Pan Vok odchází

Velmi dobrý film, který se, kdovíproč, nelíbil. Natočené moc hezky, i se špetku humoru a pěkně vystižené to smutné odcházení starého muže s ohlížením se, bilancováním a hlavně moudrostí, kterou člověk, ne každý zdaleka samozřejmě, dosáhne bohužel až na sklonku života. Většina si asi špatně přečetla název filmu, asi čekala další bezduchou a rozvernou komedii a nedočkala se. Čtyři hvězdy. Za autorský film a taky natruc bídnému, nezaslouženému hodnocení nakonec plný počet. (27.03.2023)

Rozpačité (z deseti vtípků fungovaly dva), nudné (už hodně dlouho se mi nestalo, aby mi 80 minut připadalo jako tři hodiny) a… už jsem říkal rozpačité? Tak přesně takový je tento film. Řekl bych, že ví, co chce říct, jde to i vidět, že mu o "něco" šlo, ale ve výsledku to jde hodně špatně poznat. Celý tento film je opravdu nuda, kterou jsem protrpěl a jen díky Ivě Janžurové a pár fórkům (kříž na kolečkách) dám mírné hodnocení. Jinak to je ale bída. A aby toho ještě nebylo málo, nevím, co je větší fór. Fakt, že Prima tento film vysílala na počest narozenin Ivy Janžurové (já paní Ivu obdivuju, ale v tomto filmu má sotva deset minut, myslím, že mohli zařadit nějaký jiný a především lepší film) anebo fakt, že ta samá televize to díky reklamám natáhla na rovné dvě hodiny. 40 %. (23.05.2011)

Tady je krásně vidět, jak skvělý herec byl Miloš Kopecký. S ním před kamerou to první díl dotáhl na nadprůměrnou komedii, bez něj se druhý díl utopil v marnosti a jalovosti. U ostatních kategorií není propad tak výrazný, ale přesto stále viditelný. Film je bez atmosféry, bez krásných žen, bez vtipu a bez lehkosti. Zbytečné pokračování. (04.12.2020)

Nebylo velkým štěstím měnit přestavitele hlavní postavy. Miloš Kopecký vtiskl Vokovi svou pečeť příliš okatě, ústřední postava byla alfou a omegou, proto opravdu nedobrou volbu dostal film už do vínku. Myslím, že režisér si toho byl dobře vědom a snažil se posunout ztvárnění Voka do pozice stárnoucího, skepsí nahlodaného leč životem zmoudřelého šlechtice, srdcem chrabrého a duchem bodrého. Melancholie se podařila, humor už méně. Škoda. (03.11.2008)

Škoda, ale do stejné řeky podruhé obvykle nevstoupíš.  Po deseti letech se KS vrátil k postavě Petra Voka, o které natočil dobrou komedii s Milošem Kopeckým a dalšími. Jenže mezitím natočil několik silně normalizačních děl a zdá se mi, že s ním někteří už nechtěli hrát. Pan Růžek je herec dobrý, ale tu radost ze života (a tu lze mít i v šedesáti, i když tehdy to asi bylo těžší) nedal tak silně jako Miloš Kopecký, zbyl Václav Sloup jako intrikánský unavený - únava bych asi řekl je leitmotivem tohoto filmu - sluha, Marie Drahokoupilová najednou hraje jinou manželku než tehdy - proč proboha? pánové Vinklář a Řehoř jakoby zaskočili jen na chvíli a nechápali v jakém filmu to zrovna jsou a komické figurky jsou už jenom ty hodně ojeté (Štekl, Bryg, Gubel, Neděla, Hanus, Homola, Černý, Lír). Paní Janžurová taky tak nějak neví co by měla dělat. Film jsem si teď pustil, abych si ověřil dojmy a váhal jsem mezi jednou a dvěma hvězdama. Je to slabé, ale řemeslo je ještě slušné. Na druhou stranu Steklému bylo 76, to už není na super svěžest. Ale znova se na to asi nepodívám (06.01.2020)