Všechno, všude, najednou

Rick a Morty: Film. Pravděpodobně nejnápaditější a nejujetější film roku i film roku sám o sobě, který - jak už to tak s asijskými kung-fu sci-fárnami o paralelních světech a smyslu života bývá - nesedne každému. I mě to místy trochu ubíjelo a bez některých dětinskostí (svět párkových prstů) bych se obešel, ale celkově mi ta erupce kreativity se srdíčkem, která pobaví, dá podněty k přemýšlení a fantazírování i dojme, sedla a (znovu)zažehla ve mě touhu vytvořit něco podobného. Se základní srozumitelností tu není problém, určitá zahlcenost diváka je zjevně cílem, jen toho vysvětlování je fakt hodně a místy to tak ztrácí drajv. Celá ta komplexní trojgenerační rodinná krize (manželská+rodič vs dítě+rodič vs prarodič) byla dobře načrtnutá, normálně moc nemusím filmy o matkách štěkajících se s dcerami, ale když se to povýší na fatální boj dobra a zla napříč paralelními světy, může to být i zábava. Velkou pochvalu si zaslouží i akční scény, které se od jackiechanovsky zábavných bitek postupně posunou do originálních bizarních rozměrů ("be kind kung fu", souboj napříč paralelními životy, ze kterých si hrdinka tahá skills). A hodně tomu dávají i herci v čele s Michelle Yeoh - sice zamrzí, že jejího manžela nehraje Jackie Chan (který by do ni krásně seděl a který měl původně hrát hlavní roli), ale jeho náhradník je výborný. Celkově je to suverénně natočené a má to zajímavý feeling komorního a skromného, přitom ale epického filmu. Už se těším na brzké druhé zhlédnutí, při kterém vychytám, co mi poprvé uniklo. (22.05.2022)

Pro někoho film roku, pro někoho nesnesitelná sračka a pro mě někde mezi. Rozhodně se jedná o jeden z nejoriginálnějších a nejdivnějších filmů posledních let, ale bizární a ujetý není nutně výborný. Příběh je v jedné větě o ženě, která podává daňové přiznání a zároveň bude muset zachránit svět skrz paralelní vesmíry. Zápletka sama o sobě není nikterak objevná ani sofistikovaná, herecké výkony mi přišly podprůměrné ( číňani mluvící anglicky to celý film degradovalo o level níže, celý ten herecký projev vyzněl trapně), akce je docela málo a není to můj styl. Jackieho Chana jsem "žral" když mi bylo 13, ale v době Raidů a Night Comes for Us je tenhle kung-fu styl byť očividně sebeparodizující, tak už trochu nudný. Celý ten svět nemá žádné stanovené pravidla, nic tu téměř nedává smysl a je to chaos, ano je tu sice velká tvůrčí invence a spousta zajímavých nápadů, ale za jakou cenu hm? I za hranici trapnosti, cringefestu. Film je pocta Asii, ale bere si z ní převážně to, co mám rád nejméně tedy obskurní a bizární šílenosti z Japonské kultury a parodie na kung-fu a Hong-Kong 80.let, škoda, že film nebyl Rko, možná gore by tomu dodalo větší estetický punc, ale pro mne je to bohužel neuspokojivé a přemrštěná stopáž tomu moc nepřidává. Nepřišlo mi to ani vtipné až na pár menších momentů ( scéna s kameny) a těch světlých chvilek, které mě zaujaly- bavily bylo docela málo, rozhodně méně než jsem čekal. ( Finální fight s rychlou změnou lokací však působivý) a hravá režie to u mne vytáhne alespoň na lepší průměr. Víc nedám určitě né za střízliva. Docela se však divím tomu pozitivnímu přijetí, na to jak je to místy na hranici běžného vkusu diváka. Příběh 3/5. Akce 3/5, Humor 3/5, Násilí 0/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5, Emoce 3/5, Herci 2/5. (19.05.2022)

Možná to tvůrčí duo Danielsů místy s překračováním hranic fantazie, vkusu a vesmíru přehánělo, možná některé bizarní nápady a momenty byly pouze samoúčelné úlitby pochybné komedii, ale nic z toho mi nedokázalo zkazit tento úplně absurdní a vyšinutý, leč přesto úžasně promyšlený a soudržný průlet mnohovesmírem, který přitom tvořil pouze metaforickou kulisu pro podnětný a tematicky velmi silný a důležitý příběh o spravování mezilidských vztahů, rodinných pout a nalézání sebedůvěry a smyslu. O uzavírání mezigeneračních trhlin, o přijímání odlišností, o síle laskavosti a milosrdenství. Tedy příběh o velkých a bolestivých problémech starých jako lidstvo samo a zvolená forma tak vlastně podtrhovala tuto velikost a zároveň malost všeho lidského snažení, která mi byla předkládána. Dramaturgicky film fungoval vskutku naprosto špičkově a v závěrečné třetině párkrát dokázal vyvolat dokonce krásné, hluboké dojetí, když se celý tento malý/velký dějový oblouk uzavíral v parádně zpracovaných audiovizuálních montážích. Ve velké míře skvělému, emočně procítěnému diváckému zážitku samozřejmě pomáhali výborní herci v čele se čtveřicí Michelle Yeoh, Ke Huy Quan, Stephanie Hsu a Jamie Lee Curtis, právem všichni nominováni a tři (!!!) z nich následně i oceněni Oscary. Zvlášť Curtis si svou versatilní, zábavnou roli užívala viditelně opravdu naplno, ale všichni ostatní podali v rámci svých charakterně komplexních rolí taktéž výkony na jedničku s hvězdičkou. Prakticky všechny vážnější dialogy a momenty tak přes nálož bizáru a absurdit mezi nimi (nebo dokonce i během nich) fungovaly tak, jak měly. Vyvolávaly plnohodnotné emoce, prodaly mi jádro, srdce, myšlenky filmu. Asi by nicméně i přes toto vše nebyl film tak jedinečným a zajímavým prožitkem, nebýt kreativity a nápaditosti nejen v samotném konceptu a provedení zdejšího multiversa, ale i v jeho zpracování. Hlavně střih je další špičková součást filmu, příliš však nezaostává ani kamera, hudba či samotná choreografie při šílených akčních sekvencích... o kostýmech ani nemluvě. Prostě ten tzv. full package a jsem rád, že pro jednou i příběh takto zevnějšku podivný a ujetý, ale uvnitř krásně obyčejně lidský Akademie ocenila téměř vším, co se dalo. Nedivil bych se, kdyby to možná bylo i kvůli tomu, že touto dichotomií, těmi protiklady EEAAO jakoby přesně vystihl podivná, časoprostor tříštící léta uplynulé pandemie. Na jedné straně tolik bolesti, beznaděje, strachu, zloby, na straně druhé se tolik lidí semklo, pomáhali si, mysleli na druhé, bojovali o jejich životy. Když už nic jiného, bylo by fajn, kdyby si každý člověk vzal z tohohle filmu třeba jen to, že smyslem života je být laskavý a ohleduplný. 9/10 (05.02.2024)

Premýšlal som, ktorý Dan bude z režisérov dominovať; autor preceňovanej pseudoartovej sračky o prdení, alebo jeho spoluautor a zároveň tvorca nedocenenej čiernohumornej pecky o … ani to nenapíšem, všetci si to musíte okamžite pozrieť! Nakoniec zlyhali obaja, výsledok je čisté random bullshit go. Nie je umenie dať dohromady všetko možné, naopak, je neuveriteľne jednoduché pozliepať doslova všetky nezmysly, ktoré vás napadnú, a bez štýlu a zmyslu z nich vytvoriť sebeparodickú šaškáreň. “Preskoč do inej dimenzie - počúraj sa!” povie hrdina a vzápätí vstúpi do miestnosti v koži odetá wrestlerka s prasiatkom na šnúrke a vypustí na policajta modré trblietky. Ja som im to teda nežral. Jedna hviezda za strihové efekty, druhá za odkaz na Wonga a toho mývala. (14.07.2022)

Velice těžké na hodnocení, jelikož se jedná o neuvěřitelně hravý a vynalézavý mišmaš, který mě ale nedokázal bavit po celou dobu. V nejlepších momentech jsem se kochal vším tím chaosem, smál se přestřeleným situacím, či byl na konci nefalšovaně dojat. Bohužel jsou i pasáže, kdy jsem usínal, ztrácel se v tom a bylo mi to všechno jedno. Zmínit musím úžasnou Michelle Yeoh. Nikdo nestárne s větší grácií, než tato dáma. Režijní dvojici doporučuji sledovat. Kreativitou bych se nebál je porovnávat s Terry Gilliamem, Jean-Pierre Jeunetem či Stephenem Chowem. Větší bizár, než scéna, kde týpek naskočí holou prdelí na oblý předmět, aby získal bojové schopnosti jsem dloooouho neviděl. (21.06.2022)