Rocky II

Apollo Creed sice v souboji o titul Rockyho porazil na body, ale to mu nestačí. Už ví, že se musí na neustále vstávajícího soupeře řádně připravit, nic nepodcenit a jednoznačně rozhodnout odvetu před limitem. Apollo prostě nechápe, že by měl poděkovat osudu za lehce sporné vítězství a doufat, že již v ringu nepotká bijce s taliánským kořenem, který mu na památku pořádně namlátí tlamičku. (29.11.2008)

Druhý díl očividně těží z úspěchu jedničky. Je to poznat i na vyprávěcím stylu, který prakticky opisuje to, co už jednou fungovalo. Takže je vám vlastně po chvíli jasné, o co v tomhle dílu půjde a jak skončí. Nejvíc mi ale pil krev Stallonův způsob, jakým Rockyho zahrál. Protože ta postava na mě působila, jako by jí Apollo v závěru jedničky vymlátil půl mozku z hlavy a udělal z něj úplného retarda. Tentokrát je to jen a pouze dobrý film, což ale taky není nejhorší. (27.10.2010)

„Myslíš, že máš poškozenej mozek?“ – „Dyť žádnej nemám.“ Dle zdejších reakcí jsem čekal výrazně slabší odvar jedničky. A ano, dvojka sice předchůdce nepřekonává, ale je jen o něco málo horší, rozhodně to není nic fatálního. Už tu není tak dobře fungující romantika, ale to bych připisoval hlavně tomu, že tentokrát je ve středu zájmu spíš sociální podtext. Teď totiž Rocky nebojuje o přízeň své milé, nýbrž o holé živobytí. A pohled je to dost smutný. Nečekal bych, že ho někdy budu tak moc litovat (vždyť mu s výjimkou Mickeyho vlastně nikdo nedal pořádnou druhou šanci). Čímž se dostávám k postavám. Všechny vedlejší role jsou o něco slabší než v jedničce s jedinou výjimkou a tou je právě stařičký trenér-motivátor, který byl fakt skvělý. Zápas jako takový mi přišel ve dvojce zdařilejší, ovšem jednička zas nabídla lepší závěr. A i dojímavé scény fungují, jak mají (např. Rocky u lůžka). Za celý film se mi tak výrazně nezdála vlastně jen hrdinova reakce na syna. Proto dávám slušné 4*, pořád spokojenost. „Čteš pěkně.“ – „Díky. Ty zas pěkně Ižeš.“ – „Díky.“ (13.07.2016)

Po prvním zhlédnutí Rockyho 2 jsem teprve plně začala rozpoznávat a chápat jeho kultovní status. Akcí i hláškami nabušené pokračování. Namakaný Sylvester Stallone coby charakterní "Italský hřebec" se svou typickou sebekritikou a "Rockyovským" humorem (scéna při natáčení reklamy a předčítání textu mě odrovnala:) A samozřejmě tradiční Rockyho trénink za doprovodu slavné melodie Billa Contiho. Carla Weatherse jsem vždy měla zapamatovaného jako Dillona z Predátora. Nyní v něm už však budu vidět také drsného šampiona Apollo Creeda. "Rocky, máte poškozený mozek?" - "Já ho nevidím", "Můžete mi nejdřív spravit oko?" - "Jak se cítíte?" - "Nikdy jsem se necítil tak dobře." (22.11.2010)

Rocky II má pevnější scénář, který se už tolik neodráží od improvizace, lepší audiovizuál, fantastickej finální zápas a daleko větší výzvy pro Rockyho a jeho ženu. Vesměs je to prostě první díl s více svalama. Epilog působí působivě jako poprvé vzhledem k okolnostem druhého dílu. Herci jsou naprosto fantastický, špičková hudba a hlavně mě překvapilo, že film není nadopovaný hromadou klišé, ale většina vztahů (zejména novomanželů) působí dospěle. Je to emocionální kovadlina a to jak Rocky běží s děckama patří též mezi ty nejvíce ikonický záběry, které jsem kdy viděl. Jak se všichni sjednotí v jednu harmonii jako vítězové.... celé je to dospělejší a má to i větší tah na branku. (30.06.2021)