Temno

Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu. (16.11.2011)

Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte! Přepracovaný Jiráskův text nebyl objektivní pravdou již v době svého vzniku a v období skutečného temna, tedy v padesátých letech, bez výjimky simuloval komunistické revoluční myšlenky, zatím jen předurčené v odkazu Mistra Jana. Po technické, výtvarné a hudební stránce Steklého barevný velkofilm předjímá pozdější Vávrovu husitskou trilogii, zde ještě bez výraznějšího přispění hereckého ansámblu. Výjimku tvoří snad jen Martin Růžek v roli fanatického pátera Koniáše a dvaadvacetiletá Jiřina Švorcová coby myslivcova dcera Helenka, váhající mezi láskou a vírou. Která strana mince zvítězí není třeba dodávat. (24.08.2014)

Adaptace Jiráskova románu byla udělaná profesionálně velmi dobře, škoda, že jsem ten román četl asi v roce 1978, takže si už děj moc nepamatuji a nemohu srovnávat. K jeho výrobě se sešli herci, kteří už měli ve filmu něco za sebou (Pištěk, Boháč, Trégl, Martin, Dostal) s generací nastupujících (Švorcová, Cupák, Švarc). Bylo to sice dost dlouhé,, ale těžkopádné se mi to nezdálo, možná bych reprízu hned vidět nemusel. Boj proti Koniášům je odvěký a nekončí, vždycky se z knihoven vyřazují knihy, které nejsou po vůli toho kterého režimu. (10.12.2019)

Samozrejme, že z toho srší ideológia doby, v ktorej film vznikol. Vlastenec sem, vlastnenec tam...ako keby to bolo dôležité. Napriek tomu alebo odhliadnuc od toho je to veľmi zdarilé a až na niektoré herecké výkony aj kvalitné dielo. Príbeh má štavu, ktorú v závere kvôli pridlhej stopáži a zbytočne preťahovanej romantickej linke trochu stráca. Divák musí oceniť peknú výpravu a tiež hutnú dramatickú atmosféru. (25.01.2016)

Za kostýmy, exteriéry a interiéry si Temno zaslouží absolutorium. Po stránce herecké se jedná o čistý průměr především proto, že hvězdy první republiky spíše paběrkovaly, pominu-li Ladislava Boháče. Co se děje týče, tak ten je prázdně plytký, nudný a jak už to v padesátých letech bývalo, poplatný době víc než je zdrávo. Aby si člověk udělal obrázek, přirovnal bych Steklého pojetí k Janu Husovi. Ovšem na druhou stranu si pokládám otázku, zda se z toho dalo víc vytřískat, protože Jiráskovo Temno, jakkoliv si tohoto nestora našich dějin vážím, je čirým utrpením. 30% (18.10.2012)