Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(více)Videa (1)
Recenze (100)
Hážu do stejného pytle jako Sputnik, avšak možná s poznámkou, že efekty a atmosféra tu byly vcelku pěkně propracované. Scénáristicky je to ale takový zmatený spletenec a občas jsem i přemýšlela, kde se ty postavy zrovna teď nacházejí, o co se snaží a proč se rozdělili. Když se budu věnovat i postavám samotným, už absolutně ani nevím, jak vypadaly, což vypovídá něco o jejich působení na diváka a snaze navázat jakékoliv empatie. Co se týče námětu jako takového, na tenhle nápad jsem se těšila extrémně moc a Kolský vrt je prostě lákadlem pro asi každého vášnivého záhadáře. Jestli ale naplnil moje očekávání? Rozhodně ne. Sklouzne to přesně tam, kam jsem nechtěla a dost bych ocenila, kdyby si to nehrálo na takovou super vědeckou výzkumnou cestu. Závěrem bych to přirovnala ke třetí řadě Stranger Things, protože to to ve mně evokovalo asi nejvíc. ()
Tady měl zas někdo očekávání. Superdeep je fajn, ale po celou dobu mě, ne jako podobný Underwater, nedokázal pořádně upoutat k obrazovce a nechat si ohryzávat nehty. Horor připomenuvší gamesy Dead Space či Last of Us a další "ejtýs" laboratorní či staniční horory ale hezky doplňuje portfolio silného strašifilmového roku. ()
Jakej jinej film si pustit na Silvestra 2020, než ten, v němž ze supertajné laboratoře totaliního režimu (možná) unikne smrtící organismus, který může vyhubit lidstvo? Kolskaja sverchglubokaja je již několikátým filmem během pár týdnů, který zabíjí přestřelená délka. Tohle zkrátka nemůže mít 110 minut, když to nedokáže vybudovat jakýkoli vztah k postavám a do jinak neoriginálního námětu to nezamontuje nic navíc. Jinak je mi to ale určitě sympatičtější než rovněž letošní ruský Sputnik. Udržuje to seriózní, mysteriózně hororovou atmosféru s velmi pěknými praktickými triky. Kdo se ovšem těší (stejně jako jsem se těšil já) na ruskou verzi Věci, tak jenom upozornění - těch "věcoidních" výjevů je tu nakonec velmi málo, zvlášť vzhledem k té neopodstatněné stopáži. ()
║Rozpočet RUR 150miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $580,409▐ Potenciál námetu priamo zadupaný do zeme. Veľmi nepodarená napodobnenina The Thing (Vec). Škoda, troška som sa tešil, čím zas rusáci prekvapia ale toto je dosť nesúrodí guláš, ktorý nijak moc neoslní, dosť povrchné, odbité. /35%/ ()
I když se to často nabízí, nemám to srovnávání hollywoodské produkce se zbytkem světa rád. A zvlášť u ruských filmů. Jasně, občas to vypadá, že se snaží s Hollywoodem poměřovat pindíky a pouští do světa bizarnější verze amerických filmů. Pokud máte v tomto žánru nakoukáno, budou vám naskakovat asociace ke Smrtícímu parazitovi, nebo dokonce Věci: Počátek. Podle mě je to v tomto případě zavádějící. A to i když všechny tři spojuje nepříliš vysoké hodnocení diváků. Arsenij Sjuchin je výborný režisér, vcelku dobrý scénárista, ale žije a točí v Rusku. Proto se dočkáme klasických propriet, které dokážou zničit sebelepší film. Blbé patetickopolitické plky, minulostí zatížená postava a neodbytné nutkání procpat lásku do jakéhokoliv žánru. Tohle zabije většinu ruských filmů spolehlivěji, než zombie houba usazená mezi mravenčími tykadly. Pokud se nad to dokážete povznést, nebo jste amatérští střihači, zůstane vám 80 minut vynikajícího hororu, který se opírá o neokoukané tváře, velmi atraktivní prostředí, ale hlavně o parádní atmosféru, která mi připomínala to nejlepší z Annihilation. ()
Galerie (37)
Photo © TrioFilm
Zajímavosti (4)
- Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)
- Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů (také se mu říká Díra do pekla). Nachází se v Murmanské oblasti ve vzdálenosti 10 km od města Zapoljarnyj na území geologického Baltského štítu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu. Vrt byl započat v roce 1970 a ukončen byl v roce 1994. Během provádění Kolského vrtu bylo učiněno cca 12 000 nových objevů v geologii. (Zdroj: Wikipedia.cz)
Reklama