Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(více)Videa (1)
Recenze (100)
Trochu jako celek slabší než Sputnik, na druhou stranu se za Kolský supervrt Rusové stydět fakticky nemusí. Asi bych opět uvítal kratší stopáž, kde by se tvůrci vyvarovali zbytečných sekvencí, u kterých by ve výsledku neuškodilo, kdyby se ve finální verzi neobjevily. Jinak zasazení jsem uvítal s otevřenou náručí, podzemí v hloubce 12 km a k tomu všemu neznámý parazit ? Touhle premisou nemohli trefit vedle. Herecky to asi není v každém momentu hitparáda, ale nikdo zde na druhou stranu nepůsobí jako nějaká pěst na oko. Musím vyzdvihnout dvě věci: špičkový audiovizuál (chválím za využití praktických efektů, to se často moc dnes nevídá) a vykreslení bezútěšné atmosféry. Pokud se vám v hororovém žánru povede skloubit tyto dva aspekty dohromady, máte napůl vyhráno. Za zhruba 50 milionů korun víc než jen koukatelná zábava. Silné tři hvězdy. 6,5/10 ()
Ono vždycky, když člověk leze někde hluboko má to něco do sebe. Má to takové zvláštní atmosférické momenty a na závěr je tam taková dlouhá expozice, kde to vyloženě sází na depresivní (pekelný) běs, který má vyjít na povrch. Něco si to bere se západních žánrových vzorů, něco je speficicky ruské...stojí to za pokus. 66%. ()
Pěkná tečka na konci roku v podobě očekávaného Hlubokého Kolského vrtu z Ruska, který je solidním Sci-Fi Hororem připomínající známou hru Dead Space a v závěru i pocta staré Věci. Pro někoho může být mínus délka 2 hodin, ale tentokrát mi délka nevadila, jelikož do podzemí se jde už někde v 10. minutě a film se nezdržuje zbytečným vykreslováním postav. Prostředí je super, krásná podzemní laboratoř plná vědců a vojáků, kteří bojují s neznámým parazitem. Tempo mi přišlo být slušné, film se řítil kupředu a najde se zde hodně cool a zapamatovatelných scén. Mutující plíseň na člověku je zde natočena úchvatně a zároveň nechutně a samotné monstrum je díky praktickým efektům velmi povedené, akorát by mohlo přijít na scénu dříve. Atmosféra, prostředí, hudba, vizuál a parádní scény mi ke spokojenosti stačí víc než dost. Příběh***, Akce***, Humor>Ne, Násilí****, Zábavnost****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 7.5/10. ()
Toto je nekonečné čakania na horor pritom príbeh je obohratá platňa. Každý divák dopredu vie, že takých votrelcov a vecí sme tu už mali mnoho, vie, čo môže očakávať, tak prečo to tak dlho trvá, kým sa niečo stane? 2 hodiny má film úplne zbytočne. A tie spomalené scénky s kostolným chórom v pozadí boli najtrápnejšie. ()
Ruský pokus o Vec? Ale veľmi slabý. Nejaká nechutná pleseň ovládajúca ľudí ma fakt nenadchla. Chýba tomu poriadna temná atmosféra. Gore je dostatok a je riadne nechutné, ale to je pre mňa už skôr negatívum. Postavy priemerné. Tempo pomalé. Snáď len lokácie sa vydarili. Celkovo som sa skôr nudil ako bavil. 4/10. ()
Galerie (37)
Photo © Volga
Zajímavosti (4)
- Název filmu se objeví až se závěrečnými titulky. (pornogrind)
- Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)
Reklama