Sugarlandský expres

Ústredná dvojka hrdinov Spielbergovej road movie je trochu iný typ hrdinov, ako napríklad Bonnie and Clyde, Zapadákovci, alebo Takí normálni zabijáci, pretože ich adorácia verejnosťou nie je nijako zvrátená. Oni nikoho nezabíjajú, ani nevykrádajú banky, chcú naspäť iba svoje dieťa. Na to je Spielberg príliš politicky korektný režisérsky typ. Film je výnimočný svojou formou, toľko policajných áut a áut všeobecne na cestách mimo mesta som ešte v žiadnom inom americkom filme nevidel. K slovu sa dostane aj helikoptéra a všetko to vyzerá poriadne cool, Spielberg to ale myslí dosť ironicky. Je vtipné sledovať kolónu policajných áut, sledujúcich v podstate nezaujímavú trojicu, čo asi svedčí o tom, že sa v regióne toho asi moc zaujímavého neudeje. Spielberg s kameramanom točí krásne obrázky a odľahčuje situáciu komickými prvkami, film ale nedoporučujem šovinistom a feministkám, tí prví sa iba utvrdia v presvedčení, že všetky ženy sú sprosté kravy a tie druhé asi neprekusnú, že všetky komplikácie tu spôsobí Lou, aj napriek tomu, že má také dobré srdce. Ja som mal tiež dvakrát na ňu poriadne nervy. (05.03.2013)

Na dobu natočení (r. 1974) určitě dobrý film. Ono hodnotit takové filmy po tolika letech je vždy nespravedlivý úkol. Jeho kouzlo už je utopené v moderním stylu natáčení. Téměř nic se už nedělá jako tenkrát a pro diváka, který neměl tu čest (či smůlu, jak se to vezme) není absolutně možné se k hodnocení postavit objektivně. Příběh podivného milujícího se páru, který po cestě za záchranou svého syna unese policejní auto i s policistou je místy až komický a roztomile nevinný. Stejně působí mladá Goldie Hawn, která byla okouzlující :-) Film samotný je pak celkem dlouhou scénou krátké epizody. Dovolil bych si tvrdit, že kdyby existovala kniha, stačilo by jí možná tak 100 stránek (pokud existuje a je obsáhlejší, pak se jí omlouvám). Kdybych film náhodou neobjevil, tak bych ani netušil, že S. Spielberg mohl něco podobného natočit. Sice nejsem Spielbergův kdoví jaký fanda, ale určitý styl se u určitého režiséra jednoduše neočekává. Jak je vidno, jeho budoucí styl se měl teprve začít utvářet a tak je SUGARLANDSKÝ EXPRES oproštěný od všech Spielbergových, pro dnešního diváka známých stop. Tak mi to aspoň přišlo a jestli je to pro vás dobře nebo ne, nechám na vás :-) Minimálně doporučuji těm, které zaujal film režiséra R. Scotta, THELMA A LOUISE. Není to sice tak vážné, ale pár společných maličkostí tu objevíte. (02.04.2013)

Spielbergův první kinofilm, který jsem si pustil jenom proto, abych měl tohohle režiséra odpozorovaného celého. A musím říct, že to nakonec nebylo vůbec špatné. Jo, příběh je takový klasický námět ve stylu Bonnie a Clyde nebo Thelma a Louise, ale relativně dlouhá stopáž nenudí a celý snímek hezky uteče, přičemž na konci nabídne zajímavé dilema. 80% (18.01.2017)

Spielberg v roce 2013 a 1974 se hodně liší, čehož je právě Sugarlandský expres zářným příkladem. Je to civilní a lidský příběh pojatý jako velké a ničím nevázané dobrodružství, v němž Steven úplatňuje svůj talent zfilmovat snad jakoukoli látku pro diváka maximálně přitažlivým způsobem. Goldie Hawn a Ben Johnson unikají policejním autem napříč Amerikou, za nimi se postupně hromadí blikající policejní sirény a kilometr po kilometru se stávají většími a většími mediálními hvězdami. To vše podáváno velmi svižně, zábavně a samozřejmě tak, aby oba uprchlíci nakonec vypadali jako skuteční američtí hrdinové, kteří jsou pro lásku k dítěti schopni čehokoli. Jejich situace je poutavě nasnímána z několika úhlů pohledu, které se v průběhu výborně prolínají a ponořují diváka do víru absurdity a nenávratnosti, jenž jednání našich hrdinů nejlépe charakterizuje. Že tahle cesta nemůže skončit šťastně víme už dlouho dopředu, ale zde nefunguje závěrečná pointa jako záchytný a stěžejní bod vyprávění, nýbrž pouze jako logické a neodvratné vyústění. Spielberg stvořil krásný a oslovující snímek, který si v jeho filmografii rozhodně zaslouží své výsadní místo, stejně jako mezi filmy s kolonkou road-movie.. 80% (05.03.2013)

Ehh.. tak jsem se konečně dokopal ke zhlédnutí tohohle filmu. Na rozdíl od manželky jsem k němu nepřistupoval hned u titulků v úvodu s despektem jen proto, že je z něj ten věk už krapet cítit. Já mám filmy ze sedmdesátek rád. Bohužel u konečných titulků jsem musel konstatovat, že už tohle dílo opravdu smrdí zatuchlinou a že je to asi nejslabší kousek co jsem od Stevena viděl. Nic na tom nemění ani ten ,,skutečný příběh'' či kulaťoučká prdelka mladičké Goldie v přiléhavých jeansech. Film mi hodně připomněl mladší kousek Konvoj s Kristoffersnem. Také tam se všichni zblázní a jedou ve šňůře někam. Také tam jim bodrý americký lid ze všech těch zapadákovů fandí a žehná. Také tam nad logikou chování hrdinů žasnete a němě v úžase kroutíte hlavou. Tady jsem opravdu nechápal ty smečky přiblblých poldů, které se v dlouhém hadu táhly za prchajícími. Tuhle dobu mám rád a tak jsem ten poslední, komu by ve filmu vadily policejní křižníky s těmi obrovskými majáky na širokých placatých kapotách všech těch Plymouthů, Dodge, Chevroletů a Buicků... To bylo také jediné co mne asi na filmu nejvíce bavilo. Ty káry. Humorná poloha filmu zastoupená všemi těmi bouračkami hloupých policistů či jejich záložáků atd.. mi tu nesedla, nebavila mi a připadal mi hloupá. Pokud to ovšem nemělo ukázat americký lid jako stádo tupých stvoření a to ale myslím záměr nebyl. Sorry Stevene, vidět to v desíti letech na videu, asi bych u toho umíral a šel si pak hrát s angličáky na podobnou honičku... Dnes už to ale na mne působí slušně řečeno - hodně jednoduše. A nepůjdu do průměru jen proto, že jsi to točil ty. * * (18.01.2016)