Všechno, všude, najednou

* za pasáž se šutry, která měla trvat půl hodiny a být bez dialogů, prostě jeden záběr takhle na konec celýho filmu a byl by to aspoň solidní trollfilm, takhle totální galimatyáš, v jistým smyslu ještě nihilističtější než celý MCU, s rádoby dojímacím, rasově stereotypizujícím rodinným dramatem pohřbeným pod nekonečnou salvou kreativních výronů, fujtajxl. (24.07.2022)

Měl jsem zkazky o tom, že to je hovadina. N8pad byl zajímavej, originální a měl potenciál. Jenže pak některé scény byly za hranou trapnosti a nevkusu. A někdy ve 2/3 se přidala taková míra patosu, jakou jsem snad ještě neviděl a k tomu balík nudy. Chápu, že tvůrce chtěli sdělit nějaké poselství, ale za mě to bylo zbytečně přehnané a myslím si, že i účelové, protože na podobné hovadiny někteří kritici slyší. # příběh *** | hudba *** | humor – | akce *** | napětí * | pustil bych si znovu * (05.02.2024)

Bohužel pro mě tenhle napjatě očekávaný snímek, na nějž jsem se těšil jako na potenciální film roku, překročil hranici mezi ulítlým bizárem plným hravých nápadů a neuspořádaným bordelem na kolečkách, kde je všechno jedno. A ne jednou. Vždycky se sice tak nějak vrátil do kolejí, jež jsem dokázal následovat a celou podívanou si užít, na pětihvězdičkový piedestal jsem ale zvyklý stavět soustředější snímky, u nichž vidím, že je mají tvůrci pevně v rukách. A takový dojem zkrátka u Everything Everywhere All at Once nemám ani náhodou, a to nejen proto, že finále mě emocionálně naprosto minulo. Děj se postupně dostane do takových otáček, takového gejzíru ničím nelimitované fantazie, že už se tam aspoň nějaký pevný bod - ne nutně "logický" smysl - hledá fakt těžko. Jo a některé fóry to tlačí tak na sílu, že se u mě několikrát dostavil pocit trapna. Hravost a originalitu oceňuju, za sebe bych ale pár otáček radši ubral. (19.05.2022)

To se vám takhle jednou přivalí kámen, Ratatouille a dlouhoprstá na berňák a... A vznikne něco mezi Proměnou, Rickem a Mortym a Velkými nesnázemi v Malé Číně. Dle vší logiky by mělo jít o nesourodý mišmaš nedotažených nápadů, aluzí na kdeco, originality za každou cenu, stupidity, brakovosti a ujetostí². To vše dozorované někým, komu náhodou spadl do klína solidní rozpočet a echt působivý ansámbl, ale žádný producent, co by držel otěže a usměrňoval. A ono to tak i je. Jakkoli je to však nepravděpodobné (či jsme zrovna ta jedna šťastná realita "kde to navzdory všemu klaplo"), tak se, světy divte se, jedná o soudržný a pevně uchopený celek, kterému nesluší pouze lehce přepálená stopáž. Díky jisté režii, a již zmíněnému perfektnímu obsazení, to ruku v ruce zvládá předhazovat jeden bizarní výjev za druhým, stejně jako ždímat emoce v po celou dobu skvěle fungující rovině "členové rodiny si hledají cestu k sobě sama i sobě navzájem". (23.07.2022)

Všechno, všude, najednou, MOC. Divák se nejprve kochá a těší ho všelijaké postupy, situace a nápady, ovšem každá hra jednou končí. A tady toho bylo opravdu přehršel, takže divák se místy ztrácí, místy sleduje hodinky, místy je mu už všechno docela jedno. Bizarní, ujeté, přestřelené a občas (bohužel) i mučivé. Jednou jsme svědky solidní kung-fu řežby, následuje komorní rodinné drama, jindy si užíváme černohumornou chvilku, aby ji vystřídala bitka s análními kolíky, obřími vibrátory nebo aby odněkud vyskočil vařící mýval. Přitom to celé začne návštěvou postaršího manželského páru finančního úřadu, aby alternativní verze JEHO představila JÍ spoustu paralelních světů, kdy otrávená úřednice Jamie Lee Curtis nakonec nebude tím největším problémem. Michelle Yeoh už v Tygru a drakovi předvedla kromě elegance v soubojích svůj poměrně široký herecký záběr, životní role ovšem přišla až nyní. (09.01.2023)