Tajuplný ostrov

Seriál zhlédnut celý. Jako jeden z mála (jak si tak čtu komentáře pode mnou) tento seriál nebudu hodnotit podle míry nostalgie, protože na tomto jsem nevyrůstal a viděl jsem jej až teď, celých 37 let poté, co byl tento seriál natočen. A co můžu s potěšením říct, je hlavně fakt, že Tajuplný ostrov má vzestupnou tendenci. První díl mě opravdu nebavil, druhý byl nevýrazný… ale pak se něco zlomilo a já jsem to prostě nevydržel a v jednom dni jsem si pustil všechny další díly pěkně za sebou. A jsem rád, že jsem tomuto povedenému dílku dal tu možnost a nehodnotil jsem ho po dvou prvních dílech, protože to by se mé hodnocení pohybovalo okolo dvou hvězd. Příběh se totiž začal parádně rozvíjet, k postavám jsem si vybudoval nějaký vztah a pak už to šlo ráz na ráz. Sice mě trošku zaskočil fakt, že i když je to postavené na charakteru kapitána Nema, tak jeho představitel je na obrazovce cca. hodinu čistého času, ale pak jsem si uvědomil, že tenkrát byl Omar Sharif asi velká hvězda, takže si to mohli dovolit. Nicméně co mě opravdu nezklamalo a co si budu ještě dlouho pamatovat, byla ta krásná a skvělá hudba. O kostýmech či efektech raději pomlčím, protože to už tenkrát muselo vyvolávat spíše úsměv na rtech než úžas a dodám, že srovnání se Ztracenými není tak úplně od věci (samozřejmě to myslím tak, že si tvůrci Ztracených pár věcí vypůjčili z tohoto seriálu). Hlavně díky poslední epizodě můžu dát čisté čtyři hvězdy. (05.10.2010)

Neuvěřitelně pomalé vyprávění, sázející na napětí, podporované ♫ silnou ústřední melodií v kombinaci vokálů a smyčců (neobyčejně rozsáhlá partitura hudby k 1.dílu přitom ukazuje, jak její provedení kvalitou výrazně zaostává i za dobovým standardem). Tajuplný ostrov je jednou z těch Verneovek, které jsem nečetl, ale právě tenhle seriál, jenž k příběhu přidává originální (z dnešní pohledu minimalistickou, ale v duchu klasických rytin) technologicko-výtvarnou stránku, mi ve své době vytvořil tajuplný ostrovní svět a i dnes mě u obrazovky udrží. (11.03.2012)

Dokonalá hudba k filmu je taková, která hned u úvodních titulků i bez obrazu naláká diváka k dokonalému zážitku. U tohoto seriálu navíc nechybí nádherné záběry sopečného ostrova, Verneovka je námětem téměř vždy dokonalým. Přidejte výborný dabing (Cupák, Sejk, Brousek, Zíma, Zahajský) a zábava na šest x 50 minut zaručena. Verneovek jsem přečetl několik, tahle k nim nepatřila. V devadesátých letech jsem pak ještě v televizi viděl novější seriálové zpracování tohoto námětu. Absenci sopečného popela po výbuchu tvůrcům rádi odpustíme. Omar byl geniálním archetypem a i kdyby nemluvil, jeho oči mluvily za něj. U mě chybí nostalgie, převládá ale nadšení (souhlasím s kolegou viperbladem, postupně to gradovalo a poslední díly nutno vidět bez časového odstupu). (10.10.2018)

V útlém mládí jsem vernův Tajuplný ostrov miloval. Jako dítěti, které příliš nevynikalo ve sportech, mi imponoval Cyrus Smith, který ne hrubou silou, ale svými znalostmi a rozumem vtiskává ostrovu svou vůli. Je živým ztělesním tvrzení, že vědění je moc. V jeho případě moc laskavá a dobrá. Z ničeho dokázal vybudovat "civilizaci". A ta může dospět až do technických výšin (hlubin :) ), ve kterých se vznáší kapitán Nemo. Právě tento prvek mi na knihách francouzského vizionáře učaroval a právě tento prvek, třebaže zcela rozhodně nemizí, ustupuje v seriálu lehce do pozadí. Na úkor techniky se posouvá více k běžným robinsonádám. Na úkor páry, nitroglycerinu a sklárny kolonizátorů je více pozornosti věnováno až mimozemským technologiím Nema. Ty jsou ovšem reprezentovány mimořádně nevkusnými předměty, kterým vévodí Nemův upjatý "kožený" obleček a zlatá přilba. Přesto všechno se však část ducha Tajuplného ostrova do seriálu dostala. (09.12.2008)

Vernovu kletbu na tebe, režisére Bardeme! 1) Je obtížné zfilmovat díla založená na čtenářově fantasii - každý si věci představuje jinak. Je obzvlášť obtížné zfilmovat po generace chronicky známá díla, která mají své vlastní charisma. Navíc film si žádá hodně akce a málo úvah o tom, jaký je Cyrus Smith technický pašák._____ 2) Primitivismus námořníka Bancrofta (scéna s Nemem v ponorce), dialogy pirátů, zpracování Ayrtonova přerodu a další momenty svědčí o jakémsi scénáristickém pominutí smyslů. Chápu, že seriál vzhledem k cílovému publiku neřeší vulgární mluvu nebo (přirozenou) sexuální frustraci šesti osamělých chlapů, ale zdětinštění některých pasáží oproti knižní předloze je výrazné a pro mě velmi nepříjemné._____ 3) A to nemluvím o surreálně parodickém pojetí kapitána Nema v motorkářských koženáčích či vrhačích blesků, které si autoři zřejmě vypůjčili z Teletubbies (omlouvám se za anachronismus)._____ 4) Obrovské kouzlo knihy je pryč navzdory skvělé hudbě Ganniho Ferria, která ovšem příval ostatního nevkusu nedokáže přebít._____ 5) Obdivuji paměť některých komentátorů, kteří podle vlastních slov viděli seriál před mnoha roky a stále si přesně vybavují, jaký byl skvělý. Kdyby se před psaním recenze podívali znovu, možná by dost na nadšení ubrali. (11.08.2009)