Všechno, všude, najednou

Fuha. Neviem čo napísať. Málokedy sa mi stáva, že nedopozerám film do konca. No celkom často sa mi stáva, že mi Oscarové filmy nesedia. No a túto na jedenásť oscarov nominovanú blbosť som nezvládol. Stavím sa, že za par rokov si na toto nikto nespomenie, možno tak na to, že tato somarina vyhrala sedem oscarov! 9% - Odpad! (08.05.2023)

Buď prostě kámen. Nebo raději ne? Tenhle bagel mě celkem vcucnul. Mýval si mě omotal kolem prstů. Párky bych z toho všeho ale vynechal. Emotivní exkurze do mnohovesmíru postavy, která v jednom universu selhala snad úplně ve všem, aby v těch ostatních mohla využít svůj plný potenciál. Působivý chaos. (26.07.2022)

Velice těžké na hodnocení, jelikož se jedná o neuvěřitelně hravý a vynalézavý mišmaš, který mě ale nedokázal bavit po celou dobu. V nejlepších momentech jsem se kochal vším tím chaosem, smál se přestřeleným situacím, či byl na konci nefalšovaně dojat. Bohužel jsou i pasáže, kdy jsem usínal, ztrácel se v tom a bylo mi to všechno jedno. Zmínit musím úžasnou Michelle Yeoh. Nikdo nestárne s větší grácií, než tato dáma. Režijní dvojici doporučuji sledovat. Kreativitou bych se nebál je porovnávat s Terry Gilliamem, Jean-Pierre Jeunetem či Stephenem Chowem. Větší bizár, než scéna, kde týpek naskočí holou prdelí na oblý předmět, aby získal bojové schopnosti jsem dloooouho neviděl. (21.06.2022)

Jestli bych měl najít jeden jediný příklad napříč světovou popkulturou, kdy bezvýhradně platí rčení, že méně je někdy více, tak by to rozhodně bylo v souvislosti s tímhle šíleným filmem. Do půlky jsem si to celkem i užíval, brzy se ale dostavil poměrně intenzivní bolehlav. Vyplácat si tolik fajn nápadů do jediného ztřeštěného příběhu s trestuhodně chabými kulisami (jeden jediný kancelářský komplex, to jako opravdu?!), to vážně nepochopím. Multiverse jedině ten od Marvelu, sorry, páni režiséři. Vyčerpávající. [Netflix] (30.03.2024)

Škoda té nepříjemné marvelovské pachuti v ústech, kvůli které vám cesta multiversem pořádně zhořkne. Everything Everywhere All at Once naznačuje, že lze dané téma uchopit i jiným, o poznání podnětnějším způsobem, a proto zamrzí, že režisérské duo nedokázalo k takto ambicioznímu projektu přistoupit podstatně dospěleji. Po smyslu lidské existence lze totiž pátrat se vší vážností a není potřeba se snižovat k infantilnímu, místy až hulvátskému, či vyloženě trapnému humoru. Navíc tvůrcům velmi rychle dochází nápady, a tak se mnohokrát přesvědčíme o tom, že opakovaný vtip opravdu není vtipem. Úsměv, byť značně křečovitý, mi na tváři vyloudil snad jen pohled na kostičkovanou nahotu, kdy do filmového štábu skrze mnohovesmír omylem zavítal cenzor z viktoriánské Anglie. Název snímku implikoval, že by se mohlo jednat o hluboce spirituální film, který s námi bude komunikovat především skrze symboly a metafory, jak tomu bylo třeba v případě kanonického The Matrix, ale při sledování Everything Everywhere All at Once divák nabývá dojmu, že jde v první řadě o prvoplánovou zábavu, z které čpí otravná a polopatická doslovnost. Rád bych přimhouřil oči a udělil snímku lepší hodnocení, ale objektivně vzato si zkrátka více než jednu silnější hvězdu nezaslouží. (28.04.2022)