž přišla jako blesk z čistého nebe do doby, kdy dinosauři byli celý můj život. V té době to pro mě bylo stručně řečeno "mind-blending" ;) . V prvé řadě digitání triky a hned v té druhé výborná režie a skvělé herecké výkony z JURSKÉHO PARKU dělají i po třinácti letech úchvatnou podívanou. Hlavně Sam Neill se tady perfektně předevedl. Pak samozřejmě Tyranosaurus a nesmím ještě zapomenout na Sama Jacksona a jeho "Pana Arnolda". Ještě jedno jméno musím zmínit. John Williams. (17.07.2006)

jedna z klasik dobrodružného žánru. A průkopník, co se týče vizuálních triků. Podepsán: kdo jiný, než sám Steven Spielberg. Aneb více než výborná adaptace skvělé Crichtonovy novely, sice zase trochu upravená pro lepší a snadnější konzumaci, ale stále si zachovávající výjimečnost a genialitu. Sice díky té jednoduchosti nakonec dějově trochu kolísá celý příběh, ale vše je zase skvěle překrýváno podle mně v dnešní době docela aktuálním a velmi důležitým uvažováním nad snahou člověka stát se bohem. Což samozřejmě má svoje rizika, bez nichž by tento film asi nebyl ničím větším než prachobyčejným dokumentem bez klasických klišé, zvratů, zábavných postav (no, to by možná mohlo zůstat i v dokumentu), akčních scén, vývinu charakterů (jako vždy skvělý sympaťák Sam Neill, další z té řady velmi charismatických a tvrdohlavých vědců, doktorů atd.) a hlavně souboje člověka s něčím, co je mnohem vražednější, nebezpečnější a větší než on sám. A to musím říct, je aspekt, kvůli kterého mám tento typ filmů velmi rád a když se ho ujme někdo jako Spielberg, výsledek nemůže být jiný než dokonalý. Hlavně když, jak jsem už psal, to má tak nádherné, dobu předbíhající triky, díky nímž Tyranosaurus či raptoři opravdu nahánějí hrůzu a hlavně ten tyranosaurus se stal po Jurském parku dalším členem síně slávy filmových monster. A navzdory ději bych do takového parku chtěl jít sakra hodně. God creates dinosaurs. God destroys dinosaurs. God creates man. Man destroys God. Man creates dinosaurs :) dokončení hlášky nedávám, jako vnadidlo pro ty, co to snad ještě neviděli - je opravdu vtipné (14.02.2011)

Jurský park, dvě hodiny trvající NĚCO, co mi pravděpodobně změnilo život. Dokonalý film po všech stránkách. Ať si říká kdo chce, co chce, triky jsou i dnes bezkonkurenční. Nevím, jak je to možné, ale když se dívám na obrovského brachiosaura, mám pocit, že je živý. Stejně tak nahání hrůzu i T-Rex nebo raptoři v kuchyni. Jurský park mě přivedl k filmům - od té doby miluji stříbrné plátno. Naučil mě také vnímat a oceňovat filmovou hudbu a dal mi důvod zbožňovat Johna Williamse. Že je Spielbergova režie bezkonkurenční, o tom asi nemá cenu mluvit, stejně jako o výkonech všech herců. Zkrátka filmařský zázrak. Znáte ho nazpaměť, ale stejně se na něj vždycky rádi znovu podíváte.___P.S. Crichtonova kniha je lepší, ale v tomhle případě se podle mě srovnávání předloha-adaptace nehodí. Je třeba brát to tak, že se Crichton a Spielberg podívali na stejnou věc, ovšem každý svýma očima. (19.09.2007)